Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hranice a jejich ochrana v kontextu mezinárodního práva lidských práv a suverenity státu
Fárková, Iva ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Hranice a jejich ochrana v kontextu mezinárodního práva lidských práv a suverenity státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá státními hranicemi, zejména jejich určováním a ochranou v souvislosti se státní suverenitou a lidskými právy a snaží se odpovědět na otázku, kde se v rámci ochrany státních hranic setkává suverenita s lidskými právy. Státní hranice vymezují státní území, které je jedním ze základních znaků státu, tak, jak ho vnímá mezinárodní právo veřejné. Co nejpřesnější vymezení státního území je pro samotný stát zásadní, neboť tak má představu o rozsahu své působnosti. Nad svým územím totiž vykonává svou územní výsost, stejně jako vykonává svou moc i nad obyvateli tohoto území. Zároveň je povinen zajišťovat bezpečnost na svém území a svých obyvatel, s čímž souvisí ochrana státních hranic a potřeba jejich kontroly ze strany státu. Určování státních hranic a jejich kontrola tak jednoznačně souvisí se státní suverenitou. Ovšem přílišná ochrana a kontrola hranic se může snadno ocitnout v rozporu s lidskými právy, konkrétně např. se svobodou pohybu a pobytu. Pak je důležité zamyslet se a určit, která z těchto dvou hodnot by měla mít převahu. Zda je to státní suverenita, povinnost státu zajistit bezpečnost a určité právo státu na přehled o pohybu na jeho hranicích, nebo co možná nejširší svoboda...
Princip non-refoulement a suverenita státu
Dudek, Vavřinec ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Princip non-refoulement a suverenita státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi principem non-refoulement a suverenitou státu jako základních principů uprchlického, respektive mezinárodního práva. Práce se primárně věnuje výkladu a aplikaci těchto principů v evropském kontextu. Text práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola popisuje pojem non-refoulement. Nejprve je zde podáno, v jakých právních pramenech princip non-refoulement nalezneme. Dále je vyloženo, jaký je účel tohoto principu, kdy a za jakých podmínek se aplikuje, kdo je jím vázán a které osoby chrání. Rovněž se věnuje pozornost tomu, jaké odlišné podoby má princip non- refoulement v jednotlivých subsystémech mezinárodního práva a jakou má povahu z hlediska pramenů mezinárodního práva. Druhá kapitola se zaměřuje na suverenitu státu. V úvodu kapitoly je podán stručný historický vývoj tohoto pojmu. Následně je vyloženo současné vnímání suverenity. Podrobněji se práce zaměřuje nejprve na základní definici suverenity, dále pak na odlišnosti v pohledech nauky, samotných států a mezinárodních soudů. Ve třetí, závěrečné kapitole je analyzován vztah mezi oběma popsanými principy. Vztah mezi principem non-refoulement a suverenitou je zde podřazen širší problematice vztahu mezi státem a jednotlivcem. V jednotlivých podkapitolách se...
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu
Voženílková, Tereza ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu, abstrakt Nedávné dění ve světě ukazuje, že kybernetické útoky mohou představovat jednu z největších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost. Kybernetické operace odehrávající se v kybernetickém prostoru představují pro mezinárodní společenství jedinečné výzvy, které překračují rámec dosavadní mezinárodní právní úpravy. Ačkoliv všeobecně panuje shoda, že by se mezinárodní právo mělo vztahovat i na kybernetický prostor, názory ohledně kvalifikace kybernetických útoků jako nejzávaznějších zločinů spadajících pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu se zatím liší. Tato práce pojednává o definici zločinu agrese v jurisdikci Mezinárodního trestního soudu se zaměřením na kybernetické útoky. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda se kybernetické útoky dají považovat za zločin agrese dle Římského statutu. První kapitola pojednává o historickém vývoji a poměrně komplikovaném procesu přijímání definice zločinu agrese v průběhu let. Druhá kapitola popisuje jednotlivé skutkové podstaty zločinu agrese a jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a Rady bezpečnosti nad tímto zločinem. Definicí kybernetických útoků a jejich rozdílem od konvenčních útoků se práce věnuje ve třetí kapitole, kde je také nastíněna otázka, zda mohou tyto útoky představovat zjevné...
Aplikace principu non - refoulement na moři
Flídrová, Eliška ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
v českém jazyce - Aplikace principu non-refoulement na moři Účelem této práce je zjistit, jak se aplikuje významný princip mezinárodního práva, a sice princip non-refoulement na moři a jaké otázky si mají státy tímto principem vázané klást, pokud jej chtějí důsledně aplikovat. Vlastní text práce se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje non-refoulement obecně a vymezuje obsah a zakotvení tohoto principu v mezinárodních i regionálních dokumentech. Zkoumám též, jaké jsou aspekty zákazu refoulement jako obyčejového práva a zda jej můžeme v dnešní době považovat za mezinárodní obyčej, či nikoliv. V druhé kapitole se objevuje exkurs do mořského práva a nezbytné vymezení jednotlivých pásem moře na vnitřní vody, pobřežní vody, přilehlé pásmo a volné moře. V této kapitole se též zaměřuji na možnost aplikace non refoulement mimo hranice státu, tj. jeho extrateritoriální účinek. V neposlední řadě je třeba ve vztahu k operacím prováděným na moři vymezit jejich charakter a odlišná práva a povinnosti z nich vyplývající. V podkapitolách se objevuje problematika operací "pátrání a záchrany" neboli "search and rescue" a dále též problematika námořních zábranných programů, přičemž je zde rozebrán případ lodi Tampa a rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ve věci Sale, Acting Commissioner, INS v....
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity: Kritika lidskoprávního přístupu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke...
Aplikace principu non-refoulement ve vztahu k národní bezpečnosti
Stejskal, Zdeněk ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
v češtině V moderním a rychle se měnícím světě dnešních uprchlíků a migrantů hrají zásadní roli jak národní bezpečnost, tak princip non-refoulement. Na jedné straně jde o mezinárodněprávní závazek států nenavracet ty, kterým by v jejich domovských zemích mohlo hrozit mučení nebo různé jiné druhy nedovoleného zacházení. Na straně druhé je to legitimní zájem každého státu na zachování jeho nejzákladnějších zájmů, což lze souhrnně označit jako národní bezpečnost státu. Analýza a objasnění komplikovaného a často napjatého vztahu mezi oběma zájmy je cílem předkládané práce. Práce užívá deskriptivní a analytickou metodu. Praxe států v jednotlivých případech je důkladně analyzována skrze příslušnou rozhodovací praxi judiciálních a kvazijudiciálních orgánů. Rozsah předkládané práce je omezen výhradně na euroamerickou oblast. Zásadní roli hrají podrobné kapitoly věnované vymezení obou zkoumaných jevů. Vzhledem k tomu, že definice principu non-refoulement se v jednotlivých oblastech mezinárodního práva liší, bylo by obtížné tento princip správně aplikovat bez jeho úplného pochopení. Samotné vymezení národní bezpečnosti rovněž představuje náročný úkol, který je třeba pečlivě uchopit. Proto jsou dvě rozsáhlé kapitoly práce věnovány představení nezbytných souvislostí obou těchto pojmů. Závěr předkládané práce...
Dočasná ochrana cizinců v mezinárodním a evropském právu
Zaimović, Enes ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce "Dočasná ochrana cizinců v mezinárodním a evropském právu" je představení a vymezení pojmu dočasné ochrany a rovněž pak dočasného útočiště, a to jak na úrovni práva mezinárodního, tak i na úrovni práva Evropské unie. Práce se ve své první části zabývá pojmem dočasné ochrany a dočasného útočiště, představuje některá vymezení uvedených pojmů ze strany doktríny a UNHCR, již ve svém úvodu pak zmiňuje vymezení pojmu dočasné ochrany v unijní směrnici o dočasné ochraně, neboť se jedná o jediné závazné zakotvení pojmu dočasné ochrany na nadnárodní úrovni. Ve své navazující části se práce věnuje obsahovým náležitostem dočasné ochrany v mezinárodním právu, tedy takovým náležitostem, které by měly být vlastní každé úpravě dočasné ochrany. Zde je pozornost věnována zejména otázkám spjatým s osobní a časovou působností dočasné ochrany, tedy komu taková ochrana má být určena a po jakou dobu. Práce v uvedené části pracuje i s pojmem hromadného přílivu osob, neboť dočasná ochrana jako ochranný institut zpravidla slouží jako odpověď na situaci hromadného přílivu osob. Pozornost je rovněž věnována otázkám spjatým s právy, která by beneficientům dočasné ochrany měla být poskytnuta, včetně otázky přístupu těchto k azylovému řízením o přiznání statusu uprchlíka dle Úmluvy o právním...
Postavení žen v mezinárodním uprchlickém právu
Reznáková, Petra ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Postavení žen v mezinárodním uprchlickém právu Abstrakt Definice uprchlíka vyplývající z článku 1 A bodu 2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 se nikterak nezmiňuje o pohlaví jakožto možném faktoru relevantním při určování uprchlického statutu. S vývojem především v oblasti lidských práv na konci 20. století vyvstala potřeba interpretace této definice tak, aby ochrany mohly využít též ženy pronásledované buď způsobem, kterým lze pronásledovat jen ženy ("gender-specific persecution") nebo proto, že jsou ženami ("gender-related persecution"). Práce se zabývá jak výkladem pojmu pronásledování v kontextu "gender-specific persecution" s příklady v několika vybraných formách tohoto pronásledování, tak i možnostmi interpretace stávajících důvodů pronásledování genderově citlivým způsobem tak, aby bylo možné aplikací Úmluvy obsáhnout i případy žen, které se výslovně, nebo i jen mlčky staví proti patriarchálním tradičním společnostem založených na nerovnováze mezi pohlavími, a to například odporem vůči tradičním praktikám jako je ženská obřízka nebo nucené sňatky. Výklad se věnuje vhodnosti různých způsobů argumentace a akcentuje nutnost genderově citlivého výkladu všech důvodů pronásledování, nikoli pouze důvodu příslušnosti k určité společenské skupině, který byl v praxi prvním důvodem užívaným pro...
Vyhoštění cizinců v mezinárodním právu
Flídrová, Eliška ; Balaš, Vladimír (oponent)
Cílem předkládané práce je vyjasnění limitů práva státu vyhostit cizince plynoucích z mezinárodního práva, a to za současného zkoumání, zda vzniklo či vzniká nějaké obecné pravidlo, kterým by byly státy vázány při výkonu pravomoci vyhostit cizince ze svého území. Práce pracuje s využitím deskriptivní a analytické metody. V rámci zkoumání praxe států v jednotlivých aspektech omezení práva na vyhoštění a s tím související rozhodovací praxe judiciálních a kvazijudiciálních orgánů je rovněž částečně využita metoda komparativní. Závěrem práce je analýza roztříštěné právní úpravy vyhoštění a úprava pravidel pro vyhoštění v jednotlivých vymezených oblastech mezinárodního práva. Těžiště práce představuje zkoumání omezení vyhostit cizince do konkrétního státu prostřednictvím zákazu navracení a omezení vyhostit cizince prostřednictvím ochrany rodinného a soukromého života. Co se týče obecných závěrů, ze zkoumání jednotlivých omezení práva na vyhoštění v mezinárodním právu vykrystalizovalo jedno obecné pravidlo, které lze považovat za implicitní součást všech analyzovaných limitů, kterým je snaha o libovůli či svévoli státu.
Přístup mezinárodního práva k mučení
Albert, Lukáš ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Přístup mezinárodního práva k mučení Abstrakt Zákaz mučení existuje v rovině vnitrostátní i mezinárodní. Autor se zaměřuje pouze na přístup mezinárodního práva k mučení. Rozebírá jednotlivé prvky definic mučení, které obsahují mezinárodní dokumenty. Zároveň nezapomíná ani na kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, které je s mučením neoddělitelně spjato. Doplňuje i význam pohrůžky mučení, která může sama o sobě za určitých podmínek představovat mučení. Poskytuje přehled dosavadní mezinárodní úpravy zákazu mučení zakotveného nejen v lidskoprávních mezinárodních smlouvách, ale i v oblasti mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva trestního. Důraz klade dále na reflexi mezinárodní úpravy v praxi jednotlivých ochranných mechanismů zajišťujících efektivní kontrolu nad dodržováním zákazu mučení, konkrétně univerzálních, evropských, meziamerických, afrických a dalších fungujících mechanismů. Mučení zařazuje rovněž do kontextu zločinů podle mezinárodního práva. Odkazuje na praxi mezinárodního trestního soudu a ad hoc trestních tribunálů, které přisoudily zákazu mučení dokonce status ius cogens. V části práce věnující se mučitelům a jejich metodám autor z kriminologického hlediska zohledňuje postavení pachatele mučení v rámci řecké školy mučení. Dále uvádí i světově známé metody či...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 Flídrová, Eva
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.