|
|
Sadismus a masochismus v medikalizaci a kultuře v poslední třetině dlouhého 19. století v českém a evropském kontextu
Finsterschott, Theo ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kopeček Šustrová, Radka (oponent)
Diplomová práce "Sadismus a masochismus v medikalizaci a kultuře v poslední třetině dlouhého 19. století v českém a evropském kontextu" se zaměřuje především na analýzu kategorií sadismu a masochismu v díle rakousko-německého psychiatra Richarda von Krafft- Ebing (1840-1903), rozbor zdrojů podoby obou perverzí v medicínské, společenské a literární oblasti a jejich recepce a reinterpretace - zejména ve studii českého soudního lékaře Václava Bělehradského (1844-1896) "Culilinctus et fellatio" v Časopise lékařů českých, kde byly vytvořeny koncepty analogických perverzí neronismu a encolpismu. Práce dále zkoumá kontinuity a především diskontinuity sadismu a masochismu, počínaje koncepty Krafft-Ebingovým kategoriím předcházejícími, pokračuje přes jejich zrod jako komplementárních perverzí a konče jejich přesahem do 20. století a současnosti. Text je koncipován jako analýza pozice erotické touhy a praxe jako konstitutivních základů koncepcí sadismu, masochismu a jim příbuzných kategorií; právě endogenní touha, nezávislá na praxi, byla totiž zdrojem moderních sexuálních identit. Pozornost je postupně věnována oběma oblastem. Práce rozebírá proces vzniku masochistického systému touhy ve spolupráci lékaře a pacienta jako čtenáře, recipovány jsou Krafft-Ebingovy inspirační zdroje v oblasti medicíny a literatury a...
|
|
|
Život a každodennost pražského měšťana Karla Kysweina (+1621)
Finsterschott, Theo ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá životní osudy pražského měšťana Karla Kysweina (1578-1621), jeho norimberský rodinný původ, včetně příbuzenství s rodinami Tucherů, Schlüsselfelderů a Viatisů a v neposlední řadě duchovní, a především materiální aspekty jeho každodenního života. Rodové kořeny zkoumané osoby jsou zpracovány zejména na základě norimberských matrik, zpracování pozdějšího života vychází z pražských pramenů: testamentů, knih měšťanských práv, knihy kvitancí a pozůstalostních inventářů. Kysweinův inventář je též hlavním pramenem pro zpracování jeho knihovny, nábytku a způsobu ukládání předmětů, nádobí k jídlu i vaření, předmětů souvisejících s hygienou, oděvů, šperků a cenností, obrazů, hudebnin, dětských předmětů, protipožárního vybavení a obchodnického sortimentu. Text klade obzvláštní důraz na oděvní složku inventáře na pomezí renesance a baroka a zpracovává též dílčí otázky jako například skutečnou podobu gößweinského erbu či Kysweinovo vyznání a úlohu ve staroměstské luteránské obci.
|
host ::
RSS.