|
|
Potenciál mezenchymálních kmenových buněk a nanomateriálů pro léčbu onemocnění sítnice
Kettner, Ondřej ; Heřmánková, Barbora (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent)
V důsledku očních onemocnění je degenerace sítnice celosvětově uznávána jako jedna z převládajících příčin, které jsou základem nevratného poškození zraku, a dokonce i slepoty. Současná standardní léčba pomohla jak při prevenci, tak při podpůrné léčbě několika patologických stavů, zejména pokud se týkají sítnice. Mnohé z těchto metod jsou však z hlediska postupu spíše invazivní s následnou možností vzniku infekce, zánětu nebo dokonce odchlípení sítnice s potenciálním rizikem ztráty zraku. Tato omezení představují značné náklady na kvalitu života pacientů a mají také ekonomický dopad na systém zdravotní péče, proto se hledají nové možnosti léčby. Nadějným nástrojem buněčné terapie pro léčbu řady doposud neléčitelných defektů a onemocnění jsou mezenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells, MSC). Kromě MSC je v současné době v diagnostice a terapii onemocnění sítnice studováno použití nanočástic a nanovlákenných nosičů. Propojení imunomodulačních a regeneračních vlastností MSC a nanotechnologie nabízí nadějnou léčebnou strategii u řady onemocnění. Tato práce se proto věnuje zpracování současného stavu využití nanomateriálů, MSC a jejich kombinace, které mohou přinést nové možnosti v rámci léčby degenerativních onemocnění sítnice.
|
|
|
Moderní biomateriály pro regeneraci pojivových tkání
Hefka Blahnová, Veronika ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Motlík, Jan (oponent)
Pojivové tkáně se typicky vyznačují velkým objemem mezibuněčné hmoty. Jejich hlavní funkcí je poskytovat mechanickou oporu a ochranu ostatním tělním orgánům. Tato práce je zaměřena na regeneraci tkáně kosti a chrupavky, potažmo osteochondrálního defektu. V rámci provedených experimentů byla sledována viabilita a diferenciace lidských kmenových buněk. V in vitro podmínkách byl testován PCL nosič s příměsí růstových faktorů, kolagenová pěna s biokeramikami, xenogenní kostní štěp s biomimetickými peptidy a titanový nosič s nanostrukturovaným povrchem. Vybraný bezbuněčný nosič byl následně implantován do osteochondrálního defektu králičího modelu, kde byla sledována míra regenerace poškozených tkání. In vivo byl hodnocen kolagenový nosič s příměsí PCL nanovláken a biokeramik obohacený o růstové faktory IGF-1, bFGF, TGFβ1 a BMP-2. Právě přídavek růstových faktorů se in vivo jevil jako ne příliš vhodný především z důvodu indukce patologické zánětlivé odpovědi. a to navzdory tomu, že v in vitro podmínkách vykazoval spíše pozitivní efekt. Rovněž biomimetické peptidové sekvence stimulovaly osteogenní diferenciaci lidských mezenchymálních kmenových buněk. V případě různých typů biokeramik kombinovaných s kolagenem i buňky reagovaly spíše na konkrétní kalcium fosfát, respektive hydroxyapatit, než na povrchové...
|
|
|
Kokultivace buněk in vitro pro kostní regeneraci
Sloupová, Lenka ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Kokultivace dvou (či více) buněčných typů in vitro vedoucí k vytvoření funkční kostní tkáně vložitelné do místa poškození by mohla být řešením pro pacienty u nichž jsou aktuálně používané metody (jakými jsou například transplantace lidských kostních štěpů) nedostatečné. V kokultuře má jeden buněčný typ osteogenní funkci a další angiogenní funkci, protože limit difuze O2 a nutných živin je pouze 200 μm, což znamená, že založení cévní sítě in vitro by mělo předejít odumření vytvořené kostní tkáně po vložení do pacienta. Vytvoření a pochopení fungující kokultury in vitro je nutné pro získání kokultury úspěšné in vivo. V této práci jsou shrnuty a srovnány poznatky o vlivu in vitro kokultivace na proliferaci, osteogenezi a angiogenezi v kokultuře při použití osteoblastů (či osteoprogenitorů), mesenchymálních stromálních buněk odvozených z kostní dřeně (BMSC), nebo mesenchymálních stromálních buněk odvozených z tukové tkáně (ADSC) v roli osteogenního buněčného typu v kombinaci s různými typy endoteliálních buněk. Z důvodu pochopení vlivu kokultivace na tyto procesy je také zařazena kapitola shrnující interakce mezi kokultivovanými buněčnými typy. Klíčová slova kokultura, osteogeneze, angiogeneze, in vitro, osteoblasty, BMSC, ADSC
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Regulace tvorby kostní tkáně pomocí osteogenních suplementů v modelu osteoporózy
Krčmářová, Eliška ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Zadražil, Zdeněk (oponent)
Osteoporóza je onemocnění kostního metabolismu charakteristické úbytkem kostní hmoty. Příčinou tohoto onemocnění je dysbalance mezi tvorbou nové kostní hmoty osteoblasty a resorpcí kostní tkáně osteoklasty, ve prospěch kostní resorpce. Rizikovou skupinou p tohoto onemocnění jsou ženy po menopauze, u kterých v tomto období přirozeně dochází poklesu hormonu estrogenu. Estrogen působí jako inhibitor proosteoklastových faktorů, ligand vážící se na receptor aktivující jaderný faktor κB faktor nádorové nekrózy α. Nerovnováha kostního metabolismu může být mimo jiné zapříčiněna i dysbalancí v produkci Prostaglandinu E2 (PGE2) a 1α,25 . Jedná se o silné mediátory, které mohou stimulo závislosti na podmínkách kultury/ko této práci byl přezkoumán vliv těchto mediátorů (PGE2 v 1α,25 otkaních mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) v přítomnosti osteoblastů, bez nebo s kombinací proosteoklastových ů stimulující kolonie makrofágů Osteoklastogeneze byla stimulována, pokud byly PGE2 a 1α,25 kombinovány s výjimkou PGE2 10 M, který vykazoval inhibiční efekt. Přidávání pouze PGE2 nebo 1α,25 nebylo dostatečné pro iniciaci osteoklastogeneze. Potenciál osteoklastogeneze byl sledován i u buněk izolovaných z potkanů s indukovanou osteoporózou pomocí ovariektomie. PBMC izolované z těchto jedinců ukázaly schopnost diferenciace v...
|
|
|
Funkcionalizovaná nanovlákna na bázi chitosanu pro zrychlenou regeneraci měkkých tkání
Bazikov, Philipp ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Kössl, Jan (oponent)
Pro zlepšení regenerace měkkých tkání byly vyvinuty kryty ran obsahující nanovlákna různého složení a funkčních vlastností. Tato práce se věnuje chitosanu a složeným nosičům s obsahem chitosanu. Porézní nanovlákenné materiály založené na chitosanu se jeví jako velice slibné pro regeneraci měkkých tkání. Vzhledem k vysokému počtu aminoskupin na řetězcích jsou vlastnosti chitosanu závislé na pH prostředí. To činí z chitosanových nanovláken slibné nosiče pro dodávání látek. V této práci jsou uvedeny příklady různých modifikací nanovláken. Pro zvýšení jejich účinnosti a urychlení regenerace měkkých tkání jsou nanovlákna funkcionalizována bioaktivními látkami různých typů: antimikrobiální, analgetické léčivé látky, růstové faktory atd. Pro stabilizaci nanovláken ve vodném prostředí (a současné zlepšení fyzikálních vlastností) se nanovlákna síťují pomocí glutaraldehydu, glyoxalu, genipinu nebo vyšší teplotou. Chitosan se používá k inhibici tvorby fibrózní tkáně při hojení ran a k podpoře růstu a diferenciace buněk. Byla prokázána antimikrobiální účinnost komplexu chitin-glukan s nanovlákny pro hojení ran. Rekonstrukce hlubších ran, v nichž jsou poškozené pokožka a měkké tkáně, vyžaduje prostorovou rekonstrukci a stimulaci regeneračních procesů v celém objemu defektu. V tomto případě je navíc vhodné...
|
|
|
Nanodiamonds as an innovative system for intracellular delivery of mirna-34a inprostatic cancer therapy
Bitti, G. ; Abate, M. ; Neuhoferová, Eva ; Kindermann, Marek ; Petráková, V. ; Boccellino, M. ; Quagliuolo, L. ; Filová, Eva ; Benson, Veronika ; Caraglia, M. ; Amler, Evžen
The microRNA(miRNA)-34a is an important regulator of tumor suppression. It controls the expression of several target proteins involved in cell cycle, differentiation and apoptosis, and antagonizes processes that are necessary for basic cancer cell viability as well as cancer stemness, metastasis, and chemoresistance. It is downregulated in numerous cancer types, including prostatic cancer, and inhibits malignant growth by repressing genes involved in various oncogenic signaling pathways. Given the anti-oncogenic activity of miR-34a, here we proved the substantial benefits of a new therapeutic concept based on nanotechnology delivery of miRNA mimics. In order to monitor the miRNA-34a replacement, we used a fluorescent nanodiamond particles (FND) system with linked miRNA-34a mimic, which was delivered to PC3 and DU145 prostatic cancer cell lines. We used functionalized nanodiamonds coated with polyethylenimine to transfer miRNA-34a into PC3 and DU145 prostatic cancer cell lines and we measured the zeta-potential of these complexes before using them for in vitro experiments. A replacement of miRNA-34 was observed by monitoring levels of miRNA-34 via real-time PCR. Moreover, our in vitro experiments demonstrated that miRNA-34a replacement, using this FND delivery system, decreased viability and induced apoptosis in prostatic cancer cell lines. Our findings suggest the replacement of oncosuppressor miRNA-34a provides an effective strategy for cancer therapy and the FND-based delivery systems seems to be an excellent strategy for a safe and effective targeting of the tumor.
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Styly učení vysokoškolských studentů AJ
FILOVÁ, Eva
Bakalářská práce je zaměřena na styly učení studentů anglického jazyka na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cílem práce je zjistit, zda si studenti uvědomují svůj styl učení podle percepční preference (auditivní, vizuální, kinestetický), jaké aktivity využívají pro podporu anglického jazyka (sledování filmů nebo četba knih v originále, poslech písní, procvičování jazyka na internetu,), jaké preferují prostředí při učení a zda jsou spokojeni s vyučovacím stylem svých učitelů. Zvolenou metodou výzkumu je nestandardizovaný dotazník. Práce je tradičně rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou základních pojmů souvisejících s danou problematikou, klasifikací stylů učení a možnými způsoby jejich diagnostiky. Praktická část se zaměřuje na analýzu dotazníkového šetření, jehož výsledky jsou znázorněny v grafech s komentáři.
|
|
|
Funkcionalizovaná nanovlákna pro zrychlenou regeneraci měkkých tkání
Bazikov, Philipp ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Pro zlepšení regenerace byly vyvinuty kryty na rány obsahující nanovlákna různého složení a funkčních vlastností. Tato práce se věnuje chitosanu a složeným nosičům s obsahem chitosanu. Porézní nanovlákenné materiály založené na chitosanu se jeví jako nejslibnější pro regeneraci měkkých tkání. Chitosan vykazuje pH citlivé chování kvůli velkému počtu aminoskupin na řetězcích, což činí z chitosanových nanovláken slibné nosiče pro dodávání látek. Pro zvýšení účinnosti a urychlení regenerace měkkých tkání nanovlákna jsou funkcionalizovány bioaktivními látkami různých typů: antimikrobiální, analgetické léčivé látky, růstové faktory atd., stejně jako funkční polymery. Pro stabilizaci nanovláken ve vodném prostředí, které současně zlepšuje fyzikální vlastnosti, se nanovlákna síťují pomocí glutaraldehydu, glyoxalu, genipinem nebo tepelným ošetřením. Chitosan se používá k inhibici tvorby fibrózní tkáně při hojení ran a k podpoře růstu a diferenciace tkáně v tkáňové kultuře. Byla prokázána antimikrobiální účinnost komplexu chitin-glukan s nanovlákny pro hojení ran. Rekonstrukce hlubších ran, v nichž jsou pokožka a měkké tkáně poškozené, vyžaduje opatření k prostorové rekonstrukci a stimulaci regeneračních procesů v objemu defektu. V tomto případě je navíc vhodné použití krevních destiček, buněčných komponent...
|
host ::
RSS.