Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Comparison of immunomodulatory properties of mesenchymal stem cells and Sertoli cells
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Komrsková, Kateřina (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Slovak Abstract Bunkové terapie sa v súčastnosti zohľadňujú viac a viac v klinických štúdiách a budúcnosti medincíny. Najviac študovaným typom buniek v tomto kontexte sú mezenchymálne kmeňové bunky vďaka svojim imunomodulačným vlastnostiam (Mesenchymal Stem cells - MSC). Efektivita bunkovej terapie záleží na viacerých aspektoch, napríklad viabilite MSC, ich zdroji a čistote bunkovej suspenzie. Je potreba prispôsobiť terapiu a vybrať bunkový typ lepšie vyhovujúci špecifickej patológii. Sertoliho bunky (Sertoli cells - SC) sú niektorými autormi považované za druh MSC, najmä pre ich podobné imunomodulačné vlastnosti. Nachádzajú sa priamo v semenotvorných tubuloch semenníkov, vďaka čomu sú vhodným kandidátom pre terapiu zápalových patológií semenníkov, ako je napríklad neplodnosť vyvolaná bakteriálnou infekciou. Schopnosť SC diferencovať do bunkových typov mezenchymálnej línie, osteocytov, chondrocytov a adipocytov in vitro je porovnateľná s MSC, čo poskytuje dôkaz o ich mezenchymálnom pôvode. Účinok MSC alebo SC na aktivované bunky imunitného systému ukázal potlačenie pro-zápalovej reakcie v odlišnej podobe. MSC potlačujú aktiváciu Th17 buniek, čo je ukázané potlačením produkcie IL-17 CD4+ T bunkami. SC potlačili produkciu TNFα a IL-2, čo skôr poukazuje na potlačenie indukcie zápalu v začiatkoch. SC, v...
Modulation of blood-testis barier by Sertoli cells
Faltýnková, Petra ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Semenotvorné tubuly ve varleti jsou tvořeny Sertoliho buňkami, které zde napomáhají procesu spermatogeneze. Ačkoliv byla Sertoliho buňka objevena už před více jak 150 lety, stále je na ní mnoho co objevit, zejména podrobnosti o jejím vývoji a jejích funkcích. Sertoliho buňka doprovází vyvíjející se zárodečné buňky po celou dobu spermatogeneze tak, že jim poskytuje hormonální, nutriční a fyzickou podporu a pohlcuje vzniklý odpad. Tyto intimní vyživovací interakce s vyvíjejícími se spermatocyty vyžadují stabilní a izolované prostředí, Sertoliho buňky proto vytváří chráněný kompartment těsně uzavřený hematotestikulární bariérou. Hematotestikulární bariéra je složitý komplex buněčných spojení vytvořený mezi sousedícími Sertoliho buňkami a tvořící nepropustnou bariéru v paracelulárním prostoru. Nicméně, spermatogoniální kmenové buňky zahajující spermatogenezi se nachází před touto bariérou, a proto musí vyvíjející se spermatocyty překonat hematotestikulární bariéru, což je striktně regulováno, aby byla udržena ve varleti homeostáze. Hematotestikulární bariéře je připisována také imunologická funkce, jelikož buďto izoluje specifické antigeny zárodečných buněk před imunitními buňkami ze systémové cirkulace, a nebo je uvolňuje za bariéru. Cílem mé práce je shrnout funkce Sertoliho buňky ve spermatogenezi,...
Vliv inhibice aspartyl β-hydroxylázy na imunitní reakce
Krausová, Kateřina ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Aspartyl β-hydroxyláza (ASPH) je enzym, který přispívá k progresi nádorů zvýšením proliferace, migrace a invazivity nádorových buněk. Jeho exprese je v normálních buňkách většinou zanedbatelná, zatímco v nádorových buňkách bývá zvýšená. Byl prokázán i inhibiční efekt ASPH na imunitní buňky, konkrétně na přirozené zabíječe. Enzym ASPH by tak mohl být novým cílem pro imunoterapii nádorů. Cílem této práce bylo ukázat vliv inhibice ASPH na imunitní odpověď. Nejprve bylo zjištěno, že inhibice ASPH přispívá k protinádorovému účinku DNA vakcinace. Ukázalo se, že zmenšení nádorů vyvolané inhibicí ASPH v kombinaci s DNA vakcinací je způsobené především CD8+ T lymfocyty. Následně byla testem ELISPOT potvrzena specifická aktivace T lymfocytů. Při nespecifické aktivaci T lymfocytů ale inhibice ASPH neměla na přímou aktivaci CD8+ T lymfocytů vliv. Nakonec byl zkoumán možný účinek plazmacytoidních dendritických buněk (pDC) na aktivaci CD8+ T lymfocytů. Bylo ale zjištěno, že inhibice ASPH neovlivňuje u pDC produkci interferonu α. Výsledky tedy prokazují, že inhibice ASPH přispívá k aktivaci adaptivní imunity indukované DNA vakcinací, ale mechanismus této aktivace zůstává neznámý.
Mechanisms of immune dysregulation leading to inflammatory bowel disease
Horáčková, Klára ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Bc. Klára Horáčková DIPLOMOVÁ PRÁCE Mechanismy imunitní dysregulace vedoucí k nespecifickému střevnímu zánětu Abstrakt Nespecifický střevní zánět (IBD) je chronické zánětlivé onemocnění gastrointestinálního traktu. Klasický IBD má multifaktoriální charakter s nástupem v dospělosti nebo pozdním dětství. Dětští pacienti s velmi brzkým nástupem (VEO-IBD, do 6 let věku) jsou ale specifickou podskupinou, jejíž onemocnění je často způsobené závažnými mutacemi v genech souvisejících s imunitní homeostázou ve střevech. Cílem této práce bylo identifikovat kauzální genetické varianty u 20 pacientů s pediatrickým IBD (s nástupem onemocnění od 3 do 154 měsíců) s využitím celoexomového sekvenování.. Vyhodnocovali jsme použití několika bioinformatických postupů pro zpracování celoexomových dat. To zahrnovalo porovnání rozdílů v identifikaci variant pomocí dvou bioinformatických postupů využívajících v prvním případě nástroje VarScan2 nebo ve druhém případě založeném na GATK4. Také jsme srovnávali úspešnost filtrování nalezených kauzálních variant pomocí čtyř virtuálních panelů genů, z nichž jeden panel byl vytvořen speciálně pro účely této diplomové práce. Identifikovali a validovali jsme 5 kauzálních variant ve 4 genech (DUOX2 složený heterozygot, FOXP3, NLRP3 and NOD2), které zastupují 20 % z analyzované kohorty...
Immune-epithelial interactions in the multilayered model of intestinal homeostasis
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Bevins, Charles L. (oponent) ; Hepworth, Matthew (oponent)
(CZ) Střevní imunitní systém musí neustále čelit obrovskému množství cizorodých antigenů z potravy a komenzální mikroflóry, mimo střevních tělu vlastních antigenů. Imunitní systém vyvinul množství mechanismů pro toleranci těchto neškodných antigenů, aby předešel patologii. Tyto mechanismy využívají spolupráce selekce T-buněk v brzlíku s homeostatickými mechanismy ve střevě. Zároveň je však nutno kontrolovat střevní mikroflóru, která by jinak mohla přerůstat, což může vést k patologii. Proto musí imunitní systém střeva využívat kombinaci tolerogenních a imunogenních odpovědí a udržovat je v rovnováze. V této disertační práci nejdříve shrnuji přehled současného stavu poznání těchto procesů a dále představím několik originálních studií kterých jsem se účastnil. V první řadě, v centrální studii této práce jsme ukázali, že IL-17 zprostředkovaná stimulace antimikrobiálních funkcí Panetových buněk je jedním z důležitých imunitních mechanismů kontroly střevní mikroflóry a porušení tohoto mechanismu vede k náchylnosti ke střevní patologii. Dále jsem se účastnil několika dalších studií, které společně rozšiřují pohled na střevní homeostázu a integrují procesy specifické pro střevo se selekcí T-buněk v brzlíku a reakcemi na pathobionty. Jedna z těchto prací identifikovala nový mechanismus, který zajišťuje...
Heterogeneity of antigen-presenting cells in the thymus and its relevance for the establishment of central tolerance
Sýkora, Vojtěch ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Zásadní funkcí brzlíku je ustanovení centrální tolerance. V tomto procesu je testována autoreaktivita vyvíjejících se T-buněk. Autoreaktivní T-buňky mohou totiž způsobit autioimunitu v případě, že uniknou z brzlíku do periferie. Pro ustanovení centrální tolerance je důležité velké množství thymických antigen-prezentujících buněk, které prezentují antigeny vyvíjejícím se T-buňkám. Tato prezentace umožňuje rozpoznat autoreaktivní potencíál těchto T-buněk, které mohou být následně odstraněny nebo přeměněny na supresivní T-regulační buňky. V posledních několika letech bylo zjištěno, že tyto antigen- prezentující buňky jsou výrazně heterogenní a začíná docházet také k objevům molekulárních mechanizmů, které stojí za funkcí těchto buněk v ustanovení centrální tolerance. Tato práce shrnuje současné znalosti v oblasti heterogenity thymických antigen-prezentujících buněk a její význam v ustanovení centrální tolerance. Především se zaměřuje na konvenční dendritické buňky a post-AIRE medulární thymické epiteliální buňky. Popisuje také současné znalosti funkčních mechanizmů a regulace maturace thymických antigen-prezentujících buněk.
Mechanisms underlying subversion of host immunity by Bordetella pertussis
Klímová, Nela ; Bumba, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Bordetella pertussis, původce černého kašle (známého také jako dávivý kašel nebo pertuse), je gramnegativní respirační patogen, adaptovaný na člověka. Tato bakterie produkuje řadu faktorů virulence, z nichž adenylátcyklázový toxin (ACT) a pertusový toxin (PT) hrají významnou roli při manipulaci s imunitní odpovědí hostitele v raném katarálním stádiu infekce. Ačkoli oba toxiny uplatňují svou cytotoxickou aktivitu zvyšováním hladiny cAMP uvnitř buněk, liší se od sebe navzájem svou strukturou, mechanismem sekrece i způsobem intoxikace buněk, stejně tak jako svou schopností modulovat hostitelovu adaptivní imunitní odpověď. Cílem této práce bylo definovat vztah mezi strukturou a funkcí ACT, určující mechanismus sekrece ACT sekrečním systémem typu I (T1SS), a dále rozklíčovat imunomodulační vlastnosti ACT a PT v průběhu infekce bakterií B. pertussis. Integrací různých strukturně-biologických přístupů bylo odhaleno, že RTX doména ACT sestává ze souvislého uskupení pěti β-šroubovicových bloků s navázanými Ca2+ ionty, jejichž skládáním během sekrece se vytváří vnitromolekulová Brownovská západka, zabraňující zpětnému vklouznutí sekretovaného polypeptidu do sekrečního kanálu T1SS. Tímto se urychluje sekrece ACT z bakteriálních buněk pomocí směrovaného mechanismu "vytlačování-západka". Experimentální infekce...
Metody detekce snížené imunitní odpovědi u pacientů po kardiochirurgické operaci
Kormundová, Nikola ; Koláčková, Martina (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
U pacientů po kardiochirurgické operaci dochází ke zvýšení hladiny molekul s prozánětlivým i protizánětlivým účinkem. Tento vzestup je ovlivněn klinickým stavem pacienta, ale také samotným charakterem operace, kdy je použitý konvenční mimotělní oběh. Tato technika vede k poškození krevních elementů přímým kontaktem se vzduchem a částmi mimotělního oběhu, a rovněž k ischemicko- reperfuznímu poškození. Specifika kardiochirurgické operace pak mají vliv na pooperační komplikace jako je multiorgánové selhání nebo septický šok. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán princip a vliv kardiopulmonálního bypassu na lidský organismus a komplikace, které jsou s jeho použitím spojovány. Dále je zde popsaný IFN-γ, jako potenciální marker septických stavů, který by mohl odrážet klinický pooperační stav pacientů. V praktické části diplomové práce byla sledována procentuální změna vybraných buněčných populací a produkce IFN-γ v periferní krvi pacientů před a po kardiochirurgické operaci. Dále byla zkoumána odpověď jednotlivých izolovaných populací zdravých dobrovolníků na vybrané stimulátory. Procento sledovaných buněčných populací i produkce IFN-γ u kardiochirurgických pacientů byly výrazně snížené v pooperačním období oproti stavu před operací. Tento pokles...
Role of type 3 innate lymphoid cells mediated antigen presentation in prepipheral tolerance establishment
Machač, David ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Vzájemná tolerance mezi organismy je klíčovým evolučním mechanismem vzniku komensálních a mutualistických vztahů. V případě imunitního systému je vytvoření tolerogenních mechanismů vůči vlastnímu tělu, ale také komen álně mutualistickým organismům a potravním antigenům spolu obrannou složkou imunity a jejich vyváženému působení nezbytnou podmínkou našeho přežití. Pro lepší obranu před patogeny se vyvinula adaptivní imunita s náhodnně sestavenými TCR a BCR receptory lymfocytů. T lymfocyty mající předpoklady rozpoznávat tělu vlastní antigeny jsou odstraněny nebo konvertovány na T regulační lymfo dření brzlíku při ustanovení centrální tolerance. Oproti vzniku centrální tolerance ke stálým antigenům je ustanovení periferní tolerance náročnější proces z hlediska obrovské proměnlivosti na nás žijící mikroorganismů a přijmu široké ích antigenů během ontogeneze. Bylo ukázáno, že lymfoidní buňky vrozené imunity exprimující RORγt transkripční faktor mají schopnost prezentovat antigeny odvozené od střevních mikroorganismů a provádět tak deleci T lymfocytů rozpoznávajících antigeny momentálně přítomné mikrobioty podobnou logikou jako epiteliální buňky v dřeni brzlíku a tedy i zda kormě delece dochází k indukci T regulačních lymfocytů. S využitím tkáňově specifických KO myších modelů a pokročilé průtokové cytometrie...
Patogenetické mechanismy imunitní dysregulace a hematopoetických onemocnění
Svatoň, Michael ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Čermák, Jaroslav (oponent)
Patogenetické mechanismy imunitní dysregulace a hematopoetických onemocnění Abstrakt Cílem mé práce bylo zavedení vyšetření pomocí celoexomového sekvenování (WES) a rutinního algoritmu analýzy získaných dat u dětských pacientů s podezřením na vrozenou poruchu imunity (IEI) nebo selhání kostní dřeně. Kromě jasné molekulární diagnózy na základě genetického vyšetření, které bylo dosaženo u 25 % pacientů, tvoří část výsledků (9 %) také pacienti, u nichž toto vyšetření odhalilo nové mutace, které nebyly dosud popsány v patogenezi IEI nebo selhání krvetvorby. U těchto pacientů byly na základě literárních rešerší a známých mechanismů vývoje a regulace imunitního systému navrženy validační experimenty, za účelem potvrzení kauzality identifikovaných mutací v patogenezi onemocnění. Díky WES se podařilo objasnit příčinu dvou nových vrozených onemocnění - megaloblastické anémie na podkladě homozygotní mutace genu SLC19A1 a syndromu imunitní dysregulace s autoimunitními a autoinflammatorními projevy na podkladě X-vázané mutace genu TLR8 u monozygotických dvojčat s chronickou autoimunitní hemolytickou anémií (AIHA). U pěti dalších pacientů se podařilo identifikovat nové mutace v genech STAT3, SPTA1, SAMD9 a XIAP a prokázat jejich kauzalitu v patogenezi selhání krvetvorby nebo IEI. U jedné pacientky s netypickým fenotypem...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.