|
| |
|
|
Uživatelé návykových látek jako oběti trestné činnosti - výzkum mezi klienty a pacienty pražských adiktologických služeb
Kosařová, Hana ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Téma kriminality je s uživateli návykových látek propojené. Zatímco většina studií a statistik se zabývá primární trestnou činností a ekonomicky motivovanou činností, kapitola trestné činnosti páchané na klientech je poddimenzovaná. Statistiky o obětech trestných činů jsou stručné a mnoho informací se o nich nevede. Z viktimizačních studií, které poskytují nějaké informace z tohoto pole, jsou uživatelé návykových látek často vyloučeni či otázka užívání není předmětem dotazování. Z literatury vyplývá, že viktimizace uživatelů NL je komplikovaným tématem, které souvisí s mnoha dalšími problémy. Cíle: Cílem této bakalářské práce je zmapovat prevalenci konání trestné činnosti páchané na uživatelích návykových látek a zaměřit se souvislostmi mezi obecnými charakteristikami obětí a na nich spáchaných deliktů. Dalším záměrem je zjistit, jestli a jak často na nich spáchané činy nahlásí, případně za jakých okolností, a naopak co jim v tom z jejich strany brání. Podstatným cílem je vytvořit alespoň hrubou představu o zmíněné problematice, na které by se následně mohlo dále stavět a zjišťovat další poznatky. Metody: Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou dotazníku v papírové podobě. Ten byl distribuován do 5 služeb na území Prahy. Jejich klienti/pacienti mohli dobrovolně a anonymně dotazník...
|
|
|
Problematika viktimizace uživatelů drog z perspektivy pracovníků adiktologických nízkoprahových služeb na území Hl. města Prahy
Metlická, Tereza ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Východiska: Poznatky z výzkumů o viktimizaci uživatelů drog se v průběhu let opakují a autoři ve svých závěrech zmiňují nedostatečnou objasněnost tohoto fenoménu. Zároveň je většina těchto výzkumů zahraničních, a tak chybí vhled do problematiky v prostředí ČR. Výsledky výzkumů reflektují skutečnost, že je viktimizace uživatelů drog častá, ale taktéž že je součástí komplikované sítě dalších problémů. Z viktimizačních studií bývají však vyloučeni uživatelé drog, a tak nemáme bližší informace o viktimizačním procesu této populace. Cíl: Cílem práce bylo získat jednak obecnější poznatky o uživatelích drog v roli obětí trestných činů, jednak přinést informace o způsobu a procesu práce s těmito jedinci. Dále bylo záměrem přinést poznatky o spolupráci s dalšími službami či organizacemi, které se tímto tématem zabývají. Podstatným cílem práce bylo zjistit, jak se dotyční pracovníci v tomto tématu orientují, získat informace o problematice neoznamování trestných činů této populace, a nakonec i na možné meze a komplikace práce s uživateli drog v roli obětí trestných činů. Metody: Výzkum diplomové práce je kvalitativní povahy s některými kvantitativními prvky. Kvalitativním přístupem, jenž byl zvolen pro tento typ výzkumu, je tzv. zakotvená teorie. Výzkumným nástrojem se stal strukturovaný rozhovor s...
|
|
|
Analýza potřeb dalšího vzdělávání v oblasti adiktologie u pracovníků Probační a mediační služby v Praze
Vespalcová, Tamara ; Lososová, Amalie (vedoucí práce) ; Fidesová, Hana (oponent)
Východiska: Probační a mediační služba (PMS) pracuje s pachateli trestné činnosti, z nichž někteří vykazují také závislostní chování. Závislost pachatele je považována za významný rizikový faktor recidivy trestné činnosti. Dle výroční zprávy PMS dochází od roku 2017 k nárůstu podílu drogové kriminality o 2-3 procentní body ročně, až ke 26 % v roce 2021. Práce se závislými pachateli vyžaduje specifické znalosti a dovednosti. Cíle: Cílem práce je identifikovat a analyzovat aktuální potřeby dalšího vzdělávání pracovníků PMS střediska Praha v oblasti adiktologie. Dílčím cílem je zjistit, jaký je dle respondentů podíl pachatelů trestné činnosti se závislostní problematikou a jeho srovnání s oficiální statistikou. Metody: Sběr dat probíhal formou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor činilo 32 probačních pracovníků střediska Praha (z celkových 41), kteří byli vybráni metodou totálního výběru, návratnost činila 78 %. Data byla analyzována za využití metod deskriptivní analýzy. Výzkum proběhl za dodržení etických principů. Výsledky: Všichni pracovníci považují adiktologické znalosti a dovednosti za důležité pro svou práci. Současnou úroveň svých znalostí ohodnotili průměrnou hodnotou 2,82 a dovedností 2,18. Za zcela dostačující své adiktologické znalosti a dovednosti nepovažuje žádný pracovník. Více než...
|
|
|
Subjektivní hodnocení životní spokojenosti klientů programu case management v organizaci SANANIM z.ú.
Vejrychová, Lucie ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Case management se v České republice začal rozvíjet od roku 1995 na úrovni regionálních projektů. Indikovanými klienty jsou osoby, které nejsou schopny vlastními silami řešit svoji situaci, osoby, u nichž došlo k sociálnímu propadu, a osoby s duální diagnózou. Studie ukazují pozitivní účinky case managementu a v oblasti psychosociálního fungování je třeba se zaměřit na rozsah účinků a udržení změny v čase. Studie dále ukazují, že pozitivních účinků u osob s duální diagnózou je dosaženo pouze v případě velmi intenzivního case managementu a klinický case management má dobré výsledky v oblasti užívání alkoholu a drog. Studie navazuje na projekt "Case management pro osoby duševně nemocné a sociálně vyloučené" a jeho výsledky (1. a 2. vlna dotazníkového šetření). Cíl práce: Hlavním cílem bylo popsat vývoj změny v subjektivní životní spokojenosti u klientů programu case management v delším časovém horizontu. Metody: Studie je koncipována jako kvantitativní dotazníkové šetření (jedná se o 3. vlnu dotazníkového šetření). Využit byl Dotazník životní spokojenosti (autoři J. Fahrenberg, M. Myrtek, J. Schumacher a E. Brähler) v modifikované verzi a analýza dat byla provedena za pomoci statistického softwaru SPSS a programu MS Excel. Metoda výběru souboru je záměrný účelový výběr přes instituci....
|
|
|
Ochranné léčení protialkoholní a protitoxikomanické - ukládání a výkon ústavního a ambulantního léčení
Filipová, Gabriela ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Východiska: Bakalářská práce zpracovává téma ochranného léčení protialkoholního a protitoxikomanického z hlediska ukládání a výkonu ústavního a ambulantního léčení. Ochranné léčení protialkoholní a protitoxikomanické je jedním z ochranných opatření, které může být pachateli uloženo v případě, že spáchal trestný čin pod vlivem nebo v souvislosti s užíváním alkoholu či jiné návykové látky. Cíle: Cílem této práce je zmapovat průběh nařízeného ochranného léčení protialkoholního a protitoxikomanického v rámci ústavní a ambulantní formy, za jakých okolností a po jakém časovém období dochází ke změně formy výkonu ochranného léčení, případně jiným změnám, které zákon umožňuje. V neposlední řadě je zjišťován postoj odborných pracovníků k tomuto soudem uloženému opatření. Metody: K řešení byl zvolen kvalitativní výzkum, s pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů. Přepisem rozhovoru byly deskriptivní metodou získány výsledky. Konečná velikost výzkumného souboru je šest respondentů. Informace získané polostrukturovaným rozhovorem byly nejprve zaznamenány na diktafon v mobilním zařízení a poté převedeny z mluveného slova do textové podoby doslovným přepisem. V rámci metody analýzy dat byla použita metoda zachycení vzorců. Výsledky: Výsledky ukazují nejednotně realizovaný výkon ochranného léčení...
|
|
|
Možnosti a meze práce adiktologa ve Vězeňské službě České republiky
Čtveráčková, Jana ; Volfová, Anna (vedoucí práce) ; Fidesová, Hana (oponent)
Východiska: Užívání návykových látek u osob páchajících trestnou činnost je dlouhodobě významným tématem. Vězeňská služba ČR (VSČR) od roku 2016 zřizuje pozici adiktologa, který má ve věznicích poskytovat odbornou adiktologickou péči s využitím stejných intervencí a postupů, které se využívají v civilních zařízeních. Pozice je zařazena pod zdravotnické služby, ale předpokládá se úzká spolupráce s výkonem trestu a výkonem vazby. Podmínky pro výkon práce se odvíjí od specifik jednotlivých věznic. Cíle: Výzkum mapuje současnou situaci adiktologů zaměstnaných ve Vězeňské službě ČR. Pomocí dílčích cílů se autorka snažila zjistit charakteristiky lidí, kteří pracují na pozici adiktologů ve VSČR, popsat jejich činnost v systému Vězeňské služby a zjistit pohled adiktologů na to, jaké vnímají možnosti a meze, které s sebou tato pozice přináší. Metody: Základní soubor byl vybrán metodou totálního výběru. Osloveno bylo všech 10 pracovníků, kteří byli v době konání výzkumu zaměstnáni ve VSČR na pozici Adiktolog. Výzkumný soubor byl tvořen 8 pracovníky, kteří měli zájem se do výzkumu zapojit. Ke sběru dat bylo využito kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů, které probíhaly přes online komunikační nástroje nebo telefonicky. Data byla zpracována metodou otevřeného kódování a vyhodnocena metodou prostého...
|
|
|
Potřeby klientů adiktologických ambulantních služeb po výstupu z vězení z pohledu poskytovatelů
Režná, Adéla ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: S rozvojem adiktologických služeb ve vězení vyvstává také otázka péče postpenitenciární, jež usiluje o sociální reintegraci jedince vystupujícího z VTOS. Pro tyto klienty je v mnoha případech obtížné v životě na svobodě obstát. Společnost není schopna efektivně reagovat na komplexní potřeby těchto osob; klienti na svobodě mnohdy v důsledku neuspokojených potřeb selhávají, navracejí se k užívání návykových látek a páchání trestné činnosti. V této souvislosti je třeba se potřebám klientů po výstupu z vězení blíže věnovat. Cíl: Cílem této práce bylo zmapovat potřeby klientů, jež využívají specializovaných adiktologických služeb po výstupu z vězení, z pohledu poskytovatelů těchto služeb. Práce se snaží především upozornit na problematiku reintegrace osob po návratu z vězení v kontextu adiktologické péče. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou potřeby klientů v období po výstupu z vězení? Nakolik poskytované služby odpovídají potřebám klientů? Jaké faktory po výstupu z vězení limitují možnosti naplňování potřeb klientů? Metody: Výzkumný vzorek tvořil 6 zástupců jednotlivých ambulantních adiktologických služeb postpenitenciární péče, do něhož byli záměrně vybírání vedoucí služeb či pracovníci s dlouhodobou zkušeností s touto cílovou skupinou. Sběr dat proběhl za využití...
|
|
|
Zkušenosti uživatelů ilegálních návykových látek s diskriminací v běžném životě
Leštinová, Zuzana ; Petruželka, Benjamin (vedoucí práce) ; Fidesová, Hana (oponent)
Východiska: Uživatelé ilegálních návykových látek se setkávají s vyčleněním ze společnosti. Není pro ně jednoduché se s takovým jednáním vyrovnat a předpokládají, že s nimi může být zacházeno nerovně. Cíle: Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat zkušenosti uživatelů ilegálních návykových látek s diskriminací v běžném životě. Zaměřila jsem se na to, jaké jednání sami klienti označují jako diskriminační bez ohledu na to, zda se skutečně jedná o diskriminaci z právního hlediska, v jakých oblastech běžného života se s diskriminací setkávají a zda situaci nějak řešili. Hlavní výzkumné otázky: Jak respondenti rozumí pojmu diskriminace? V jakých oblastech se s diskriminací respondenti setkávají? Zda a jakým způsobem respondenti danou situaci řešili? Soubor: Výzkumný soubor tvořilo 10 osob (5 mužů a 5 žen), které využívají adiktologické služby. 5 respondentů byli klienti nízkoprahového zařízení a zbývajících 5 respondentů pacienti ústavní léčby. Respondenti museli splňovat základní kritérium, kterým je užívání ilegálních návykových látek. Nebylo podstatné, zda je u nich rozvinuta závislost. Metody: Data byla získávána formou kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly nahrávány, následně přepsány a analyzovány pomocí tematické analýzy s využitím metod polootevřeného...
|
|
|
Obnova kontaktu mezi matkami, bývalými uživatelkami návykových látek, a jejich dětmi v prostředí služeb zajišťující asistované kontakty
Černá, Adéla ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Ženy se při užívání návykových látek setkávají s problémy jako jsou stigmatizace, diskriminace, nebo menší sociální podpora. Když se žena stane matkou, její negativní vnímání okolím se stupňuje. Praxe ukazuje, že selhání ženy - uživatelky návykových látek v roli matky, vede k odebrání dítěte z její péče a v době její léčby závislosti dochází k přerušení kontaktu s dítětem. Opětovný zájem matky o dítě je zatížen komplikovanou minulostí spojenou s odebráním dítěte z péče matky, konfliktem rozvádějících se rodičů, obavou pečujících osob o dítěte, nebo nedůvěrou dítěte k matce. V tento moment je možné se obrátit na organizace, které jsou kompetentní problematiku řešit a zajišťují asistenci při kontaktu dítěte s rodičem. Cíle: Cílem diplomové práce je zjistit, jakým způsobem probíhá navazování kontaktu mezi matkami, které úspěšně absolvovaly léčbu závislosti a jejich dětmi za využití služeb zajišťující asistované kontakty. Výzkumné otázky cílí na samotný proces opětovného navázání kontaktu mezi matkou - bývalou uživatelkou návykových látek a jejím dítětem za přítomnosti služeb zajišťujících asistované kontakty. V procesu asistovaného kontaktu se výzkum zaměřuje na přítomnost překážek, které by mohly průběh kontaktu komplikovat a jejich následný popis. Metodika: Celý výzkum byl proveden...
|
host ::
RSS.