Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...
Náboženské motivy skupiny Die Pilger
Ficková, Barbora ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Náboženské motivy skupiny Die Pilger Abstrakt: Tématem práce je německo-česká umělecká skupina Die Pilger, která byla aktivní hlavně v Praze mezi lety 1920-1923. Jejím hlavním specifikem byla silná orientace na náboženské motivy, mezi kterými převažovaly náměty z Bible. Náboženské motivy zde ale nebyly zobrazovány historicizujícím způsobem, ale naopak skupina často používala neobvyklé, moderní výrazové prostředky. Náboženské zaměření skupiny ale nebylo nikde proklamováno a ani mu neodpovídala veškerá tvorba produkovaná členy skupiny. Práce se zaměřuje právě na nábožensky motivovanou tvorbu skupiny a analyzuje, jaká konkrétní témata si umělci vybírali. Cílem ale není seznam zobrazení a jejich četnost, ale interpretace jednotlivých způsobů zpracování daného motivu a skrz to pak definice vztahu skupiny k těmto motivům a důvodům jejich využití. Jako nejvhodnější metoda se v tomto případě jeví sémiotika, která umožňuje oprostit se od historického zatížení děl a soustředit se pouze na jejich obsah. V druhé části pak následuje analýza narativu, který je se skupinou spojený, a který výrazně ovlivňuje způsob, jakým dílo skupiny vnímáme. Kromě interpretace jednotlivých motivů obsahuje práce také souhrn faktických údajů o jednotlivých členech skupiny a shrnutí dosavadního výzkumu.
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...
Vizuální kultura a náboženství
Ficková, Barbora ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
(česky) Tato práce si klade za cíl představit vizuální kulturu jako religionisticky zajímavou metodu, která umožňuje zkoumat náboženské aspekty obrazů, jejich vliv na společnost a způsob, jakým jsou využívány. Práce shrne dosavadní diskuse o vizuální kultuře a jejím vztahu k dějinám umění a také stručně představí vztah umění a náboženství a jaký vztah mají dějiny umění k náboženským obrazům. Dále popíše vybraná témata ze studia vizuální kultury, které jsou pro religionistiku zajímavé, konkrétně teorie o pohledu, důležitost kontextu obrazu a způsob, jakým je obraz schopen v divákovi vyvolat spontánní reakce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.