|
|
Pathogenesis of Huntington's disease in peripheral tissues
Vachútová, Dominika ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Ondřej (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) je neurodegeneratívne autozomálne dominantné dedičné ochorenie s nástupom prejavov až v dospelosti. Ochorenie je spôsobené expanziou CAG repetícií v géne pre proteín huntingtin, ktorý je exprimovaný vo väčšine tkanív. HD je charakteristická predovšetkým odumieraním buniek bazálnych ganglií a mozgovej kôry, ale poškodenie huntingtinu má závažný dopad aj na periférne tkanivá. Boli zistené závažné srdečné dysfunkcie, strata váhy, narušenie energetického metabolizmu, pozmenená glukózová homeostáza, atrofia svalstva a veľa ďalších. Mechanizmy týchto zmien nie sú stále dostatočne popísané a ani neexistuje adekvátna liečba. Kľúčové slová: Huntingtonova choroba, mutovaný huntingtin, CAG opakovanie, periférne tkanivo
|
|
|
Strategie Crime prevention through environmental design a její aplikace ve vybraných pražských lokalitách
Fiala, Ondřej ; Šiftová, Jana (vedoucí práce) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent)
V této diplomové práci se věnuji preventivní strategii s názvem Crime prevention through environmental design (CPTED). Cílem této strategie je pomocí určitých úprav fyzického prostředí ve veřejných prostorech působit preventivně proti výskytu kriminality a redukovat v těchto prostorech pocit obavy ze zločinu. CPTED teoreticky vychází zejména z poznatků geografie kriminality, environmentální kriminologie a architektury. Po představení tohoto konceptu v teoretické rovině se dále zaměřuji na šest konkrétních pražských lokalit. Na základě terénního výzkumu zjišťuji, zda v těchto lokalitách jsou aplikovány zásady strategie CPTED. Poukazuji také na rozdíly mezi lokalitami, kde jsou tyto preventivní zásady uplatněny a kde naopak aplikovány nebyly. Pomocí dotazníkového šetření ověřuji, zda se lidé skutečně cítí bezpečněji v místech, kde byly použity principy CPTED. Dále mapuji, jaké druhy aktivit se v těchto šesti lokalitách odehrávají a jaká je struktura osob, jež se zde pohybují. Charakteristiku zkoumaných lokalit doplňují také expertními rozhovory s pracovníky městské policie. V poslední části práce se zabývám možnostmi úprav nevyhovujících lokalit podle preventivních zásad strategie CPTED.
|
|
|
Změny odtokového režimu v oblasti Šumavy
Fiala, Ondřej ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V OBLASTI ŠUMAVY Abstrakt: Cílem této práce je zhodnocení možných příčin změn odtokového režimu na Šumavě z časového a prostorového hlediska. Práce zahrnuje rešeršní a aplikační část. Rešeršní část je věnována metodice hodnocení změn odtokového režimu a jejich možným příčinám v oblasti Šumavy jako jsou antropogenní vlivy (změny hydrografické sítě, nádrže, odvodnění, změny ve využití krajiny), přírodní vlivy (klimatické změny, vliv rašelinišť) a disturbance (větrné a kůrovcové kalamity, povodně). V aplikační části je provedena analýza trendu srážko-odtokového režimu pro dlouhodobé časové řady ročních, měsíčních a minimálních denních průtoků a měsíčních srážek pro vybrané vodoměrné stanice v povodí horní Otavy, Ostružné, Volyňky, horní Blanice a Teplé Vltavy pomocí jednoduchých a podvojných součtových čar a Mann - Kendallova testu. V závěru jsou zhodnoceny a diskutovány dosažené výsledky, které jsou porovnány s odbornou literaturou. Klíčová slova: disturbance, Mann - Kendall test, odtok, průtok, součtové čáry, srážky, Šumava, změny
|
|
|
Označování objektů v rastrovém obrázku
Fiala, Ondřej ; Pelikán, Josef (vedoucí práce) ; Kolomazník, Jan (oponent)
Běžným úkolem řešeným při práci s rastrovými obrázky je označení konkrétního objektu v obrázku. Výsledky získání správného objektu v obrázku nacházejí uplatnění ve velkém množství činností - od analýzy růstu lidských obydlí po automatickou lékařskou diagnózu. Předložená práce podrobně popisuje problematiku vyhledávání objektů v rastrových obrázcích a zaměřuje se na modely aktivních křivek. Tato práce se zabývá také možnostmi rozšíření grafického programu GIMP a přináší nový zásuvný modul programu pro označování objektů. Součástí řešení je původní klasický model aktivních křivek, rozšířený model pomocí přístupu gradient vector field (GVF) a několik navržených vylepšení modelu. Práce prezentuje dosažené výsledky pomocí tohoto nástroje a doporučení pro další směr vývoje modelu aktivních křivek.
|
|
|
Prognostické a prediktivní faktory u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem léčených cílenou léčbou
Šorejs, Ondřej ; Fiala, Ondřej (vedoucí práce) ; Pešta, Martin (oponent) ; Poprach, Alexandr (oponent)
Úvod: V posledních letech bylo dosaženo významného pokroku v léčbě metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) díky nástupu cílené léčby. Bevacizumab je monoklonální protilátka (mAb) proti vaskulárnímu endotelovému růstovému faktoru (VEGF) a cetuximab a panitumumab jsou monoklonální protilátky proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). MicroRNA (miR) jsou jednovláknové řetězce nekódující RNA o délce 18-25 nukleotidů, které se podílejí na regulaci genové exprese a tím významně ovlivňují biologické chování nádorových buněk. Dysregulace na úrovni miR jsou považovány za slibné kandidáty na prognostické a prediktivní biomarkery. Cíle: Cílem práce rozdělené na dvě části bylo zhodnocení asociace dysregulací vybraných miR v nádoru s efektem cílené léčby u pacientů s mCRC. Metody: Do první studie bylo zařazeno 63 pacientů s mCRC léčených chemoterapií a bevacizumabem. Do druhé studie bylo zařazeno 46 pacientů s mCRC léčených kombinací chemoterapie s cetuximabem nebo panitumumabem. Hodnocení léčebného efektu zahrnovalo: přežití bez progrese (PFS), celkové přežití (OS), míru dosažení objektivní léčebné odpovědi (ORR) a míru dosažení kontroly onemocněné (DCR). K analýze byly využity vzorky zamražené nádorové a přilehlé nenádorové tkáně získané během operace primárního nádoru. Stanovení miR bylo...
|
|
|
Predikce efektu léčby u solidních nádorů
Houfková, Kateřina ; Pešta, Martin (vedoucí práce) ; Fiala, Ondřej (oponent) ; Šána, Jiří (oponent)
Současný výzkum léčby onkologických onemocnění je zaměřen na identifikaci změn, ke kterým dochází v procesu karcinogeneze a dále na hledání terapeutik, která by projev těchto změn umožnila eliminovat. Včasná diagnostika, stanovení prognózy, sledování průběhu onemocnění a predikce účinku léčby jsou čím dál tím více spojeny se stanovením příslušných biomarkerů. Stanovení prediktivních biomarkerů by se mělo stát neoddělitelnou součástí rozhodnutí o způsobu léčby a ve výsledku tak pacientům pomoci prodloužit délku života a zvýšit jeho kvalitu. A právě nalezení prognostických a prediktivních biomarkerů pro efektivnější léčbu onkologických pacientů bylo cílem této disertační práce. Ve spolupráci s řadou klinických pracovišť Fakultní nemocnice v Plzni jsem se na Ústavu biologie zabývala touto problematikou u nemalobuněčného plicního karcinomu, karcinomu endometria, kolorektálního karcinomu, jaterních metastáz kolorektálního karcinomu, světlobuněčného renálního karcinomu a sarkomů. Zaměřili jsme se především na hledání takových molekul, které jsou zapojené v procesu karcinogeneze a jejichž hladiny v tělních tekutinách nebo přímo v nádorové tkáni by byly schopné předpovědět další vývoj onemocnění nebo léčebnou odpověď. Pomocí molekulárně biologických metod jsme detekovali zejména molekuly na úrovni exprese...
|
|
|
Možnosti predikce efektu léčby EGFR tyrozinkinázovými inhibitory u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic
Fiala, Ondřej ; Pešek, Miloš (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
Úvod: Cílená léčba nízkomolekulárními tyrozinkinázovými inhibitory (TKI), které blokují aktivaci receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), představuje jednu z nových, efektivních možností systémové léčby lokoregionálně pokročilého nebo metastatického nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Nalezení biomarkerů, které predikují efekt této léčby může vést ke zvýšení efektu léčby a prodloužení přežití pacientů. Cíle práce: Zmapování výskytu aktivačních mutací genu EGFR a mutací genu KRAS a zjištění jejich významu pro predikci efektu léčby EGFR-TKI. Dále pak srovnání účinnosti a bezpečnosti EGFR-TKI a chemoterapie v první linii u pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Metody: Celkem 613 pacientů s cytologicky nebo histologicky verifikovaným NSCLC bylo vyšetřeno na aktivační mutace genu EGFR, z toho 448 pacientů bylo rovněž vyšetřeno na mutace genu KRAS. Prvoliniová léčba byla hodnocena u 54 pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Přítomnost mutací byla detekována užitím denaturační kapilární elektroforézy a následně ověřena přímým sekvenováním DNA. Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera, srovnání bylo provedeno log-rank testem. Výsledky: Aktivační mutace genu EGFR byly prokázány u 73 (11,9%) pacientů, častěji byly zjištěny u pacientů s adenokarcinomem (p=0,008), žen...
|
|
|
Genetika a fenotypová charakteristika Parkinsonovy nemoci s časným začátkem
Fiala, Ondřej ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Seeman, Pavel (oponent) ; Bojar, Martin (oponent)
Úvod: Mutace genu parkin (PARK2), asociované s autozomálně recesivní Parkinsonovou nemocí s časným začátkem (EOPD), mají v různých populacích variabilní četnost. Cílem této práce je popsat fenotypovou charakteristiku českých pacientů s EOPD, zhodnotit vliv faktorů vnějšího prostředí na riziko onemocnění a určit frekvenci alelických variant parkinu ve skupině pacientů a kontrol. Metodika: Celkem u 70 pacientů s EOPD (věk při vzniku nemoci ≤ 40 let) a 75 kontrol byla provedena fenotypová charakteristika a analýza alelických variant parkinu. Výsledky: V souboru nemocných byly zachyceny tyto hlavní fenotypové rysy: absence kognitivního deficitu, častý výskyt dystonie, deprese a hyperhidrózy, výborná odpovídavost na dopaminergní léčbu, brzký rozvoj polékových dyskinezí a hybných fluktuací. Pacienti s mutacemi parkinu měli signifikantně nižší věk při vzniku onemocnění. Práce v zemědělství a expozice chemikáliím byly spojeny s vyšším rizikem EOPD, naopak pití kávy představovalo protektivní faktor. Mutace parkinu jsme identifikovali u pěti pacientů (7.1%): bodová mutace p.R334C byla přítomna u jednoho nemocného, čtyři pacienti měli exonové delece. Kromě jedné homozygotní delece exonu 4, se všechny nalezené mutace nacházely v heterozygotní konstituci. V kontrolní skupině mutace zachyceny nebyly....
|
|
|
Molekulární biomarkery solidních nádorů a jejich využití v prognóze a prevenci nádorových onemocnění
Elsnerová, Kateřina ; Václavíková, Radka (vedoucí práce) ; Fiala, Ondřej (oponent) ; Vymetálková, Veronika (oponent)
Molekulární biomarkery solidních nádorů a jejich využití v prognóze a prevenci nádorových onemocnění Molecular biomarkers of solid tumors and their use in prognosis and prevention of cancer Mgr. Kateřina Elsnerová Souhrn dizertační práce Zhoubné nádory vaječníků a prsu patří mezi nejrozšířenější nádorová onemocnění v ženské populaci. I přes pokroky v diagnostice a terapii je úmrtnost stále vysoká; výzamný nástroj nejen pro časnou detekci nádorového onemocnění, ale také pro sledování prognózy a prevenci progrese představují molekulární biomarkery, jejichž studium bylo náplní předkládané práce. Cílem práce bylo zjistit, (i) zda mezi nádorovou a nenádorovou tkání, respektive mezi kontrolami, primárními nádory a intraperitoneálními metastázami existují rozdíly v genové expresi; (ii) zda genová exprese, respektive výskyt genetických variant (jednonukleotidové polymorfismy, metylace DNA, zárodečná variabilita) asociují s klinickými daty pacientek a mají tak potenciální prognostistický význam. V případě ovariálního karcinomu (EOC, z angl. epithelial ovarian cancer) bylo ukázáno, že 50 z 94 studovaných genů je v nádorech oproti kontrolám (K) deregulováno, stejně jako 15 z 66 genů v intraperitoneálních metastázách (iM) v porovnání s primárními nádory (pT). Exprese genů ABCA7, ABCB2, ABCC3, ESR2, NH1H4 a NR1I1 byla...
|
|
|
Slaměný rodinný dům v obci Benešov u Semil
Fiala, Ondřej
Bakalářská práce je zaměřena na návrh konstrukce rodinného domu za použití přírodních materiálů, zejména slámy. Nejprve se čtenář se dozví obecné i technické informace o použitém materiálu a dostane tak jisté odůvodnění, proč bylo právě přírodní stavivo použito. Stěžejní část práce je věnována výkresové dokumentaci slaměného rodinného jednopodlažního domu s podkrovím na konkrétním pozemku. Jako doplněk lze považovat vizualizace objektu. Touto prací se jemně prolévá idea jíti cestou výstavby zohledňující životní prostředí jako dar člověku, tento dar by se měl dalším generacím předávat v co nejlepším stavu.
|
host ::
RSS.