Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Separační anxieta
Poživilová, Alena ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit co nejucelenější vědeckou literární rešerši na téma separační anxiety u psů. Separační anxieta patří mezi jedno z nejčastějších poruch chování domácích psů. Práce má kompilační charakter. Nejdříve je separační anxieta popsána a vysvětlena jako samostatný pojem v problémovém chování psů. Dále je popsán výskyt a frekvence této behaviorální poruchy v psí populaci a rizikové faktory, které této poruše chování předchází. Rizikových faktorů je mnoho a v práci jsou podrobně popsány. Dále jsou popsány hlavní i vedlejší symptomy. Vylučování, ničivost, hypersalivace a vokalizace. Je zde i kapitola zaměřena na diagnostiku separační anxiety. V ní je popsáno, jak postupovat při nápravě separační anxiety, co musí majitel zařídit, čeho si má všímat a na co si dát pozor. V další kapitole se práce zabývá prevencí. Závěrečná část rešerše je zaměřena na terapii separační anxiety. Mezi terapii se řadí desenzibilace chování, modifikace chování a také snížení závislosti na majiteli. Aby byla terapie co nejúčinnější, doporučuje se podstoupit farmakoterapii. V práci je popsána léčba klomipraminem, klorazepátem draselným v kombinaci s fluoxetinem, fluoxetinem a diazepamem. Separační anxietě je však vhodnější předcházet samotným výběrem vhodného psa (individualita jedince, jeho temperament a plemeno) a zodpovědnou výchovou ze strany majitele.
CEA u plemen psů využívaných pro aktivity a terapie za asistence zvířat
Tipková, Zuzana ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Anomálie oka kolií, v angličtině Collie Eye Anomaly (CEA), je dědičné onemocnění, které postihuje především pastevecká plemena psů, jako jsou dlouhosrstá a krátkosrstá kolie, border kolie, šeltie a australský ovčák, dále Nova Scotia duck tolling retrievera. Všechna tato plemena se mohou využívat při aktivitách za asistence zvířat, někteří jedinci jsou vhodní i pro terapie. V odborné literatuře jsem nalezla obecné informace o historii, příznacích, diagnostice, způsobu dědičnosti a genetickém testování predisponovaných plemen. CEA byla poprvé popsána v 50. letech 20. století. Projevy CEA jsou velmi variabilní, a proto se dlouho nevědělo, že se jedná o různé příznaky jednoho onemocnění. Charakteristickým příznakem CEA je hypoplazie cévnatky, dále se mohou vyskytovat kolobomy, zkroucení cév sítnice, nitrooční krvácení a odchlípení sítnice, které vede ke slepotě. CEA nelze vyléčit. Doporučuje se provést časnou diagnostiku, která je možná již od 6 do 8 týdnů věku štěňat, jelikož u starších štěňat může být defekt zakryt pigmentem a oční pozadí psa se jeví jako normální. Chovatelé psů zprvu nevěnovali této anomálii velkou pozornost, protože je malé procento jedinců, kteří v důsledku onemocnění úplně oslepnou. Přenašeči CEA nemají žádné příznaky, jejich potomci však mohou zdědit těžkou formu CEA. U plemen s vysokou prevalencí CEA nepřipadá v úvahu vyřazení postižených jedinců z chovu, protože by se tím snížila genetická rozmanitost. Jedná se o autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu NHEJ1. Poté, co byla nalezena příčinná mutace pro CEA, byl vyvinut dvoukrokový test PCR, který využívá dva páry primerů k rychlé detekci mutace v chromozomech. Mezi nejnovější molekulární metody pro diagnostiku CEA patří zjednodušená analýza PCR bez izolace DNA a rychlá genotypovací technika založená na SYBR Green real-time PCR. Genetické testy jsou dnes dostupné v mnoha zemích a chovatelé tak mohou kontrolovat zdraví svých zvířat.
Březost feny a následná péče o fenu a štěňata
Šírková, Eliška ; Chmelíková, Eva (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Období od počátku hárání, nakrytí, březosti až po porod a následná poporodní doba, je náročná perioda pro celý organismus feny. Reprodukční aktivita feny je charakteristická fyziologickými, etologickými a somatickými změnami odpovídajícími jednotlivým fázím tohoto období. Pro stanovení vhodné doby ke krytí se obvykle vyšetřuje hladina progesteronu odběrem periferní krve. Detekce gravidity je prováděna nejčastěji ultrasonograficky. Možné je také rentgenologické stanovení počtu plodů, ale až v době, kdy mají štěňata osifikované kosti. Obě tyto metody mohou prokázat nejen četnost vrhu, ale také i případné komplikace ze strany matky či štěněte. Během březosti hraje důležitou roli hormonální činnost pohlavních orgánů feny. Jejich vlastní aktivita a centrální řízení jsou velmi důležitými faktory pro normální vývoj plodu a následný fyziologický porod. Během porodu mohou nastat komplikace ze strany matky i ze strany plodu. Maternální příčiny se při porodu vyskytují více a nejčastější komplikaci představuje nedostatečná kontrakce děložní svaloviny či úzká pánev feny. Fetální příčiny jsou při porodu méně časté, ale jsou závažnější. Může dojít ke špatnému postavení štěněte v porodních cestách nebo plod může být abnormálně veliký.
Problémové chování psů v útulcích
Kubíková, Kateřina ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit co nejucelenější vědeckou literární rešerši na téma Problémové chování psů v útulcích. V práci jsou definované fyziologické a psychické potřeby psa a jeho přirozené chování. Je zde popsán vliv stresu, jeho nejčastější příčiny a důsledky, a jednotlivé typy problémového chování, se kterými se můžeme u útulkových psů setkat. Dále jsou uvedeny faktory, které ovlivňují chování psa v útulku a faktory, které zvyšují šanci psa na adopci. V této kapitole je popsána i problematika přemnožení psů ve světě, a kastrační a sterilizační programy na kontrolu populace zvířat. V další části se práce zabývá možnými problémy, které mohou nastat po adopci psa a jeho umístění k novému majiteli, obzvlášť pokud má další psy, nebo děti. Závěrečná část rešerše je zaměřena na euthanasii, kde je porovnávána situace v České republice a ve světě. Problémům, které mohou nastat po adopci psa z útulku, lze předcházet výběrem vhodného psa, vzhledem k fyzickým a časovým možnostem majitele, a jeho předchozím zkušenostem se psy.
Využití fyzioterapie u psů
Gollerová, Aneta ; Chmelíková, Eva (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Pojmy fyzioterapie, rehabilitace a rekondice obecně vyjadřují komplexní péči o pohybový aparát, která má pomoci s navrácením pacienta do původní kondice po prodělaném úrazu či operaci. A pokud nedojde k úplnému navrácení kondice, alespoň má omezit negativní dopad úrazů a významně zkrátit dobu rekonvalescence a současně snížit rizi-ko nevratných změn kloubů, svalů, vazů nebo nervů a navrátit do plnohodnotného života i s možným hendikepem. Využití fyzioterapie u psů, v posledních letech výrazně roste a rychle se stává uznávanou disciplínou, která je stále více vyhledávaná veterinárními odborníky i vlastníky psů. Na vzniku a rozvoji veterinární fyzioterapie měla nejvíce vliv lékařská fyzioterapie, která má prokázaný pozitivní vliv na pohybový aparát člověka. Fyzioterapie zahrnuje fyzikální a manuální metody. Mezi fyzikální metody řadíme především hydroterapii, magnetoterapii, ultrazvuk a termoterapii. Manuální metody jsou například masáže, Dornova metoda nebo kinesiotaping. Příznivý vliv rehabilitace však není viditelný pouze u pohybového aparátu, ale téměř u celého organismu, od centrální nervové soustavy, přes kardiovaskulární systém až po lymfatický systém. Ze všech domácích zvířat se fyzioterapie nejhojněji uplatňuje právě u psů. V praxi se nejvíce využívá zejména masáží, hydroterapie a nejrůznějších druhů cvičení. Jak se v současnosti ukazuje, fyzioterapie má u psů vynikající výsledky a je využívána převážně jako součást léčby ortopedických a neurologických onemocnění, s úspěchem je však využívána také v léčbě onemocnění vnitřních orgánů a u pacientů s nádorovým onemocněním. Mimo to je také vhodná pro zdravé psy s vysokou zátěží, například sportující či pracovní psy.
Reintrodukce vlka obecného do USA
Myslivcová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce Reintrodukce vlka obecného do USA je rešeršního charakteru. Ve své první části shrnuje doposud známé informace o druhu vlk obecný (Canis lupus). Zabývá se problematikou taxonomického zařazení, poddruhy vlka obecného, výskytem a popisem přirozeného prostředí výskytu vlků, morfologií, sociálním chováním a strukturou smečky, etologií, rozmnožováním a výchovou mláďat, způsobem lovu, potravním chováním a nakonec také soužitím vlků a lidí. Vlci jsou velmi významnou součástí přirozeného ekosystému a velká část této bakalářské práce se zabývá právě benefity, které vlci ekosystému přinášejí. Těmito benefity je například zvýšení biodiverzity a udržení přirozené rovnováhy. Ve své druhé části se rešerše zaměřuje na vlky v USA, podrobně popisuje historii výskytu vlků ve spodních 48 státech USA, popisuje průběh i příčiny jejich eradikace a následný návrat vlků na původní území, který je doprovázený značnou kontroverzí. Zabývá se programy návratu vlka stepního, vlka Mexického a zaměřuje se detailně na návrat vlků do severních Skalistých hor. Navrácení vlků do míst jejich původního výskytu bylo spuštěno schválením nového zákona na ochranu ohrožených druhů v roce 1973. Samotným účelem tohoto zákona je vytvořit plán pro znovuobnovení populace druhu uvedeného na seznamu ohrožených druhů a stejně tak ochraňovat ekosystém, na kterém je přežití takového druhu závislé. Zařazení vlka obecného na seznam ohrožených druhů v roce 1974 spustilo vznik plánu jejich reintrodukce. Tato práce se podrobně zabývá průběhem a dopady této reintrodukce a zároveň popisuje současný stav populace vlků, problémy které výskyt vlků přináší a jejich management.
Dědičné vady border collií v ČR
Jírová, Kateřina ; Chmelíková, Eva (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Plemeno border collie se v České republice stává velice populárním až moderním a s tím souvisí i zvýšená možnost výskytu dědičných vad v chovu. Cílem této práce je podat ucelený literární přehled o dědičných vadách v chovu border collií v ČR. Mezi nejčastější a nejvíce monitorovaná onemocnění postihující border collie patří onemocnění pohybového aparátu (dysplazie kyčelního kloubu, dysplazie loketního kloubu, osteochondróza ramenního kloubu), onemocnění očí (progresivní retinální atrofie, anomálie oka kolií, primární glaukom), onemocnění bílých krvinek (dědičná neutropénie) a nervové soustavy (epilepsie, neuronální ceroidní lipofuscinóza, mnohočetná léková rezistence). V rámci chovu border collií chybí ucelená databáze se zdravotními výsledky chovných psů. Jedinou dostupnou informací ze strany Border Collie Clubu jsou výsledky vyšetření dysplazie kyčelního kloubu, ačkoliv všichni psi se při bonitaci musí prokázat i vyšetřením dědičných očních vad a od 1. 1. 2014 i vyšetřením dysplazie loketního kloubu a osteochondrózy ramenního kloubu. Jelikož alespoň jeden z rodičů musí mít vyšetření na dědičnou neutropénii s výsledkem TNS normal, tak i celkové výsledky tohoto vyšetření by měly být v databázi uvedeny. Dobrovolná vyšetření jako neuronální ceroidní lipofuscinóza a mnohočetná léková rezistence je těžké monitorovat, ale i tato informace by jistě byla užitečná. Ohledně výskytu epilepsie existuje neoficiální dobrovolný seznam. Práce dokázala, že i přes zvýšenou popularitu plemene nejsou border collie v ČR téměř zatíženy dědičnými vadami. Nevyskytují se zde žádní jedinci postižení progresivní retinální atrofií nebo anomálií oka kolií, ani jedinci s postižením dědičné neutropénie nebo neuronální cerodní lipofuscinózy. Snížit by se mohl výskyt dysplazie kyčelního kloubu. Ačkoliv 72,9 % chovných psů netrpí dysplazií kyčelního kloubu, tak výskyt hraničního stupně C, který je ještě v chovu přípustný je 11, 9 % a jistě by mohl být nižší. Je však pouze rozhodnutím majitelů, jestli takového psa uchovní a bude v chovu využíván a stejně tak rozhodnutím klubu, kdy sníží přípustnou hranici.
Pes a jeho vliv na psychiku člověka
Široká, Kateřina ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Cílem této bakalářské práce je sepsat co nejucelenější a zároveň aktuální vědeckou rešerši na téma pes a jeho vliv na psychiku člověka. První část je věnována obecnému využití psa v zoorehabilitaci. Krátce je uvedena historie vztahu člověka a psa, v níž je zmínka jak o domestikaci psa, tak zejména o prvním využití psa z hlediska zoorehabilitace. Dále jsou popsány metody zoorehabilitace, které dělíme na aktivity (AAA), terapii (AAT), vzdělávání (AAE) a krizovou intervenci (AACR) za pomoci zvířat. Ucelený koncept vzdělávání, jak jej známe z jiných oborů, zatím v oboru canisterapie chybí, stejně tak zkušební řády pro testování canisterapeutických psů nejsou v ČR jednotné. Uvedené stupně kvalifikace terapeutů a zkušební řád pro testování canisterapeutických psů je v této práci popsán dle společnosti Pomocné tlapky o.p.s. V druhé části už je práce přímo zaměřena na vliv psa na psychiku člověka u jednotlivých onemocnění či fází života. U emocionálního vývoje dětí může hrát pes významnou roli zejména v rozvoji sebevědomí, samostatnosti a empatie k ostatním. Terapie za pomoci psa se ukázala být užitečná i pro zlepšení psychosociální adaptace mladých lidí v ústavní péči, kteří kvůli traumatu z dětství trpí psychosociálními problémy. U dětí s poruchami autistického spektra může pes stimulovat tvorbu řeči, podpořit sociální interakce a verbální i neverbální chování. Terapie za pomoci psa byla navržena také jako doplněk léčby pro pacienty s posttraumatickou stresovou poruchou, jelikož je známo, že psi mají pozitivní účinky na snížení stresu a úzkosti. Úzkost je také klíčovým rysem schizofrenie, proto i u tohoto onemocnění je terapie za pomoci psa prospěšná. Aplikace AAT u pacientů s afázií se soustředí na cíle, jako je touha po komunikaci, zlepšení nálady a snížení osamělosti. Intervence za pomoci zvířat (AAI) jsou také jednou z metod navržených ke zlepšení života geriatrických pacientů. Návštěvy psů u geriatrických pacientů začínají být uznávány jako inovativní nástroj ke zlepšení psychiky. U onkologických pacientů pes představuje velkou psychickou podporu, může přispět ke zmírnění úzkosti a usnadňuje přizpůsobení se léčebnému procesu. Pes svou přítomností dává pacientovi pocit klidu, pohody a bezpečí při hospitalizaci. Z mnoha studií vyplývá, že pes má pozitivní vliv na psychiku člověka, a proto je vhodné intervence za asistence psa zařazovat jako doplňkovou metodu k léčbě v rámci ucelené rehabilitace.
Vlci a vlčí kříženci
Zahradníková, Jitka ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Práce je zaměřena na mezidruhové křížení vlků s dalšími psovitými šelmami rodu Canis, zvláště pak se psy. Psovité šelmy se spolu mohou rozmnožovat a produkovat dále plodné potomstvo. Pokud tomu nebrání místní podmínky a etologické bariéry, mohou se kříženci na daném území velmi rozšířit a významně ohrozit původní vlčí populaci, zvláště pokud dojde k introgresi cizích genů do vlčí populace. Vlk rudohnědý je zvláště ohrožen pářením s kojoty a vlček etiopský je ohrožen pářením s domestikovanými psy. Proces křížení probíhal již v raných dobách domestikace, což není nečekané, protože tehdejší psi a vlci se od sebe příliš morfologicky nelišili. V nedávné historii se o záměrné křížení těchto druhů zasloužili lidé. Dělali to buď, za účelem vylepšení tehdejších psích plemen, nebo pokusně v zoologické zahradě, za účelem získání dat o křížencích. Už tehdy byli jedinci F1 (první filiální generace) popisováni jako nezvladatelní a nevhodní pro chov v běžných domácích podmínkách. Dnes se záměrnému křížení vlků a psů věnuje jen malé množství odborníků. V současných podmínkách České republiky je známo velmi málo případů úspěšného páření vlka a psa v zajetí. Z toho odborníci usuzují, že ani v naší volné přírodě, kde se nepotulují smečky zdivočelých psů, není velká pravděpodobnost výskytu kříženců. Některé etologické bariéry, jako průběh říje u vlků a psů, také snižují pravděpodobnost výskytu vlčích kříženců v přírodě. Nejvíce dat o průběhu záměrného křížení vlka a psa v zajetí, v podmínkách tehdejšího Československa, je známo z počátků vzniku plemene československý vlčák. Toto plemeno vzniklo jako výsledek původně zamýšleného pokusu za účelem získání dat o křížení vlků a psů. Celkem však proběhla pouze čtyři spojení vlka a psa. Pokaždé byla popsána značná neuniformita F1 (první filiální generace). Ze spojení vlka s německým ovčákem vznikla i další plemena psů, z nichž pouze československý vlčák a Saarloosův vlčák jsou plemena uznaná FCI. Obě mají maximálně do 25% podílu vlčí krve. Zajímavé je vzájemné morfologické porovnání těchto plemen, i porovnání morfologie s jejich předkem, vlkem eurasijským.
Testování povahových vlastností Saarloosových a československých vlčáků
Peterová, Dalia ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem kognitivními vlastnostmi psů, se zaměřením hlavně na 2 mezinárodní plemena FCI vzniklá křížením vlkošedých německých ovčáků a vlků. Popisuje jejich povahu a schopnosti spolupráce a komunikace s člověkem. V diplomové práci jsou zopakovány serie prováděných behaviorálních pokusů ze studie Ádáma Miklósiho et al.: A Simple Reason for a Big Difference: Wolves Do Not Look Back at Humans, but Dogs Do, kterou prováděli na psech a vlcích v roce 2003. Nás zajímalo jak se budou ve stejné modelové situaci chovat plemena vzniklá křížením vlků a psů, proto jsme testovali československé vlčáky a Saarloosovy vlčáky. První studie ukazuje, zda jsou subjekty schopné lokalizovat místo skryté potravy naznačené známým lidským gestem experimentátora. Druhá studie zjišťuje chování subjetu, zda subjekt, který nedokáže řešit jednoduchý úkol sám, pohlíží na člověka. Pes se naučí řešit jednoduchý úkol: otevření předmětu, aby se dostal k vnadidlu. A následně je vystaven stejně vypadajícímu úkolu, u kterého je však samostatné vyřešení psem znemožněno. Zde testujeme zda se pes, který nedokáže úkol sám vyřešit, obrací pro pomoc na člověka. Tyto experimenty prokazují, že plemena československý vlčák a Saarloosův vlčák spolupracují s člověkem s podobnou ochotou a neexistuje statistický rozdíl mezi plemeny ani mezi pohlavími těchto zvířat.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.