|
|
Územní studie rozvojového území Vítkovice - Moravská Ostrava
Fišerová, Anna ; Klement, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Základní urbanistickou ideou je vytvořit novou kvalitní obytnou zástavbu v kombinaci s plochou pro sport, rekreaci a odpočinek, stejně jako plochy pro výrobu a skladování. Na rastru 100x100m vznikají komplexy bytových domů se zeleným průchozím vnitroblokem. Mezi jednotlivými celky se nachází volný prostor se zelenými plochami řešený jako obytná zóna. Na souběhu dvou rastrů vzniká v centrální části řešeného území náměstí lemované bytovými domy s polyfunkčním charakterem a zvýšeným komerčním parterem. Dominantou náměstí je nízký multifunkční objekt, plocha náměstí je ponechána vyjma drobných ploch zeleně volná, variabilní (možnost pořádání společenských akcí, trhů atd.). Na náměstí diagonálně navazuje další významná plocha - park s hřištěm - a menší náměstí s terasovým posezením. V této části jsou navrženy tři viladomy. Park ústí u řeky Ostravice, kde vzniká nábřeží s možností posezení. V severní části je umístěn hotel vzniklý rekonstrukcí původní průmyslové budovy doplněný o přízemní restaurační objekt. Kolem něj vzniká park se vzrostlou zelení a multigeneračním hřištěm. Terasové domy se nacházejí v severovýchodní části a hlavní obytné místnosti mají atraktivní výhled na řeku. Řadové rodinné domy lemují páteřní komunikaci – zde je kvůli hlukovému a vizuálnímu komfortu umístěna alej stromů. Typologie a rozmístění ostatních, samostatně stojících domů je inspirována koloniemi dělnických domů např. Baťovy domky ve Zlíně. Mezi jednotlivými pozemky není pevný plot, pouze jsou odděleny nízkou zelení.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Fišerová, Anna ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Řešená parcela se nachází v katastrálním území Brno-Zábrdovice, přesněji na nároží ulic Stará a Bratislavská. Charakter okolní zástavby není jednotný, nacházejí se zde však převážně historické budovy, z moderních na ulici Bratislavská Divadlo Radost. Navržený objekt má 2 podzemní a 7 nadzemních podlaží, v nadzemní části se skládá ze 3 hmot. 1. hmota- parter- má vzhledem ke komerční a restaurační funkci zvýšenou kostrukční výšku, a to i vzhledem k návaznosti vedlejšího objektu na ulici Bratislavská – Policie ČR. Druhá hmota (2. - 6.NP) je tvořena z části administrativními prostory a z převážné většiny bytovými jednotkami. Hmota 7.NP je uskočená od uliční čáry – výškově zhruba odpovídá hřebenu střechy Policie ČR. Vznikají zdebatraktivní jižně a východně orientované terasy, nachází se zde 4 atypické bytové jednotky,z nichž dvě disponují prosklennými atrii. Nároží parteru je otevřené a tvoří hlavní vstup do vnitrobloku, kde se nachází nákupní galerie, venkovní posezení kavárny a vstup do administrativní části budovy.. Zde vzniká veřejný prostor, který se využívá přes den, na noc je tato část vzhledem k bezpečnosti a nočnímu klidu uzavřená. Objekt nabízí 118 parkovacích stání ve dvou podzemních podlažích, dále 2 865 m2 administrativní a komerční plochy a 44 bytových jednotek.
|
|
|
Annotated translation of parts of the book "Jóga mezi e-maily" by Helena Nehasilová
Fišerová, Anna ; Winter, Astrid (vedoucí práce) ; Heinz, Christof (oponent)
Předmět bakalářské práce je komentovaný překlad vybraných kapitol z knihy Jóga mezi e-maily od Heleny Nehasilové. Autorka se v této knize zabývá zdravím životním stylem v kanceláři s pomocí jógové praxe. Práce je rozdělená na praktickou a teoretickou část: první část tvoří překlad výchozího textu z češtiny do němčiny a druhou část odborný komentář. Komentář se skládá z překladatelské analýzy výchozího textu podle Christiane Nordové, z překladatelské metody, překladatelských problémů a možných řešení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou
Šubjak, David ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt Roztroušená skleróza je autoimunitní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně bílou hmotu mozkovou a míchu. Mechanizmus progrese onemocnění není dosud zcela objasněn. V této studii jsme se zaměřili na srovnání zastoupení imunitních subpopulací a vybraných imunologických znaků mezi pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří byli nově diagnostikováni a následně léčeni přípravkem Avonex (IFNβ1a), a zdravými dárci. T buňky se podílejí na patogenezi roztroušené sklerózy a to zejména cytotoxické CD8+ T buňky, které způsobují demyelinizaci axonů. Subpopulace CD161+ Th buněk má potenciál hrát velmi významnou roli v tomto procesu. V naší studii jsme se zaměřili na roli NK buněk jejich fenotyp a funkci v autoimunitní reakci u nově diagnostikovaných pacientů a po následné terapii. Pomocí průtokové cytometrie jsme analyzovali zastoupení NK, NKT, T lymfocytů a monocytů, kde jsme se zaměřili na expresi molekul CD161 a NKG2D na jejich povrchu. Pozorovali jsme zvýšené počty CD161+ buněk v subpopulacích NK CD56bright , NK CD56dim , Th, Tc CD8bright , Tc CD8dim a snížené počty buněk nesoucí znak NKG2D u subpopulací NK CD56bright , NK CD56dim , Th, NKT, Tc CD8bright , Tc CD8dim a monocytů. Snížená cytotoxická aktivita NK buněk u neléčených pacientů...
|
|
|
NK cells and their receptors in immune regulation - possible targets for immunomodulation
Svoboda, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
(česky) Přirození zabíječi - buňky NK hrají důležitou roli v imunitním dohledu a regulaci jednak přímým cytotoxickým působením na infikované, transformované či jinak poškozené buňky, ale také produkcí cytokínů a chemokínů. Výsledná odpověď je dána převahou stimulačních nebo inhibičních signálů, přenášených širokou paletou membránových receptorů. Zabíječské s Ig- příbuzné molekuly KIR2DL4 a LILRB1, které rozpoznávají vlastní HLA-G molekuly během těhotenství stejně jako NKR-P1 receptory lišící se ve funkci a počtu izotypů jsou druhově závislé a redukované v průběhu fylogeneze, zatímco NKG2D, reagující na stresem indukované proteiny a adenozínové receptory (AR) potlačující zánětovou reakci, zůstávají evolučně konzervované. Cílem této práce bylo studium zapojení NK buněk a jejich receptorů v několika modelech imunitních poruch a u různých savčích druhů, za účelem získání nového náhledu na jejich funkci a možnost imunitní modulace. Ukázali jsme zde, že výběr druhu ve studiu ovlivnění NK buněčné funkce může být v některých případech kritický. Reakce na glykany, s využitím syntetického GlcNAc terminovaného glykomimetika GN8P, měla protichůdné účinky na NK buněčnou funkci u lidí a C57Bl/6 myší. U lidí byla snížena cytotoxická aktivita NK buněk s vysokou expresí NKR-P1A, zatímco u myší podání GN8P aktivalo...
|
|
|
NKR-P1C receptor-carbohydrate interaction contributes to antitumor immune response via activation of NK and B cells
Hulíková, Katarína ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Kročová, Zuzana (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
SOUHRN Lektin-sacharidové interakce a receptory v nich zapojené jsou v současné době intenzivně studovány pro svou významnou úlohu nejen v infekční, ale také protinádorové imunitě. Hlavními buněčnými typy, které se podílejí na rozpoznávání sacharidových epitopů, jsou NK, NKT a B buňky. Diferenciace B lymfocytů může být zprostředkována aktivovanými NK buňkami buď přímým mezibuněčným kontaktem, anebo produkcí IFN-γ. Náš výzkum se věnuje studiu NK buněčných receptorů z rodiny C-typu lektinů, které specificky rozpoznávají sacharidové oblasti glykoproteinů. Syntetické glykokonjugáty s terminálními N-acetyl-D-glukosaminy na polyamidoaminovém (GN8P) a calix[4]arenovém (GN4C) nosiči, které byly zde použity, vykazovaly nejvyšší afinitu k aktivačním izoformám NKR-P1 (A a C) receptorů. Předmětem předkládané disertační práce je objasnění funkce NKR-P1C receptoru v rozpoznávání sacharidů a divergence Nkr-p1c genu mezi C57BL/6 (NK1.1+, NKR-P1CB6) a BALB/c (NK1.1-, NKR- P1CBALB/c) kmeny myší. Aktivace NK buněk a následně vyvolaná B lymfocytární diferenciace a výkonná funkce byly sledovány za použití glykokonjugátů GN8P a GN4C jako prototypových ligandů. Výsledky ukázaly, že GN8P zvýšil expresi mRNA pro NKR-P1C receptor, syntézu IFN- γ a lytickou aktivitu NK buněk, tvorbu antigen specifických (anti-KLH, anti- DNP a...
|
|
|
Sametová revoluce: genderová perspektiva
Fišerová, Anna ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží představit nový pohled na jednu z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin - sametovou revoluci - a na její události pohlíží "genderovou optikou". Dění posledních dvou měsíců roku 1989 vedlo v bývalém Československu k pádu komunistického režimu a na tomto vývoji se nemalou měrou podíleli muži a ženy aktivní v tehdejších "revolučních strukturách" jako bylo Občanské fórum nebo studentské hnutí. Právě aktivní participace žen je hlavní téma, kterým se práce zabývá. Cílem je jednak zjistit, zda se ženy angažovaly stejnou měrou jako muži a také, jestli se jejich aktivity dají nějak typizovat. Dále se snaží odhalit, jakou roli v případné typizaci hrály genderové stereotypy - zda v rámci revolučních struktur probíhala dělba práce na základě genderu. V teoretické části práce operuje především s koncepty genderu jako sociálního konstruktu a s ním spojených genderových stereotypů a oddělení soukromé a veřejné sféry. V části empirické jsou pak představeny výsledky analýzy vlastního kvalitativního výzkumu - osobních polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s aktivními účastnicemi sametové revoluce.
|
|
| |
host ::
RSS.