|
| |
|
|
Výtvarná symposia v šedesátých letech
Fišer, Marcel ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent) ; Šetlík, Jiří (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá dějinami výtvarných, zejména sochařských sympozií od jejich počátků do začátku 70. let. Tématem se dosud zabývaly pouze dvě syntetické práce, obě v německojazyčném prostředí, které se však věnují pouze sochařským sympoziím a zcela pomíjí ta v ostatních disciplinách. Druhou jejich slabinou je fakt, že se z pochopitelných důvodů zaměřily především na sympozia v západní Evropě, respektive v zámoří, kdežto východoevropská sympozia mapují jen útržkovitě a bez znalosti kontextu. Tato práce se tedy poprvé opírá o důkladný průzkum celého širokého spektra sympozií ve smyslu geografickém i disciplinárním. Důraz je však kladen na sympozia sochařská, kde zanechala nejvýraznější stopu. Práce zasazuje sympozia do obecného vývoje umění a sochařství po druhé světové válce, zejména vzhledem k několika aktuálním dobovým trendům jako je např. fenomén výstav pod širým nebem, budování sochařských parků, rozvoj umění ve veřejném prostoru, nástup abstrakce nebo o něco později svařované kovové plastiky. Základem práce je shromáždění poznatků o všech sympoziích, která probíhala. Přestože někde jsou informace útržkovité, podařilo se značně rozšířit dosavadní soupisy. Zároveň práce popisuje principy jednotlivých sympozií, které se lišily podle zemí a jejich charakteru, a pokouší se mezi nimi...
|
|
|
Otázky moderní orientace absolventů sochařského ateliéru AVU v letech 1896 - 1914
Baborovská, Sandra ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Šámal, Petr (oponent) ; Fišer, Marcel (oponent)
Práce se zabývá nově vzniklým ateliérem J. V. Myslbeka na Akademii výtvarných umění v Praze založeným v roce 1896. Nejprve hodnotí samotnou osobnost J. V. Myslbeka a jeho umělecký vývoj od poloviny šedesátých let 19. století. Cestu do Paříže z roku 1878 a přátelství s Vojtěchem Hynaisem, které mu přineslo hlubší vhled do soudobé francouzské plastiky, zásadní pro stylové formování plastiky Hudba, na níž pracoval mezi léty 1891 až 1907 v průběhu jeho působení na Uměleckoprůmyslové škole a na Akademii výtvarných umění v Praze. Nejstarší žáci Myslbeka z Uměleckoprůmyslové školy byli ovlivněni profesorovým lyrickým pojetím, generace Mařatkových spolužáků přešla se svým učitelem na nově vzniklou Akademii. Kolem roku 1900 začaly ostré konflikty mezi učitelem a žáky, které se zpětně viděno jeví jako zásadní pro jejich budoucí úspěch. Do sochařského ateliéru na AVU přicházeli absolventi hořické školy sochařsko-kamenické. Hořická průprava byla ideálním východiskem pro umělecký růst žáků Myslbeka, který dával důraz na řemeslo, jemuž se učili na pomníku sv. Václava. Myslbek se začínal střetávat s novou generací v otázkách modernosti zejména po výstavě Augusta Rodina v Praze roku 1902. Práce dále zkoumá působení českých Němců z nejsilnějšího sochařského ročníku na Akademii 1898-1902 (Karl Wilfert, ml., Alois...
|
|
|
Objekt a Nová citlivost
Krišková, Zuzana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Fišer, Marcel (oponent)
Předložená práce se zabývá objekty na výstavě Nová citlivost. První část se věnuje kulturně- politické situaci na přelomu padesátých a šedesátých let a následnými změnami v kulturní oblasti. Druhá část se je věnována nastupující generaci umělců. Zohledněny jsou podmínky studia na vysokých uměleckých školách na přelomu čtyřicátých a padesátých let, stejně tak jako inspirační zdroje jejich tvorby v tomto období. Následující část se zabývá proměnami sochařství v šedesátých letech. Další část sleduje historický vývoj a proměny v chápání objektu v umění přes surrealismus až do šedesátých let. Závěrečná kapitola se zaměřuje na jednotlivé osobnosti z umělců z okruhu skupiny Křižovatka. Práce se snaží objasnit roli objektu v českém umění a to na pozadí výstavy Nová citlivost, která shrnovala to nejdůležitější z objektové tvorby šedesátých let u nás.
|
|
|
Původní zdroje inspirace v českém umění 1980-2015
Steigerwaldová, Kristýna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Fišer, Marcel (oponent)
Práce je zaměřena na srovnání a zmapování vývoje mimouměleckých zdrojů inspirace v českém umění mezi lety 1980-2015. Podává přehled o autorech, kteří do svých výtvarných děl přejímali hotové prvky vizuální reality, a popisuje způsoby, jakými s nimi pracovali ve své tvorbě. Pozornost je zaměřena na autory, jejichž díla jsou ovlivněna některými z následujících tematických okruhů: komerce a kýč, pornografie, komiks, graffiti a street art, folklór, kultura přírodních národů a dětská kresba. Objasňuje také důvody a motivace autorů k využití těchto neobvyklých výrazových prostředků. Celá problematika je doplněna kontextem výstav, které se uskutečnily ve vymezeném časovém období a souvisejí s tématem práce. Na základě zjištěných údajů je možné udělat si představu o vývoji a významu tématu mimouměleckých inspirací v kontextu postmoderního umění.
|
|
|
Výtvarná symposia v šedesátých letech
Fišer, Marcel ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent) ; Šetlík, Jiří (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá dějinami výtvarných, zejména sochařských sympozií od jejich počátků do začátku 70. let. Tématem se dosud zabývaly pouze dvě syntetické práce, obě v německojazyčném prostředí, které se však věnují pouze sochařským sympoziím a zcela pomíjí ta v ostatních disciplinách. Druhou jejich slabinou je fakt, že se z pochopitelných důvodů zaměřily především na sympozia v západní Evropě, respektive v zámoří, kdežto východoevropská sympozia mapují jen útržkovitě a bez znalosti kontextu. Tato práce se tedy poprvé opírá o důkladný průzkum celého širokého spektra sympozií ve smyslu geografickém i disciplinárním. Důraz je však kladen na sympozia sochařská, kde zanechala nejvýraznější stopu. Práce zasazuje sympozia do obecného vývoje umění a sochařství po druhé světové válce, zejména vzhledem k několika aktuálním dobovým trendům jako je např. fenomén výstav pod širým nebem, budování sochařských parků, rozvoj umění ve veřejném prostoru, nástup abstrakce nebo o něco později svařované kovové plastiky. Základem práce je shromáždění poznatků o všech sympoziích, která probíhala. Přestože někde jsou informace útržkovité, podařilo se značně rozšířit dosavadní soupisy. Zároveň práce popisuje principy jednotlivých sympozií, které se lišily podle zemí a jejich charakteru, a pokouší se mezi nimi...
|
host ::
RSS.