|
|
Český utrakvistický humanismus v literárním díle Mikuláše Konáče z Hodiškova
Fernández Couceiro, Eduardo ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
V literárněhistorických pracích o české literatuře 16. století se často mluví o protikladu mezi latinským (šlechtickým, katolickým) a národním (měšťanským, utrakvistickým) humanismem. Představitelé těchto směrů jsou sdružováni do skupin, které jsou prezentovány jako protikladné, nezávislé a uzavřené, a při literárním hodnocení se nejednou z mimoliterárních důvodů (náboženských, sociálních, jazykových) dává přednost humanismu národnímu. V první části této práce naznačíme, že tento protiklad neplatí úplně: jednak proto, že existují četné případy, které nelze do tohoto schématu snadno zařadit, a jednak proto, že český národní humanismus je zcela závislý na latinských vzorech (antických, středověkých, renesančních). V druhé části práce se soustředíme na tvorbu Mikuláše Konáče z Hodiškova, považovaného za typického představitele národního humanismu. Rozbor jeho literárních a tiskařských prací nám odkryje několik aspektů, které se vymykají tradovanému obrazu národního humanismu. Ve svých literárních dílech (převážně překladových) Konáč nečerpá z národní (husitské) tradice, nýbrž z evropské mezinárodní latinské vzdělanosti. Co se týká náboženského přesvědčení, jeví se jako konzervativní utrakvista, ale jeho postoj se časem mění: od celkové tolerantnosti a sympatií k Jednotě bratrské přechází k razantním útokům na...
|
|
|
Pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury
Fernández Couceiro, Eduardo ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá proces pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury od zavedení knihtisku až po rok 1547. Kriticky se staví proti převažující interpretační linii, vedoucí od národního obrození až po marxistickou literární vědu, která se snažila za každou cenu uchovat velkolepý obraz 16. století jako "zlatého věku". Studie se opírá o poslední práce Petra Voita o českém knihtisku 1. poloviny 16. století a sleduje recepci humanismu a renesance z komplexního hlediska (ediční profily; typografie; ilustrace a knižní dekor; čtenářská recepce). Rozbor ukazuje, že ve sledovaném období žila česká převážně reformačně orientovaná společnost v sebestředném náboženském mesianismu a stavěla se rezervovaně až odmítavě k jakýmkoliv kulturním novinkám, zejména těm, které pocházely z Italie jakožto sídla nenáviděného papežství. Knihtiskařská produkce velmi zřetelně odrážela konzervatismus a mravní rigorismus utrakvistické společnosti, která ignorovala zábavnou literaturu, protože ji považovala za samoúčelnou anebo dokonce za nežádoucí. V tomto rigidním náboženském schématu nenašly do české knižní kultury cestu renesanční literární žánry (petrarkovská poezie, novela, básnický epos atd.) ani humanistický textově-kritický přístup k antickým textům. Po celé sledované období jsou překlady z...
|
|
|
Český utrakvistický humanismus v literárním díle Mikuláše Konáče z Hodiškova
Fernández Couceiro, Eduardo ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
V literárněhistorických pracích o české literatuře 16. století se často mluví o protikladu mezi latinským (šlechtickým, katolickým) a národním (měšťanským, utrakvistickým) humanismem. Představitelé těchto směrů jsou sdružováni do skupin, které jsou prezentovány jako protikladné, nezávislé a uzavřené, a při literárním hodnocení se nejednou z mimoliterárních důvodů (náboženských, sociálních, jazykových) dává přednost humanismu národnímu. V první části této práce naznačíme, že tento protiklad neplatí úplně: jednak proto, že existují četné případy, které nelze do tohoto schématu snadno zařadit, a jednak proto, že český národní humanismus je zcela závislý na latinských vzorech (antických, středověkých, renesančních). V druhé části práce se soustředíme na tvorbu Mikuláše Konáče z Hodiškova, považovaného za typického představitele národního humanismu. Rozbor jeho literárních a tiskařských prací nám odkryje několik aspektů, které se vymykají tradovanému obrazu národního humanismu. Ve svých literárních dílech (převážně překladových) Konáč nečerpá z národní (husitské) tradice, nýbrž z evropské mezinárodní latinské vzdělanosti. Co se týká náboženského přesvědčení, jeví se jako konzervativní utrakvista, ale jeho postoj se časem mění: od celkové tolerantnosti a sympatií k Jednotě bratrské přechází k razantním útokům na...
|
host ::
RSS.