Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Feranec, Ján (oponent) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Feranec, Ján (oponent) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
Ontologie jako nástroj pro návrhy datových modelů vybraných témat příloh směrnice INSPIRE
Čerba, Otakar ; Čepek, Aleš (vedoucí práce) ; Rapant, Petr (oponent) ; Feranec, Ján (oponent)
Ukazuje se, že pro většinu uživatelů prostorových dat představuje největší potíže harmonizace dat (eliminace heterogenity) - tedy přizpůsobení vlastních datových sad datovým specifikacím vytvářených v rámci směrnice INSPIRE tak, aby nebyly narušeny současné procesy zpracování, správy, sdílení a prezentace těchto dat. Proto je potřeba co možná nejširší popis prostorových dat, protože pouze ten umožní eliminovat problémy heterogenity. Autor této disertační práce se zabýval možnostmi, které přináší ontologie do procesu datového modelování. Cílem práce bylo pomocí ontologií popsat vybrané části (klasifikační systémy) datových modelů témat prostorových dat "land cover" a "land use", které jsou definovány v přílohách II a III směrnice INSPIRE. Vytvořené ontologie mají sloužit jako zdroj informací o klasifikačních systémech. Jejich vyhodnocením (tzv. reasoning) vzniknou nové informace (vztahy mezi jednotlivými prvky taxonomií), které hrají důležitou roli v procesu transformace klasifikačních systémů jako součásti harmonizace prostorových dat. Tvorba ontologií se skládala ze tří základních kroků - výběr vhodné metodiky, vytvoření základní struktury ontologie a iterativní proces tvorby jednotlivých ontologií. Po rešerši postupů používaných pro realizaci doménových ontologií se ukázala jako nejvhodnější...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.