|
|
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945 - 1948
Feniková, Petra ; Šouša, Jiří (oponent)
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948 Abstrakt Cílem mé disertační práce bylo zhodnocení činnosti mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948, které byly zřízeny na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. z 19. června 1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, který se nazýval také velký retribuční dekret. Zvláštní důraz byl kladen na zkoumání matérie procesních práv obžalovaných v rámci řízení před těmito soudy. Práce ve své první, spíše teoretické části, popisně identifikuje a podrobuje rozboru procesní práva pachatelů, která byla spojena s řízeními před retribučními soudy. Sám velký retribuční dekret odkazoval na použití tehdy platného trestního řádu, kterým byl zákon č. 119/1873 ř. z., jímž se zavádí nový řád soudu trestního, ve znění pozdějších předpisů (trestní řád). Bylo tak nutno zkoumat, která další procesní práva, mimo ta uvedená přímo v textu dekretu, se v řízení uplatňovala. Za tímto účelem byly využity mimo zákonných norem i prováděcí předpisy, a to nejen na úrovni vyhlášek, ale byly vytěženy i směrnice, pokyny či výkladová stanoviska, která podrobněji rozváděla poměrně strohá ustanovení dekretu, a zároveň reagovala na aktuální výkladové problémy dané doby. Následně je v druhé části popisován...
|
|
|
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945 - 1948
Feniková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Knoll, Vilém (oponent)
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948 Abstrakt Cílem mé disertační práce bylo zhodnocení činnosti mimořádných lidových soudů v období let 1945-1948, které byly zřízeny na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. z 19. června 1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, který se nazýval také velký retribuční dekret. Zvláštní důraz byl kladen na zkoumání matérie procesních práv obžalovaných v rámci řízení před těmito soudy. Práce ve své první, spíše teoretické části, popisně identifikuje a podrobuje rozboru procesní práva pachatelů, která byla spojena s řízeními před retribučními soudy. Sám velký retribuční dekret odkazoval na použití tehdy platného trestního řádu, kterým byl zákon č. 119/1873 ř. z., jímž se zavádí nový řád soudu trestního, ve znění pozdějších předpisů (trestní řád). Bylo tak nutno zkoumat, která další procesní práva, mimo ta uvedená přímo v textu dekretu, se v řízení uplatňovala. Za tímto účelem byly využity mimo zákonných norem i prováděcí předpisy, a to nejen na úrovni vyhlášek, ale byly vytěženy i směrnice, pokyny či výkladová stanoviska, která podrobněji rozváděla poměrně strohá ustanovení dekretu, a zároveň reagovala na aktuální výkladové problémy dané doby. Následně je v druhé části popisován...
|
|
|
Činnost mimořádných lidových soudů v období let 1945 - 1948
Feniková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
ČINNOST MIMOŘÁDNÝCH LIDOVÝCH SOUDŮ V OBDOBÍ LET 1945-1948 Abstrakt Cílem mé disertační práce byl rozbor dekretální normotvorby ve vztahu k činnosti mimořádných lidových soudů v jednotlivých regionech, jako prostředku potrestání válečných zločinců, zrádců a kolaborantů. Retribuční soudnictví bylo reakcí na válečné události. Právní předpisy k oběma tématům nebyly vytvářeny živelně v reakci na konec válečného konfliktu, ale byly dlouhodobě připravovány již na úrovni exilové vlády a mezinárodních organizací ještě za doby války. Cílem autora bylo mimo obecného výčtu a popisu základního dekretálního zákonodárství, čtenáři přiblížit uvádění těchto předpisů do praxe v rámci neuspořádané doby poválečného Československa. Za tímto účelem byly využity prováděcí předpisy, a to nejen na úrovni vyhlášek, ale byly vytěženy i směrnice, pokyny či výkladová stanoviska, která podrobněji rozváděla poměrně strohá ustanovení dekretu, ale i reagovala na aktuální výkladové problémy dané doby. Dále byly za účelem naplnění tohoto cíle zpracovány konkrétní trestní případy projednávané ze strany MLS, aby tak autor ilustroval praktickou realizaci předpisů o retribučním soudnictví v českých zemích. K naplnění cílů autora byly dále využity archivní prameny, zejména Státního oblastního archivu Praha, Fond MLS Praha, kde jsou uloženy spisy...
|
|
|
Konfiskace v letech 1945 - 1948 a činnost mimořádných lidových soudů v jednotlivých regionech
Feniková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Konfiskace v letech 1945-1948 a činnost mimořádných lidových soudů v jednotlivých regionech Abstrakt Obsahem této práce je pojednání o konfiskaci nemovitého i movitého majetku po druhé světové válce dle dekretů prezidenta Edvarda Beneše a současně o retribučním soudnictví, které bylo realizováno zejména prostřednictvím mimořádných lidových soudů, a jehož základem je rovněž dekretální normotvorba. Práce obsahuje nejen výklad dekretů a jejich prováděcích předpisů, ale také exkurz do období jejich přípravy a vzniku, ze kterého je možno čerpat souvislosti a význam některých ustanovení právních předpisů, který samotný legislativní text nemůže poskytnout. Součástí práce je také popis několika konkrétních případů projednávaných před mimořádnými lidovými soudy, ale i konkrétní případy správního řízení, jehož obsahem byla konfiskace movitého i nemovitého majetku. Jak poválečná konfiskace majetku, tak retribuční soudnictví, byly jednak reakcí na válečné události (nelegitimní přesuny majetku, válečné zločiny páchané na obyvatelstvu), tak prostředkem obnovy poválečného Československa. Legislativa k oběma tématům nebyla vytvářena živelně v reakci na konec válečného konfliktu, ale byla dlouhodobě připravována již na úrovni exilové vlády a mezinárodních organizací ještě za doby války. Cílem autora bylo mimo obecného výčtu...
|
host ::
RSS.