Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Legalita realizace práva na sebeurčení národa formou unilaterální secese
Fejfar, Jakub ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Legalita realizace práva na sebeurčení národa formou unilaterální secese Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá problematikou státnosti, národů, právem národů na sebeurčení a jeho realizací v podobě unilaterální secese. Klíčovým tématem je pak vzájemný vztah práva na sebeurčení národů a právem na územní celistvost státu. V práci jsou řešeny dvě výzkumné otázky, a to jestli je unilaterální secesi možné označit za legální možnost vzniku státu. A dále, která zásada má v současném mezinárodním právu větší váhu při posuzování unilaterální secese: zásada sebeurčení národů či celistvosti státu. V první kapitole je nejprve pozornost věnována pojmům stát a národ a rozebrány jsou i dvě základní zásady mezinárodního práva, a to zásada sebeurčení národů a zásada teritoriální integrity státního území. V druhé kapitole jsou představeny nejdůležitější teoretické přístupy k problematice secese jako například J. R. Wooda, M. Hechtera, D. L. Horowitze a zejména remediální přístup A. Buchanana. Dále je v této kapitole věnována bližší pozornost současné úpravě secese v mezinárodním právu a dále možným změnám mezinárodního práva v oblasti secese včetně analýzy role Mezinárodního soudního dvora při řešení otázek secese. Ve třetí kapitole jsou získané poznatky aplikovány na příkladech Bangladéše, rozpadu Jugoslávie, Kosova,...
Problematika de facto států na příkladu Severního Kypru a Náhorního Karabachu s přihlédnutím k judikatuře ESLP
Fejfar, Jakub ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
v českém jazyce Práce se zabývá otázkami státnosti. V této práci jsme se zabývali de facto státy, tedy státy, které nejsou mezinárodně uznány. Nejdříve byly popsány definiční znaky státu. Následně jsme se zabývali mezinárodním uznáním státu. Rovněž bude definován pojem de facto Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Na základě kritérií stanovených Montevidejskou úmluvou z roku 1933 budou rozebrány znaky státnosti. Popsána bude rovněž i suverenita státu a jeho principy mezinárodního uznání ze strany členů mezinárodního společenství. Ve druhé kapitole budou pak blíže představeny obecné znaky de facto států. Pozornost bude věnována příčinám vzniku včetně bližšího seznámení se s problematikou práva na sebeurčení a secese. Ve třetí a čtvrtá kapitola se bude pozornost věnována dvěma de facto státům, Severokyperské turecké republiky a Náhorně karabašské republiky. V těchto kapitolách bude kladen důraz rovněž i na historické aspekty, politickou situaci jak uvnitř těchto entit, tak i v daném regionu. Součástí těchto kapitol je rovněž i analýza judikatury Evropského soudu pro lidská práva. V případu Severního Kypru budou analyzovány zejména rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci Loizidou v. Turecko a Kypr v. Turecko. K problematice Náhorního Karabachu pak rozsudky ve věci Chiragov a ostatní...
Problematika Kosova a Krymu z pohledu mezinárodního práva
Fejfar, Jakub ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá mezinárodně právními aspekty secese a práva na sebeurčení národů. Tato problematika bude blíže představena na případech Kosova a Krymu. Cílem práce je tak objasnit problematiku Kosova a Krymu za využití terminologie mezinárodního práva. V práci se pak pokusíme nalézt odpověď na dvě výzkumné otázky, a to, zdali je možné aplikovat závěry posudku MSD ve věci nezávislosti Kosova na případ Krymu? Dále pak jestli došlo ruským počínáním na Krymu k porušení mezinárodního práva? Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první jsou představeny používané pojmy mezinárodního práva. V druhé kapitole je pak teoreticky vymezen pojem secese a vývoj zásady práva na sebeurčení do dnešní podoby. Třetí kapitola je pak zaměřena na Kosovo. Největší pozornost bude věnována vyhlášení nezávislosti z roku 2008 a zejména pak posudku Mezinárodního soudního dvora z roku 2010. Ve čtvrté kapitole se pak zaměříme na mezinárodně právní otázky událostí na Krymu. Stěžejní část bude představovat především zhodnocení důsledků vyhlášení nezávislosti Krymu a jeho následnému včlenění do Ruské federace. V závěru pak budou oba případy porovnány.
Vliv Sokola na československou emigraci v Austrálii po roce 1948
Fejfar, Jakub ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československou emigrací po roce 1948, zaměřuje se na emigraci na australský kontinent, konkrétně pak vznikem a fungováním sokolských jednot v Austrálii. Na základě osobních svědectví a archivních materiálů přináší pohled na příčiny a způsoby provedení emigrace po únoru 1948. Rovněž mapuje počínání krajanů v nové domovině. Blíže se pak zabývá sokolskou jednotou v Sydney. Cílem práce je zmapovat československou emigraci v Austrálii. Jakým způsobem emigrace vystupovala proti totalitnímu režimu a jak reflektovala politické dění v Československu. Rovněž by měla ukázat, jak sokolství a sokolské ideje pomáhaly emigrantům nejen začlenit se do australské společnosti, udržet národní smýšlení a tradice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Viz též: podobná jména autorů
1 Fejfar, Jindřich
1 Fejfar, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.