|
|
Historie horské služby
Fejfar, Aleš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Bobrík, Miroslav (oponent)
Souhrn Cílem této práce je popsat historii a vývoj Horské služby v českých zemích. V dostupných archivech vyhledat doklady, které dokládají historii a vývoj Horské služby. Dále poukázat na spolky, které se pohybovaly v horském terénu, nebo se i přímo podílely na vzniku Horské služby. Rád bych zaznamenal vývoj znaku, členských průkazů, ale také techniky, kterou Horská služby používala nebo stále používá. Práce obsahuje i přehled počátků záchranných spolků ve vybraných zemích Evropy. Jde o země, ve kterých má organizovaná záchrana lidí v horském terénu podobné období vzniku, a k jejich vzniku vedly podobné skutečnosti jako k založení horské záchranné organizace v českých zemích. Organizace, které nejvíce vzniku pomohly, byly Alpské kluby, kluby turistů, ochránců či přátel přírody, nebo tělocvičné spolky. Z hlediska územního se jedná o státy Rakousko, Německo, Franci, Itálii. Z hlediska časového se vznik všech záchranných složek datuje od poloviny 19. století. Za největší příčinu přílivu lidí (turistů) do horských prostředí v Evropě lze označit zejména vědecko- technický pokrok již ve druhé polovině 19. století. Díky stavbě železnic po Evropě, rozvoji obchodu, tvorbě zisku a novým investicím do turismu a spolkového života dochází i k rozmachu záchranářských organizací v Evropě.
|
|
|
Historie horské služby
Fejfar, Aleš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Bobrík, Miroslav (oponent) ; Baláš, Jiří (oponent)
Souhrn Cílem této práce je popsat historii a vývoj Horské služby v českých zemích. V dostupných archivech vyhledat doklady, které dokládají historii a vývoj Horské služby. Dále poukázat na spolky, které se pohybovaly v horském terénu, nebo se i přímo podílely na vzniku Horské služby. Rád bych zaznamenal vývoj znaku, členských průkazů, ale také techniky, kterou Horská služby používala nebo stále používá. Práce obsahuje i přehled počátků záchranných spolků ve vybraných zemích Evropy. Jde o země, ve kterých má organizovaná záchrana lidí v horském terénu podobné období vzniku, a k jejich vzniku vedly podobné skutečnosti jako k založení horské záchranné organizace v českých zemích. Organizace, které nejvíce vzniku pomohly, byly Alpské kluby, kluby turistů, ochránců či přátel přírody, nebo tělocvičné spolky. Z hlediska územního se jedná o státy Rakousko, Německo, Franci, Itálii. Z hlediska časového se vznik všech záchranných složek datuje od poloviny 19. století. Za největší příčinu přílivu lidí (turistů) do horských prostředí v Evropě lze označit zejména vědecko- technický pokrok již ve druhé polovině 19. století. Díky stavbě železnic po Evropě, rozvoji obchodu, tvorbě zisku a novým investicím do turismu a spolkového života dochází i k rozmachu záchranářských organizací v Evropě.
|
host ::
RSS.