|
| |
|
|
Panovník a reprezentace. Josef I. v grafice
Fedrová, Stanislava ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent)
Diplomová práce se soustředí k ikonografické analýze imperiální reprezentace Josefa I. a jejích literárních a emblematických zdrojů, a to v grafice (univerzitní teze, knižní grafika) především z českých a výběrově rakouských sbírek. Koncepty panovnických oslav 17. a 18. století často velmi sofistikovaně kombinují rétoriku kontinuity s císařstvím antického Říma, solární triumfátorskou symboliku, vzory v antické mytologii a proklamaci rodové habsburské zbožnosti. Panovníka tradičně oslavují jako vyvrcholení politických, diplomatických i válečných úspěchů habsburské říše a jako vzor vladařských i lidských ctností, mezi nimi především moudrosti a spravedlnosti. Principy reprezentace tvoří v případě velmi krátce vládnoucího Josefa zajímavý a málo známý mezistupeň propracovaných "obrazů" jeho otce Leopolda I. a bratra Karla VI.
|
|
|
Description and its subject: through the eyes of the observer
Fedrová, Stanislava
The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder and the influence of processes of her perception on the descriptive structure. It seems inevitable to inquire into the ways and devices of transforming the perspective of a character into narratorial discourse or into that of an implied beholder. Concurrently, it is necessary to differentiate between the mode of beholder where emphasize is on perception, and the mode of interpreter, i. e. such apprehension of the world, which employs e. g. pictorial models and cultural/visual concepts intently in order to induce evocation or visualization in readers. The paper examines the assumed “objectivity” or noninterpretative character of description by displaying a variety of observer’s perspectives in description and also in ekphrasis as a specific type of description.
|
|
|
Description and its subject: through the eyes of the observer
Fedrová, Stanislava
The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder and the influence of processes of her perception on the descriptive structure. It seems inevitable to inquire into the ways and devices of transforming the perspective of a character into narratorial discourse or into that of an implied beholder. Concurrently, it is necessary to differentiate between the mode of beholder where emphasize is on perception, and the mode of interpreter, i. e. such apprehension of the world, which employs e. g. pictorial models and cultural/visual concepts intently in order to induce evocation or visualization in readers. The paper examines the assumed “objectivity” or noninterpretative character of description by displaying a variety of observer’s perspectives in description and also in ekphrasis as a specific type of description.
|
|
|
Ekfráze jako modus reprezentace
FEDROVÁ, Stanislava
Předkládaná disertační práce se soustředí na realizace tradičního antického žánru ekfráze (specifické formy deskripce vizuálního díla) v moderní literatuře. Jednotlivé interpretační úhly pohledu představuje na vybraných textech české poezie a prózy ? Jaroslava Vrchlického, Julia Zeyera, Jiřího Karáska ze Lvovic, Aloise Jiráska, Jaroslava Durycha, Jaroslava Marii, Františka Langera, Bohumila Hrabala, Miloše Urbana). V metodologickém zaměření se práce ukotvuje především v teorii intermediality a jejím pojmovém aparátu (Werner Wolf, Irina Rajewská), využívá též některé podněty teorie umění či vizuálních studií (např. distinkce gaze ? glance Normana Brysona). Práce nejprve nastiňuje kontext dějin ekfráze jako rétorické kategorie a žánru, dosavadní bádání a vyrovnává se s problémem definice ekfráze jako verbální reprezentace vizuální reprezentace. Dále se zamýšlí nad rozlišováním actual ? notional ekphrases (John Hollander) z hlediska literární vědy a využívá též kategorie piktoriálního modelu (Tamar Yacobiová). V další kapitole se zamýšlí nad rolí pozorovatele v ekfrastických textech, a to jednak z hlediska jeho postavení ve fikčním světě (např. pozorovatel, který je postavou fikčního světa příběhu, ale promítá se zároveň do ?fikčního světa obrazu?), jednak při rozlišování modů popisu a interpretace. Pojmenovává jednotlivé ekfrastické postupy a gesta, například: Jak se může akt vnímání, pozorování vizuální reprezentace propisovat do strukturace její verbální reprezentace. Jak se statický popis dynamizuje rozehráním do události a zapojením do vyprávění, a to nejen do mikrostruktury situace, ale i makrostruktury celku textu. Jaká je role a funkce ekfrastické pasáže v rámci celku textu ? ekfráze nemusí být jen pauzou ve vyprávění, kterou lze snadno eliminovat. A konečně jak může verbální médium svými vlastními prostředky imitovat či simulovat mediálně specifické techniky vlastní jinému uměleckému druhu.
|
|
| |
|
|
Role pozorovatele v ekfrastických textech
Fedrová, Stanislava
Postava pozorovatele, ať už fyzickým procesem dívání se, nebo svou existenciální zkušeností je pro ekfrastické texty zásadním formujícím elementem. Ve studii jsou vymezeny tři možné přístupy: Prvním je pozorovatel jako postava fikčního světa a zároveň vizuální reprezentace. Tato postava je součástí příběhu, takže její podání ekfráze je formováno rolí, jakou v příběhu hraje. Druhým typem je postava jako zprostředkovatel světa vizuální reprezentace - tak jako se divák noří do hloubky obrazu pomocí Rückenfigur, která do něj již vstoupila, je tento pozorovatel v ekfrázi prostředníkem, díky němuž čtenář získává perspektivu spolu-pozorovatele. Třetí typ, pozorovatel jako interpret, nastoluje několik postupů formování ekfráze: usouvztažnění s jinou vizuální reprezentací či piktoriálním modelem, podložení narativní fólie a asociativní hra s formou viděného.
|
|
| |
|
|
Česká literatura v intermediální perspektivě. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)
Fedrová, Stanislava ; Zajac, P. ; Winter, A. ; Štochl, J. ; Novák, R. ; Beličová, R. ; Foret, M. ; Kořínek, Pavel ; Jareš, Michal ; Bubeníček, P. ; Koblížek, T. ; Mareš, P. ; Málková, I. ; Čulík, J. ; Kyuchin, Kim ; Zelinský, M. ; Schultze, B. ; Gerčikova, I. ; Voisine-Jechová, H. ; Cloutier, C. ; Jirsa, T. ; Kapsová, E. ; Jedličková, Alice ; Mercks, K. ; Režná, M. ; Změlík, R. ; Šlaisová, E. ; Ambros, V. ; Janáčková, J. ; Pariláková, E. ; Váša, O. ; Lemańczyk, M. M. ; Schmid, H. ; Vaňková, I. ; Machová Ondřejová, K. ; Šolić, M. ; Müllerová, L. ; Kudlová, Klára ; Pořízka, P.
Mezinárodní bohemistický kongres se koná každých pět let z iniciativy Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Letošního kongresu se zúčastnilo více než 150 vědců z celého světa. Světový výzkum v oblasti teorie intermediality za poslední dvě dekády pokročil od případových studií k prvním syntézám a typologiím, zatímco v českém kontextu má stále mírný příznak "jinakosti". Studie shromážděné v tomto sborníku se zabývají analýzou překračování mediálních hranic v rámci autorských poetik, uvnitř individuálních děl i mezi sémiotickými systémy: problematice filmové či rozhlasové adaptace literárních děl, komiksu, ekfrázi a dalším tematizacím výtvarného umění nebo hudebních motivů v literatuře, vztahu dramatu k jeho divadelní realizaci nebo reprezentaci skutečnosti či postupů jiných médií v literárních textech.
|
|
|
V Macurových botách. Výběr příspěvků ze studentské literárněvědné konference 2002-2009
Fedrová, Stanislava ; Jedličková, Alice
Hrdina proslulého Lodgeova univerzitního románu Morris Zapp tvrdí, že konference jsou tu proto, aby udržovaly akademický provoz a poskytovaly příležitost k zábavným setkáním. Otevřené společenství začínajících bohemistů a slovakistů z Čech, Slovenska, Polska a dalších zemí už od roku 2002 toto stanovisko na setkáních konaných v pražském Ústavu pro českou literaturu AV ČR pravidelně prověřuje. Dospělo mezitím k závěru, že konferenční jednání jsou neméně užitečnou příležitostí zamyslet se například ve srovnávací perspektivě nad obrazem společných dějin Čechů a Slováků v literatuře, nad vývojem žánrů, nad možnostmi, jež literatura poskytuje k zachycení naší zkušenosti času a prostoru, nebo nad tím, jakou inspiraci nabízí literárněvědnému bádání i dalším disciplinám dílo a osobnost Vladimíra Macury. K jeho sémiotickým pracím i lidskému odkazu se sborník vybraných studentských prací z let 2002–2009 přihlašuje i svým titulem.
|
host ::
RSS.