|
|
Válečné uprchlictví a nucené vysídlení v českých zemích v letech 1914-1920
Rejzl, Bohuslav ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Předkládaná disertační práce si klade za cíl přiblížit fenomén nucených migrací civilního obyvatelstva v době první světové války na území Rakouska-Uherska, a to se zvláštním zřetelem k českým zemím Studie se neomezuje na jedinou partikulární skupinu uprchlíků na základě etnické či národnostní příslušnosti, ale nabízí pohled na etnickou pluralitu v místě jejich dočasného azylu. Práce se pokusí o syntézu dosavadních poznatků k průběhu a podmínkám nuceného vysídlení civilního obyvatelstva na východní a italské frontě a představí proces začleňování uprchlíků a evakuovaných osob na území Čech a Moravy. Na základě studia archivních pramenů rakouské a české provenience věnuje pozornost rekonstrukci života v uprchlických táborech, systému sociální a zdravotní péče v obcích, duchovnímu životu a v neposlední řadě procesu reemigrace a repatriace, a to s ohledem na jeho kontinuitu v poválečných letech. V sociopolitickém kontextu prvních let Československa se práce zaměří na postavení válečných uprchlíků, představí proces likvidace uprchlické péče a obraz života v uprchlických táborech v době poválečné demobilizace.
|
|
|
Mezi vysokou kulturou a dělnickou třídou: typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze v letech 1840-1914
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Jako základní matérii následující práce jsem zvolil typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze. Na jejich příkladu budu v transnacionální perspektivě sledovat široké téma proměny kolektivních identit, idejí a strategií dělnictva v éře základních technologických, ekonomických, sociálních, politických a kulturních změn od sklonku doby předbřeznové do počátku první světové války. Mým cílem je propojit tradici metodologicky poučené historiografie labour history posledních zhruba šedesáti let s úzce pojatými odborovými dějinami malého elitního oboru, které mají mezi typografy dlouhou tradici. Obecné téma práce rámuji jako utváření kolektivních identit manuálně pracujících v moderní době, které zde budu nazírat jako předpoklad pro kolektivní strategie a praxe jednání, jež budou také předmětem analýzy. Půjde o synchronní analýzu změn, jež ovlivňovaly celou společnost, s proměnami vlastní autoreflexe typografů. Důležitým tématem bude také výzkum napětí mezi vědomím přináležitosti k dělnické třídě a stavovským vědomím, které bylo mezi typografy obzvláště silné. Osobně vnímám jako hlavní empirický i metodologický přínos práce v propojeném sledování typografických tradic, symbolů a kolektivních identit utvářených po několik staletí s jejich kolektivními strategiemi a praxemi jednání v období vrcholného...
|
|
|
Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861-1914
Vobořil, Jan ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Disertační práce Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861 - 1914 Mgr. Jan Vobořil Abstrakt Práce porovnává komunální elity dvou pražských předměstských obcí, Karlína a Libně, v letech 1861 - 1914. Obě v této době patřily k rychle rostoucím průmyslovým obcím s významným zastoupením velkých akciových strojíren. Karlín navíc plnil i funkci obchodního a finančního centra. Práce analyzuje specifika obou obcí, jejich vývoj ve sledovaných letech po stránce urbanistické i demografické, konstrukci komunální elity na úrovni obecní samosprávy, volební boj a etapy vývoje komunální politiky. Rovněž rozebírá socioprofesní složení obecní samosprávy a na základě kolektivního biogramu životní styl jejích členů počínaje majetkovými poměry, přes národnostní preference, spolkovou činnost až po úroveň bydlení a budování rodinných vazeb. Sociální struktura Karlína byla podstatně složitější než Libně. To se odráží i ve struktuře komunální elity, kde důležitou roli vedle podnikatelů hrály vzdělanostní vrstvy, zejména pak advokáti. Naopak v Libni až do spojení obce s Prahou působila elita složená primárně z řemeslníků a obchodníků. Kvalifikace komunálních elit se pak projevovala například v obecním hospodaření a ve schopnosti realizovat důležité...
|
|
|
Pastorace či persváze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící. (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století)
Pavlíček, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent) ; Hanuš, Jiří (oponent)
Pastorace či persvaze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století) Tomáš W. Pavlíček ABSTRAKT Autor disertační práce zkoumá náboženskou kulturu v Čechách v 2. polovině 19. století. V polemice s konceptem sekularizace i s rozšířenou představou o výjimečném poklesu náboženskosti české společnosti se snaží objasnit, jak spolu sociální a náboženské změny v moderní době souvisejí. V rámci sociologického pojetí sekularizace a odkouzlení světa se soustředí na tři jevy (povolání duchovního, náboženské praktiky a konverze), s nimiž pracuje jako s náboženskými pojmy a zároveň je aplikuje v historickovědném výzkumu. Největší prostor je věnován prvnímu předmětu bádání - postoji duchovního ke svému povolání, protože právě klérus je nositelem náboženské změny. Práce může přispět k současným diskusím o vztahu státu a církve a roli duchovních ve společnosti. Hlavní otázky jsou tyto: Jaká je role duchovního v proměnách náboženskosti? Jakým způsobem či za jakých okolností dochází aktér k povolání stát se duchovním? Jak probíhala duchovní formace v pražském kněžském semináři? Hlavním aktérem předkládané disertační práce je světský klérus v pražské arcidiecézi, přičemž pozornost výzkumu je zaměřena...
|
|
|
Pohled dělnických vůdců na vývoj dělnického hnutí v českých zemích v letech 1870 - 1890
Uher, Tomáš ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Samotným těžištěm bakalářské práce je analýza jednotlivých memoárů dělnických vůdců. Interpretační důraz je kladen na využití sociálně historického, politickohistorického a kulturně antropologického přístupu k tématu. Proto se autor převážně zaměří na formativní zážitky autorů vzpomínek, tj. na jejich zkušenosti se sociálním, kulturním, hospodářským a národnostním prostředím a okolím, zejména pak na zážitky chudoby, ponížení, vyloučení z šancí na sociální postup, vykořisťování ze strany zaměstnavatele, genderového a duchovního útlaku. Doplňkovým pramenem je analýza novinových článků v soudobých periodikách. Metodologické podněty budou čerpány z odborné literatury.
|
|
|
Umělecké spolky střední Evropy v kontextu společenské modernizace 19. století
Kavka, Tomáš ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
- Tomáš Kavka Za účelem podpory umění… Umělecké spolky střední Evropy v kontextu společenské modernizace 19. století Tato disertační práce se zaměřuje na proměny vztahu společnosti k umění v průběhu 19. století. Postihuje vývoj ve třech městských prostorech - v Lipsku, Praze a Brně - jako představitelích tří různých národních prostředí. Základem práce je komparace uměleckých spolků, které tato národní prostředí reprezentují. Lipský spolek Leipziger Kunstverein je sondou do německého prostředí, pražská Umělecká beseda přibližuje snahu o rozvíjení českého národního uměleckého diskursu a Mährischer Kunstverein z Brna je ukázkou specifiky němectví v prostředí slovanské majority na Moravě. Práce přináší pohled na středoevropský umělecký provoz, který značně determinovala dynamika společenské modernizace 19. století - proces formování občanské společnosti, národní hnutí a také proměna společenského diskurzu (především estetického a kunsthistorického) o výtvarném umění a jeho provozovatelích.
|
host ::
RSS.