Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problematika zájmového chovu koz
Kuželová, Tereza ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Novotná, Klára (oponent)
Tato práce zpracovaná formou literární rešerše popisuje odvětví chovu koz bez tržní produkce masa a mléka. Práce se věnuje zájmovým chovům a těmto vybraným plemenům: zakrslá koza holandského typu, koza Waliská černokrká a koza kamerunská. Další dvě plemena, koza angorská a koza kašmírová, jak vyplývá z názvu, byla vyšlechtěna k produkci srsti. V České republice není odvětví zpracování angorské srsti rozvinuté, využívají se především k výpasu a krajinotvorbě nebo jen tak pro radost. Za zmínku stojí i plemeno Girgentana, které bylo na pokraji vyhynutí. Každému plemeni je věnovaná zvlášť jedna rozsáhlá kapitola, která pojednává o historii, původu plemene, vlastnostech, užitkovosti a shrnuje využití zájmově chovaných koz. Díky svému atraktivnímu zbarvení, malému vzrůstu, inteligenci a přátelské povaze jejich oblíbenost u české veřejnosti rychle roste. Kozy stejně jako jiná hospodářská zvířata podléhají trendům dnešní doby a stále více lidí si je pořizují na zahradu jako zvláštního domácího mazlíčka. Sledování Svazu chovatelů ovcí a koz vypovídá o narůstajícím počtu chovatelů a chovů koz nejen v České republice, ale na celém světě a hobby chovy se stávají jejich nedílnou součástí.
Vliv zkrmování lněného semínka na kvalitu mléčného tuku koz
Malá, Kateřina ; Fantová, Milena (vedoucí práce)
Druh podávaného krmiva, jeho kvalita, forma úpravy a technika krmení ovlivňují složení a kvalitu mléka. Podíl složek mléka je velmi proměnlivý v závislosti na výživě a zdravotním stavu jedince. K největším změnám dochází v obsahu mléčného tuku. Mléčný tuk je zodpovědný za přirozenou chuť mléka. Ovšem z hlediska moderního světa a zdraví lidí, jsou nasycené mastné kyseliny obsažené v mléčném tuku považovány za negativně působící složky s následným vznikem kardiovaskulárních onemocnění a vzniku atherosklerózy u lidí. V současné době tedy roste poptávka po nenasycených mastných kyselinách v mléce, jakožto zdraví prospěšné variantě. Z tohoto důvodu je snaha ovlivňovat složení nebo obsah mastných kyselin v mléce dojných zvířat. Jedním ze způsobů jak významně zvýšit obsah žádoucích MUFA a PUFA kyselin v mléčném tuku je použití olejů nebo semen olejnin v krmné dávce. Velice pozitivní vliv má lněné semínko, které mimo jiné obsahuje vysokou hladinu kyseliny linolenové. Cílem této práce je provést a vyhodnotit analýzu mléčného tuku u koz, které jsou přikrmovány lněným semínkem v extrudované formě v porovnání s kontrolní skupinou koz bez příkrmu. Lze předpokládat, že zkrmování lněného semínka zvýší obsah mléčného tuku, včetně omega-3 a omega-6 mastných kyselin.
Zhodnocení užitkových vlastností ekologických chovů ovcí
Camfrlová, Veronika ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Ptáček, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ekologického zemědělství zaměřeného na chov ovcí. Způsoby jakými jsou ovce běžně chovány, především pastevní chovy, přímo vybízí k ekologickému režimu hospodaření. Smyslem této bakalářské práce je shromáždit informace zaměřující se především na počty chovaných ovcí, velikosti stád, skladbu plemen, užitkovost zvířat, tedy na současný stav ekologického chovu ovcí v České republice a Evropské Unii. Dále charakterizovat užitkové typy ovcí a vybraná plemena vhodná pro chov na ekologických farmách. Pro chov ovcí jsou nezbytné i poznatky ohledně techniky a technologie chovu, výživy ovcí, veterinární problematiky a problematiky reprodukce. Ekologický chov ovcí se v mnohém příliš neliší od konvenčních chovů. Pro tyto chovy je typické dodržování specifických podmínek a omezení, ale s ohledem na životní prostředí a celkovou úroveň chovu, určitě mají tato omezení svá opodstatnění. Část práce je věnována etologii ovcí, protože chovatel musí techniku a technologii chovu nastavit s ohledem na přirozené chování a projevy, a zajistit tak životní pohodu zvířat. Životní pohodu může narušit i nevhodná manipulace se zvířaty, proto se zabývám správným zacházením minimalizující stres. Cílem práce je zhodnocení užitkových vlastností, které jsou dle dostupných výsledků na dobré úrovni. Je to však jen orientační tvrzení, protože výsledky kontroly užitkovosti nejsou vedeny zvlášť. Na užitkovost navazuje ekonomika chovu, kterou může podpořit možnost dotací. Ekologický chov ovcí většinou nevyžaduje nijak zvlášť ekonomicky náročné vstupy, je perspektivní a v případě, že se budou stále zlepšovat reprodukční a produkční ukazatele, může být tento chov ekonomicky výnosný.
Monitoring chovu ovcí v západočeském kraji ČR
Vaštová, Anna ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Ptáček, Martin (oponent)
Tato práce je rozdělena na dvě části a zabývá se plemeny chovanými v západočeském kraji České republiky. V první části se věnuje významu chovu ovcí, kde se zaměřuje především na maso, mléko a vlnu, jakožto hlavní komodity. Dále se práce zabývá systémem chovu ovcí, jako je například salašnický nebo oplůtkový systém a popisuje způsoby jejich chovu. Část práce je také věnovaná historii se zaměřením na vývoj početních stavů na našem území a změnou ve skladbě plemen během let. Důležitý je především přechod plemen vlnařských na plemena masná ve dvacátém století. Další kapitoly se zaměřují na plemena chovaná v západočeském kraji a jejich charakteristiku. Podrobněji je rozebíráno sedm plemen, jejichž stavy jsou, co do počtu významnější. Jedná se o plemena lacaune, mléčné plemeno, charollais a suffolk, plemena masná, bergschaf, merinolandschaf, romney a šumavka, plemena kombinovaná. Dále je v práci stručně popsán problém ustájení, výživy a veterinární problematiky chovu ovcí. V druhé části se práce zaměřuje na současný stav chovu ovcí a jejich početní stavy. V oblasti západních Čech je nejvíce chováno plemeno šumavská ovce, které zde má dlouholetou tradici a celkově zde chovatelé chovají 1168 bahnic. Dále je věnovaná pozornost vypásání CHKO a NP, které je dnes nedílnou součástí péče o tyto oblasti. Poslední kapitola je věnovaná užitkovosti chovu ovcí a to především kontrole užitkovosti dojených plemen, kam se řadí plemeno lacaune, a kontrole užitkovosti růstu, plodnosti a produkci vlny.
Využití chovu lam v agroturistice a zooterapii
Šťastná, Aneta ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Nohejlová, Lenka (oponent)
Tato práce se soustředí na variabilitu, možnosti a využití chovu lam v podnikání. Cílem této práce je charakterizovat a analyzovat danou problematiku, obsáhnout právní normy potřebné k provozování činnosti a dále popsat a porovnat již fungující podniky tohoto charakteru, jak na území České Republiky, tak v jiných státech. Zaměřila jsem se na aplikaci legislativy České Republiky do praxe a na širokou škálu možností ve výcviku a využití lam jak pro zdravé klienty tak pro handicapované. Přínosem této práce je zpřehlednění všech aspektů důležitých pro využití chovu lam ve využití v agroturistice a zooterapii.
Etologie ovcí
Smolová, Markéta ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Toušová, Renata (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou etologie ovcí. Cílem práce bylo zaznamenat a vyhodnotit všechny dostupné údaje týkající se etologického chování ovcí v závislosti na klimatických a chovatelských podmínkách a poskytnout přehled o této problematice. Ovce jsou společně s kozami nejstarším domestikovaným druhem na planetě a vynikají nenáročností, mírnou povahou a mnohostrannou užitkovostí. Chov ovcí má svá specifika, které chovatelé musí respektovat. Dobrý ukazatel vhodnosti či nevhodnosti užité technologie chovu, zdravotního stavu nebo pohody zvířat jsou projevy jejich chování. Zároveň je kladen velký důraz na welfare zvířat. Práce se zabývá druhy pastevní techniky a jejich vhodnosti pro chov ovcí. Jsou popsány faktory, které chov ovcí ovlivňují. Zaměřuje se hlavně na pastevní chov, který je nejvhodnější, protože uspokojuje jak etologické a fyziologické potřeby ovcí, tak i minimalizuje práci a zvyšuje výnosy. Dále se zabývá jednotlivými životními projevy ovcí, jako jsou příjem potravy a vylučování, přežvykování, chůze, odpočinek a spánek. Těmito jednotlivými úkony tráví ovce celý den. Zvlášť se práce věnuje reakcím na stresové zátěže, vlivům stresu a možným alternativním řešením, jak stresující faktory eliminovat. Dále se práce věnuje sociálnímu a sexuálnímu chování. Sexuální chování má rozhodující význam, ovlivňuje přímo plodnost a následnou porodnost, což je hlavní faktor ekonomické rentability. Poměrně velká část práce je věnována vztahu bahnice a jehněte, od porodu až do odstavu. Popisuje průběh laktace, chování bahnice k jehněti, hravé chování jehňat a následný odstav. Část práce je věnována komfortnímu chování a termoregulaci. Poslední část se zabývá smyslovými vlastnostmi ovcí- zrakem, sluchem, čichem, chutí a hmatem.
Problematika chovu lam
Lindová, Alžběta ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Nohejlová, Lenka (oponent)
Literární rešerše se zabývá problematikou chovu lam. Nejprve se zaměřuje na taxonomii lam, která je uvedena podle nového rozdělení od Wilsona and Reedera, 2005. V původu a domestikaci je uváděn vývoj velbloudovitých, jejich postupná migrace, jsou popsány různé názory na domestikaci, která proběhla z guanako na lamu a z vikuně na alpaku. Až na základě studia DNA byla potvrzena správnost tohoto tvrzení. V části druhy a standardy lam jsou uvedeny tělesné parametry, exteriér, jejich rozšíření, prostředí a stanoviště, užitkovost, způsob života, reprodukce, potrava a specifika guanako, vikuně, lamy krotké a alpaky, včetně jejich poddruhů menalis (vikuňa), quara a chaku (lama krotká), huacaya, suri a chili (alpaka). Technologie a technika chovu se zabývá hrazením a ustájením, které musí být volné. Lamy potřebují nenáročné, avšak specifické podmínky chovu. Podmínky chovu lam a velbloudů upravuje příloha č. 5 vyhlášky č. 346 / 2006 Sb. o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat. V další části věnované výživě je popisována trávicí soustava lam jako nepravých přežvýkavců. Zaměřuje se na potřebu a význam bílkovin, minerálních látek, vitaminů, důležitost jadrných krmiv, vody, pastvy a sena. Reprodukce lam popisuje vlastní rozmnožování. Jsou to jediní sudokopytníci pářící se vleže. Dále jsou definovány nejčastější způsoby určování březosti, vlastní březost u jednotlivých druhů a průběh porodu, který probíhá ve většině případů v ranních a dopoledních hodinách. Následuje péče o mládě, které je vyvinuté a téměř samostatné. V části laktace je uvedeno procentuální zastoupení složek kolostra a mléka. Charakteristika vlny, fyzikální a mechanické vlastnosti, chemické složení a vlastnosti, faktory ovlivňující kvalitu a kvantitu vlny, příprava před stříží, stříž, hodnocení vlny a její zpracování je uvedena v kapitole produkce vlny a její zpracování. Vlna lam na rozdíl od ovčí vlny neobsahuje vlnotuk, je lesklá, bez zápachu a hypoalergenní. Uvnitř každého vlákna je dutina vyplněná vzduchem, která zlepšuje termoregulační vlastnosti. Za nejcennější se považuje vlna vikuní. Předposlední část, další využití lam, popisuje chov lam na produkci masa, které je bohaté na bílkoviny, dále využití jejich kůže a kožešin, vlákna (vlny) a hnojiva, které nezatěžuje životní prostředí a nehrozí nebezpečí popálení rostlin. Pro transport břemen jsou využíváni zejména samci lamy krotké. Lama je také vynikajícím tažným zvířetem lehkých vozíků. Lamy jsou vhodným zvířetem pro terapii. Poslední kapitola je věnovaná lamám jako strážním zvířatům. Lamy se stále více využívají na ochranu ovcí, jelenů, dobytka, koz, kachen a hus před predátory.
Problematika chovu vřesových ovcí
Křečková, Kateřina ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Ptáček, Martin (oponent)
Cílem práce bylo vyhledat a vyhodnotit dostupné informace o chovu ovce vřesové v České republice a v ostatních zemích jejího současného rozšíření. V práci jsou dle dostupné literatury popsány a zhodnoceny veškeré vlastnosti ovcí vřesových, ať se jedná o její exteriér, produkční nebo reprodukční ukazatele, dále její rozšíření v ČR, Německu a Švýcarsku.
Etologie lam
Hojerová, Tereza ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Nohejlová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou etologie lam krotkých a alpak. V první části je popsán obor etologie. Hlavní část uvádí přirozené chování lam a jeho změny způsobené chovatelskými podmínkami. Na konci této bakalářské práce je srovnání etologie lam s etologií ovcí a koz. V závěru jsou uvedeny vhodné podmínky pro chov lam krotkých a alpak.

Viz též: podobná jména autorů
2 Fantová, Martina
3 Fantová, Matylda
2 Fantová, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.