|
|
Glosátoři a komentátoři ve Strahovské knihovně
Novák, Marek ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Salák, Pavel (oponent) ; Falada, David (oponent)
346 a v v kodifikace zprac z popudu v 6. stole tituty a systematiku be jejich zpra Tento proces vedle sa ne kod nedos norem a etap va, a koment Mapuje fond v knihovn popisuj ku nejen pro bu k ce o autorech a i O po a kon ze Strahovs i. v ou k 31. prosince od Vedle na tuje nformace v obdo kace do 347 a v i podk kapitola pak podob koment e 21 podk V k a knihovny.
|
|
|
Finanční správa římské provincie Sicílie
Hejda, Josef ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl uvést čtenáře do problematiky Římského správního a finančního práva. Tato právní odvětví blízce souvisejí s vývojem Římského státu jako takového. S jeho přeměnou z malého městského státu na stát územní a nakonec až na rozsáhlou říši zabírající nikoli nepatrná území na třech kontinentech. Během tohoto vývoje můžeme vypozorovat nejen rostoucí nároky na státní správu a také různé přistupování k organizaci území v rámci říše. Italská území byla zprvu privilegována jako vlastní římské území nadřazené provinčním celkům, které jediné musely platit dávky vynucené Římem, se v období dominátu stávají také poddanskými bez významných výjimek. U zrodu provinční správy stála právě Sicílie. Zde vznikly první formy provinčního práva a zde také došlo k prvním praktickým problémům s jejich dodržováním. Tento významný ostrov byl místem, kde se Řím učil ovládat další národy, který financoval jeho rozvoj sklonku republiky, a který Římu dopomohl k ovládnutí středozemí.
|
|
| |
|
|
Postavení krále podle Konstitucí z Melfi
Frdlíková, Markéta ; Falada, David (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Hlavním předmětem této diplomové práce je, jak vyplývá z názvu, popis a zhodnocení výsadního postavení panovníka Sicilského království, Fridricha II Štaufského, které mu přiznávala jedna z nejvýznamnějších právních památek středověku, a to Konstituce z Melfi. Tato komplexní právní úprava, iniciovaná štaufským panovníkem nebyla dosud v českém prostředí dostatečně reflektována, ačkoliv byla významným inspiračním zdrojem pro nerealizovaný zákoník císaře Karla IV. Konstituce byly vyhlášeny roku 1231 pro jižní část italského poloostrova a Sicílii, v tzv. Sicilském království a některé jejich části zůstaly formálně v platnosti až do počátku 19. století, kdy došlo k rozpadu a přeměně státního uspořádání. Úvodní část práce je věnována historickým událostem jižní Itálie, které jsou velmi důležité pro představu a uchopení prostředí, ze kterého Konstituce vycházely, neboť do sebe absorbovaly velké množství vlivů, a to nejen římských a normanských, ale i arabských či byzantských. Samotný popis dějinných událostí rozhodně není cílem této práce a proto je velmi stručný, a pouze seznamuje s dobovým kontextem. Dalším z cílů textu je přiblížit vznik Konstitucí samotných, tj. představit inspirační zdroje, spočívající v právu římském, normanském či arabském a poté představit glosátory Fridrichova dvora v čele s Petrem z...
|
|
|
Korporativní systém fašistické Itálie
Zusková, Alena ; Falada, David (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
73 6. Závěr Mussolini a jeho propagandisté tvrdili, že fašistický korporativní stát vlastně překonal jak kapitalismus s jeho extrémním liberalismem, tak socialismus. Zastánci korporativních teorií, jakým byl například Giuseppe Bottai, který byl po jistou dobu ministrem korporací, museli přiznat, že v praxi se vše odehrávalo jinak. Ve fašistické Itálii existoval zřetelný rozdíl mezi teorií korporativismu a reálnou hospodářskou politikou. Korporativní stát byl v podstatě jen politickým heslem, v praxi byl korporativismus pouhým nástrojem, pomocí něhož fašistická strana kontrovala hlavní ekonomické zájmy. Organizace dělnických tříd byly rozbity a soukromé podnikání bylo vystaveno zastrašování. Růst státu v období korporativismu byl obrovský. Strana, milice a korporace poskytovaly až sto tisíc míst pro organizátory a tajemníky. Korespondent londýnského The Economist v roce 1935 napsal, že korporativní systém nenabízí nic nového, že představuje pouze protekcionalismus.177 Růst státních a stranických úředníků způsobil nárůst korupce, která Mussoliniho režim proslavila. Přesto byl stát vystaven tlaku nejsilnějších a nejvlivnějších hospodářských skupin a uskupení, které si ho podmanily. Korporace byly závislé na velkém průmyslu. Monopoly chtěly umlčet všechny požadavky dělnických protestů i vykonávat tlak na stát v...
|
|
| |
|
|
Římský konzulát
Zemánek, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Účelem této práce bylo popsat úřad konzula za časů antického Říma. V první části práce je krátce popsáno založení Říma, doba královská a následně zavedení konzulátu. Jádro práce tvoří popis úřadu konzula za časů římské republiky, tedy v době, kdy byl tento úřadem nejvyšším úřadem v Římě. Dále jsou popsány pravomoci konzulů, způsob jejich volby a vymezení jejich vztahu k ostatním úředníkům. Třetí část je věnována úřadu konzulů za časů římského císařství, kdy se tento úřad stal pouze symbolem skomírající římské republiky a zůstal bez faktického vlivu, jelikož jeho pravomoci postupně přebírají císaři. Ve druhé části popisuji konzulát v době římské republiky. V kapitole 2.1. popisuji genezi pojmu konzulové, dále uvádím popis magistratur a jejich dělení. V kapitole 2.2. popisuji úřad konzula, kde je zařazen do skupiny nejvyšších magistratur. Další podkapitola 2.1.1. popisuje postavení konzulů ve státě a podkapitola 2.2.2. popisuje volbu konzulů a je zde uvedena zmínka o zákonu Lex Villia annalis. Kapitola 2.3. se věnuje působnosti konzulů. Čtenář zde nalezne výklad klíčového pojmu pro popis konzulské působnosti - pojem imperia (podrobněji se mu věnuje podkapitola 2.3.1.) Následující podkapitola 2.3.2. popisuje pojem kolegiality jako jeden z pojmových znaků konzulského úřadu. Dále popisuje také důsledky...
|
|
| |
|
|
Politický boj plebejů v letech 494 až 287 př.n.l. a jeho odraz v ústavě římské republiky
Žůrek, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obzvláště zajímavým obdobím v historii římské republiky, které se nazývá konfliktem stavů. Období konfliktu stavů je charakteristické bouřlivým rozporem dvou společenských skupin soupeřících o politická, ekonomická a sociální práva ve starověkém římském státě. Hlavním pramenem poznání pro tuto studii je rozsáhlé dílo Tita Livia Patavina, Ab urbe condita. Diplomová práce se člení na tři části, které se zabývají rozdílnými fázemi konfliktu. Cílem práce je popsat a analyzovat kritické body patricijsko-plebejského politického boje a také nastínit, jak konflikt ovlivnil ústavu římské republiky. První kapitola se věnuje několika problémům rané římské republiky: veřejné půdě, vytvoření dvou důležitých plebejských magistratur - tribunů lidu a plebejských aedilů, nejstaršímu pozemkovému zákonu, plebejskému shromáždění, důležitosti lex duodecim tabularum a leges Valeriae Horatiae. Druhá kapitola se zaměřuje na lex Canuleia, zavedení konzulárních tribunů, případ Manlia Capitolina a jeho důsledky a konečně popisuje leges Liciniae Sextiae. Třetí a poslední kapitola této práce mimo jiné analyzuje lex Genucia a lex Poetelia Papira de nexis, zákony Publilia Philona, zákon Oviniův, zákon Ogulniův a uzavírá Hortensiovým zákonem týkajícím se plebiscit. Zákon Hortensiův je považován za konec...
|
|
|
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska
Hošková, Hana ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Závěr V úvodu této diplomové práce jsem si jako hlavní cíl stanovila blíže popsat institucionální vývoj v období frankistického Španělska a přiblížit nejdůležitější právní předpisy této doby. Jako kostru mojí práce jsem zvolila tzv. leyes fundamentales (základní zákony), které jsem definovala a rozebrala v podkapitole 1.4.5. Tento soubor postupně vydávaných zákonů "suploval" ústavu a upravoval tak fungování státu i práva a povinnosti obyvatel. Základní zákony jsou tvořeny osmi zákony. Všechny jsem postupně v diplomové práci rozebrala a tím přiblížila ústavní i právní vývoj příslušného období. Pro lepší pochopení souvislostí, příčin a důsledků jsem se věnovala nejen samotnému období vlády Franciska Franka, ale nastínila jsem ústavní a právní vývoj Španělska od roku 1875 a pokračovala obdobím demokratické transformace. Frankismus z pohledu politologického jsem zkoumala v předposlední kapitole. Zde jsem nabídla několik teorií známých politologů a ukázala tak specifičnost frankismu, která dala vzniknout novému politickému systému. Pro praktickou ukázku fungování frankismu jsem použila komparaci frankistického Španělska s Itálií v době vlády Mussoliniho a Portugalskem za Salazara. I přes zjevnou nedemokratičnost frankismu, existují do dnešního dne jeho přívrženci. Ti vyzdvihují přínos vlády Franka a všechny jeho...
|
host ::
RSS.