|
|
Hlasatelky v Československém rozhlase a rozhlas pro ženy ve třicátých letech 20.století
Fabianová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce na téma "Hlasatelky v Československém rozhlase a rozhlas pro ženy" se na základě historických událostí třicátých let 20. století zabývá rozvojem rozhlasového vysílání v Československu. V první kapitole se autorka věnuje technickým pokrokům, novým vynálezům, zahraničním přenosům a dále také cenzuře a reorganizacím rozhlasu. Podpisem Mnichovské dohody vznikla speciální instituce pro cenzuru, která znepříjemnila život několika zaměstnancům Radiojournalu. Důležitou součástí této části je představení pražské programové koncepce a brněnského studia, které se stalo hlavnímu městu velkou konkurencí. Druhá kapitola se věnuje analýze programu "Rozhlas pro ženy". Tato nejdůležitější část celé diplomové práce představuje témata, která byla typická pro zkoumané období a která byla připravována zejména pro ženské posluchačstvo. Přednášky se týkaly vaření, domácích prací, výchovy, či studia. Žena byla chápána především jako rodička dětí starající se o domácnost. Život prvních hlasatelek Radiojournalu, jako byly například Zdeňka Walló, Marie Magdalena Tomanová, Helena Kronská a další, popisuje poslední, a to třetí kapitola. Mimo jiné je zde vysvětleno, co znamená práce hlasatelská a jaké těžkosti toto zaměstnání přinášelo. Bohaté jazykové dovednosti, příjemný hlas a pracovitost zajistily vybraným...
|
|
|
Antisemitismus v Protektorátu Čechy a Morava
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce na téma Antisemitismus v Protektorátu se na základě historických událostí zabývá vývojem řešení židovské otázky v okupovaných českých zemích v průběhu druhé světové války. V první kapitole se autorka věnuje hlavním událostem a předělům v životě židovské menšiny za protektorátu. Židé ztratili všechna práva a diskriminace v tomto ohledu byla téměř nesnesitelná. Německý nacismus vypracoval a zároveň uskutečnil "konečné řešení" židovské otázky. Tento termín byl eufemistickým označením pro fyzickou likvidaci židovského národa. Druhá kapitola se věnuje analýze dobového tisku. Tato nejdůležitější část celé diplomové práce pokládá vedle sebe tři autorkou vybraná kolaborantská periodika vycházející v období Protektorátu Čechy a Morava. Jsou jimi časopisy Zteč, Árijský boj a poslední Národní politika. Výstavbou koncentračního tábora Terezín a následný život v něm popisuje poslední, a to třetí kapitola. Toto ghetto je důležitou součástí celé židovské otázky a jejího řešení. Přestože odsud probíhaly transporty do východních oblastí, kde docházelo k vyhlazování v plynových komorách, i tak si někteří židé pomocí kulturního vyžití a ilegálních vzdělávacích aktivit zařídili lepší život. Jedním ze specifik Terezína byla také role, které toto město sehrálo v nacistické propagandě.
|
|
|
Český antisemitismus a árijství ve 30. letech
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
Bakalářská práce na téma České árijství a antisemitismus ve 30. letech se na pozadí historických událostí zabývá projevy nenávisti vůči židům v období liberální první a autoritářské druhé republiky. První kapitola této práce se věnuje aktivitám antisemitů v první republice a jednotlivým židovským proudům. Součástí je také autorkou zpracovaná analýza časopisu Vlajka, jež vydávala stejnojmenná fašistická organizace. Ve druhé kapitole jsou popsány fašistické akce proti židům za druhé republiky a také antisemitské projevy vládnoucí strany Národní jednoty. Mimo to se kapitola zabývá i protižidovským zákonodárstvím. Poslední, třetí kapitola pojednává o problematice českého árijství a vysvětluje jeho vznikající iluzi. Konec této kapitoly se věnuje i období Protektorátu Čechy a Morava z důvodu zachycení průběhu arizace židovského majetku v českých zemích. Cílem bakalářské práce je tedy přiblížení okolností, jakým způsobem se antisemitismus projevoval ve třicátých letech v českých zemích.
|
host ::
RSS.