|
| |
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
|
|
Nové Město pražské ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1725
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Diplomová práce navazuje na předchozí snahy o bližší představení a zároveň zpřístupnění jedinečného historického pramene, a to vizitačního protokolu tereziánského katastru pro pražská města z let 1725-1726. Tato práce se zaměřuje na Nové Město, ale v některých otázkách komparuje získané údaje se Starým Městem a Malou Stranou. V teoretické části práce je diskutována celá řada otázek, které lze na základě novoměstských vizitačních tabel zodpovědět. Týkají se celkového počtu domů, jejich rozdělení podle zdanění, profesí a příjmů majitelů domů či cen nemovitostí. Vnější podoba domů je zhodnocena na základě stavebního stavu, použitého materiálu a počtu podlaží. Velikost nezastavěných ploch je možné studovat díky přesné evidenci velikosti zahrad. Pozornost je také věnována přípravě a následné konzumaci piva v novoměstských hospodách. Nevelký rozsah teoretické části práce nahrazuje obsahově bohatá příloha - databáze, která je vlastně edicí pramene v netradiční podobě. Je určena všem badatelům, kteří se zajímají o pražskou domovní zástavbu v období baroka. Údaje vizitačního protokolu lze využít při sestavování dějin jednotlivých objektů, při studiu demografického, sociálního, hospodářského či uměleckohistorického vývoje Nového Města.
|
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
|
| |
host ::
RSS.