Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 84 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"Hlavně ať je to dítě zdravé!": Rodičovství v kontextu péče o dítě s chronickou nemocí
Tampierová, Lenka ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Moje diplomová práce představuje problematiku genderových vztahů a konstrukce identit žitých zkušeností rodičů pečujících o dítě (děti) s chronickou nemocí. Pro svůj kvalitativní výzkum jsem zvolila metodu polostrukturovaných rozhovorů s oběma rodiči dítěte (dětí). Následnou analýzou dat v této empirické studii zkoumám, jakým způsobem ovlivňuje péče o dítě s chronickou nemocí vzhledem ke své náročnosti genderové vztahy a zda vede k vyrovnanějším genderovým vztahům či naopak. Dále se zabývám procesem utváření identit obou rodičů v průběhu každodenní péče o dítě s chronickou nemocí v kontextu kombinace placené práce a péče o domácnost a děti. V mé práci sleduji, jak moje komunikační partnerky a partneři tematizují chronickou nemoc dítěte jako jinakost a péči o dítě s chronickou nemocí jako zátěž. Soustřeďuji se na emoční rovinu rodičovství a také analyzuji procesy vyjednávání v rámci různých institucí (zdravotnické a školské organizace, státní úřady). Klíčová slova: chronická nemoc, dítě, rodičovství, jinakost, zátěž, péče, genderové vztahy
Vyjednávání pozice zrakově postižených ve světě vidících
Džurdženiková, Lucie ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Předkládaná antropologická práce je o lidech se zrakovým postižením, zaměřuje se především skrze perspektivu moci a empowermentu (Bourdieu, 1986; Foucault, 2000; Chamberlin, 1997), stigmatizace (Goffmann, 2003) a normy na způsoby, kterými jedinci se zrakovým postižením vyjednávají a redefinují své postavení v různých oblastech života. Postižení zraku je majoritou vnímáno jako nemoc, kterou ale není snadné definovat. Jedná se o jakési spektrum (Holčík, Koupilová, 2004) a tato práce vychází z premisy, že pojmy zdraví, nemoc a postižení jsou kulturními produkty, které jsou do určité míry určeny strukturálně a jsou formovány jak ekonomickými, sociálními a politickými faktory, tak i historickým vývojem dané společnosti (Craddock, 2000). Pro účely této práce jsou rozlišené oblasti rodiny, partnerských vztahů, zájmů, práce a vzdělávání. Práce zkoumá jazyk jako prostředek boje o symbolickou moc (Bourdieu, 1991) a způsoby empowermentu (Chamberlin, 1997) jedinců se zrakovým postižením. Především s pomocí konceptu biomoci (Foucault, 2000) a symbolického řádu a násilí (Bourdieu, 2000) ukazuje také strategie vyjednávání mocenské hierarchie ve společnosti. Ukazuje se, že významnou roli při vyjednávání mezi jedincem se zrakovým postižením a okolím hraje majoritní představa normy tělesného zdraví, která je...
Analýza postavení a situace migrantek a žen s migračním původem ve vyšším středním a seniorském věku
Hradečná, Pavla ; Holíková, Klára ; Faltová, Magda ; Jelínková, Marie ; Ezzeddine, Petra ; Duba, Pavel ; Vacovská, Taťána ; Lörincová, Dominika ; Chmeliar, Peter ; Bikova, Mariya
Předkládaná publikace se zabývá problematikou migrantek či žen s migračním původem ve vyšším středním až seniorském věku, které žijí na území ČR. Je zpracována na základě získaných informací o vyšších rizicích vícenásobné diskriminace, která jim hrozí, a také na základě identifikované potřeby lepšího ukotvení práv těchto osob ve strategických dokumentech zabývajících se integrací migrantů a migrantek. V dlouhodobém horizontu tato analýza směřuje k posílení práv žen. Neméně významným faktorem, který stojí za vznikem této práce, je i snaha přiblížit téma genderu a stárnutí v migraci odborné veřejnosti, přispět k posílení spolupráce celé řady relevantních subjektů a v ideálním případě do budoucna podnítit český stát ke změnám v oblasti přístupu k ženám s migračními kořeny.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Ženy na vedlejší kolejí (?) - Gender, migrace a stárnutí
Hradečná, Pavla ; Jelínková, Marie ; Ezzeddine, Petra ; Havelková, Hana
Publikace, se týká postavení a situace migrantek ve vyšším středním a seniorském věku v České republice. Jedná se o téma v českém prostředí zatím neřešené, které postupně nabývá na rozměrech, a tudíž i na aktuálnosti. SIMI při své přímé práci s migrantkami v ČR bývá často konfrontována s případy vícenásobné diskriminace a nerovného zacházení s těmito ženami, u nichž se střetává několik diskriminačních důvodů zároveň – gender, příslušnost k sociální skupině, etnicita či právní postavení. Z dostupných statistik lze současně vysledovat, že podíl migrujících žen roste i že mají větší tendenci se v hostitelské zemi trvale usazovat. V České republice tak postupně přibývá migrantek ve věku nad 40 let, jejichž situaci, která se ještě komplikuje se stoupajícím věkem, je dosud věnováno velmi málo pozornosti. První část publikace přibližuje výsledky obsáhlé Analýzy postavení a situace migrantek a žen s migračním původem ve vyšším středním a seniorském věku, která se komplexně zabývá problematikou těchto žen na území ČR. Ve druhé části publikace prezentujeme kvalitativní výzkum, který se týká konkrétní skupiny žen s uprchlickou zkušeností, původem ze zemí bývalé Jugoslávie a dnes ve věku nad 50 let.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Russian speaking students (from Russia and Kazakhstan) in the Czech Republic. Educational migration and the role of the family in it
Kopecká, Liudmila ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent) ; Sidiropulu Janků, Kateřina (oponent)
Disertační práce "Rusky mluvící studenti (z Ruska a Kazachstánu) v České republice: migrace za vzděláním a role rodiny" zkoumá život rusky mluvících studentů přicházejících do České republiky za vysokoškolským vzděláním. V disertační práci je snaha zodpovědět následující otázky: Jak bylo přijato rozhodnutí o stěhování se do České republiky? Jakou roli hrála rodina v procesu rozhodování a v následujících plánech a záměrech v České republice? Jaké migrační strategií mají rusky mluvící studenti v České republice? Jak se tyto strategii mění v čase? Existuje spojitost mezi životní dráhou studentů a migračním procesem? Tato práce je antropologickým, multi-terenním výzkumem, kde hlavní metodou je zúčastněné pozorování. Studie se zúčastnilo 55 účastníků výzkumu (41 z Ruska a 14 z Kazachstánu) a s každým byly provedeny jak formální, tak i neformální rozhovory. Transnacionalismus a teorie migračních systémů byly použity jako teoretické koncepty pro lepší porozumění procesu studentské migrace.
Identita a etnicita Pohled na "českou" etnokulturní diverzitu v Rio Grande do Sul
Santos, Anežka ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat historii života Bo?mios žijících v jihobrazilském státě Rio Grande do Sul. Znamená to, že je třeba zjistit, jakou důležitost přikládají své tradici, historii a paměti a svému aktérství na riograndeské společenské, ekonomické a politické scéně, stejně tak jako zmapovat jejich symbolický svět. Máme tím především na mysli regeneraci jejich kolektivní paměti ve vztahu k důležitým skutečnostem určujícím jejich imigraci do Brazílie a následný příchod do Rio Grande do Sul. Toto bádání přináší popis a analýzu kulturních aspektů Bo?mios ve státě Rio Grande do Sul. Opíráme se za tímto účelem o podklady, které se týkají životních příběhů důležitých představitelů této kultury. Poměrně nedávno se u nich projevil velký zájem o poznání skutečných kořenů, což můžeme nazvat hledáním etnické identity jakožto subjektů dějin přistěhovalectví. Začali se organizovat v krajanských spolcích, učit český jazyk, který nikdy nebyl jejich jazykem mateřským, a snažit o obnovení kontaktů s Českou republikou. A právě tyto skutečnosti se staly k podnětem výzkumu.
Škatulky, hromádky a kočárek: Komodifikace dětství
Bystřická, Ivana ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Tato práce se zabývá způsoby, jakými je v poměrně malé a relativně izolované vesnici komodifikováno dětství. Výzkum se zaměřuje na to, jak si místní ženy v průběhu těhotenství a v době po porodu vytvářejí výbavičku pro své děti. Zkoumá, jaké předměty či přístupy tyto ženy při pořizování výbavičky zvýznamňují a jak tyto věci později vstupují do vzájemné interakce místních obyvatel. Ukazuje se, že předměty zde sociálně pracují zejména na třech úrovních: při vyjednávání sociálního statusu, vlastní důstojnosti a při projevování lásky, ve smyslu starostlivosti a péče. Předměty zde fungují nejen jako prostředek upevňování či zlepšování sociálních pozic, ale také jako veřejná manifestace lásky. Práce se dále zabývá způsoby, kterými se tyto faktory prolínají do sociálního života vesnice a rolí, již v tomto procesu předměty sehrávají.
Doma je doma? Expati a jejich formy utváření domova
Holubová, Kateřina ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Práce se zaměřuje na expaty z řad profesionálů a odborných pracovníků z anglicky mluvících zemí, kteří byli zaměstnavateli vysláni do Švýcarska, kde společně se svými rodinami začali nové životy. Kromě posunu v kariéře a mnohdy i lepší ekonomické situaci s sebou však relokace nese i další životní změny. Ty jsou spojené s odloučením se od svých původních domovů i rodin, a potřebou zakládání nových. Centrálním bodem této práce je tedy otázka, co pomáhá tyto nové domovy utvářet a co všechno se na této sféře podílí. V průběhu pobytu v terénu, který byl definován soužitím s rodinami, byly sledovány a analyzovány sociální a materiální praktiky, prostřednictvím kterých se expatské rodiny vztahovaly ke svým domovům - a dále to, jak je narativně zvýznamňovaly. Pozorovány poté byly především předměty materiální povahy odkazující na původní i současný domov a tendence navazování sociálních vazeb s dalšími expaty, v rámci substituce podpůrné sítě rodiny. Sledovány byly i aspekty adaptace členů rodin na nové domovy a proměny vnímání domova s tím spojené, které se ukázaly odvislé od faktoru (ne)dočasnosti. Klíčová slova: expati * domov * migrace * materiální kultura * au pair * antropologie jídla
Ženy migrantky jako aktivní občanky
Jenková, Pavla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Uhde, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se snaží nabídnout nový pohled na migraci a integraci migrantek žijících v České republice a to prostřednictvím vyprávění deseti z nich. Za použití metody narativního vyprávění životních příběhů těchto žen se autorka snaží dekonstruovat stereotypní chápání migrace jako hrozby nebo bezpečnostního ohrožení pro přijímající společnost, a naopak ukázat migrantky a jejich životní příběhy jako příběhy osob, které Českou republiku považují za svůj druhý domov, a na jehož rozvoji se aktivně podílejí. Občanství autorka chápe jako členství ve společnosti, jejíž právoplatnými a aktivními občankami jsou i ženy migrantky. Práce má celkově přispět k budování pozitivního vztahu k ženám migrantkám a nabídnout doporučení pro majoritní společnost a tvůrce/tvůrkyně integrační politiky jak reflektovat ženy migrantky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 84 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.