|
|
Reakce ptačích predátorů na automimikry u ploštic z čeledi Lygaeidae
Stránská, Anna ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Baňař, Petr (oponent)
Automimikry, neboli vnitrodruhová variabilita obranných mechanismů u aposematické kořisti, jsou v přírodě velice častým jevem. Zejména pak u chemicky chráněné kořisti. Tato práce obsahuje dva experimenty. První experiment sledoval reakci naivních predátorů, kterými byly sýkory koňadry (Parus major), na automimetickou kořist. Kořistí byly ploštičky pestré (Lygaeus equestris). Sýkory byly rozděleny do třech experimentálních skupin a každé skupině byly předkládány tři ploštice, které byly krmeny na umělé potravě s rozdílným množstvím kardenolidů. Kontrolní skupině byla předkládána kořist, která neměla v potravě kardenolidy. Skupina testovaná s nízkou koncentrací dostávala ploštice, které se živily na potravě s nízkou koncentrací kardenolidů a skupina testovaná s vysokou koncentrací dostávala ploštice, které se živily na potravě s vysokou koncentrací kardenolidů. V rámci generalizačního testu pak byla všem skupinám nabízena jedna ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus). Bylo zjištěno, že u skupiny testované s vysokou koncentrací docházelo k rychlejšímu averznímu učení. Tato skupina také zabila a konzumovala méně ruměnic, než druhé dvě skupiny. Skupina testovaná s vysokou koncentrací nejvíce generalizovala na novou černo-červenou kořist, protože měla nejmenší pravděpodobnost útoku na ruměnice. Druhý...
|
|
|
Reakce predátorů vůči druhům červeno-černého mimetického komplexu
Kotlíková, Lucie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Baňař, Petr (oponent)
Červeno-černý mimetický komplex v západopalearktické oblasti zahrnuje značné množství druhů členovců. Ty se vzájemně liší mírou podobnosti, úrovní obranných mechanismů a jejich efektivity vůči různým predátorům. Součástí této práce byly dva experimenty. První experiment byl proveden na dospělých sýkorách koňadrách (Parus major) s umělou kořistí ve formě fotografií. Ptáci byli rozděleni do dvou experimentálních skupin, ve kterých se učili rozlišovat mezi jedlou a nejedlou kořistí. Jedna měla vyšší diverzitu ve zbarvení u nejedlé kořisti v průběhu učení (deset druhů podčeledi Lygaeinae), druhá měla nízkou diverzitou ve zbarvení nejedlé kořisti (deset jedinců stejného druhu, Lygaeus equestris). Po deseti blocích učení následovaly dva bloky generalizace, kdy měly obě skupiny stejnou kořist, která byla naprosto odlišná od kořisti v průběhu učení. Bylo zjištěno, že rychlost učení se mezi oběma skupinami nijak zásadně nelišila. Dále byla pozorována efektivnější generalizace u skupiny s vyšší diverzitou v učení. Tento trend byl však pozorován pouze v rámci prvního dne generalizačního bloku. Druhý den i skupina s nižší diverzitou dosáhla podobné úspěšnosti v generalizaci. Druhý experiment byl proveden s ručně odchovanými sýkorami koňadrami a živou kořistí. Byl zaměřen na porovnání efektivity antipredační...
|
|
|
Melanismus u volně žijících obratlovců
Slavíková, Ema ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Exnerová, Alice (oponent)
Melanismus, nadnormální obsah barviva melaninu v kůži a jejím pokryvu, je fenoménem, který je v živočišné říši popsán dnes již u velkého počtu živočichů. Studií popisujících další živočišné druhy s touto barevnou odchylkou stále přibývá, stejně tak jako pokusů o pojmenování a vysvětlení všech genetických, fyziologických a behaviorálních charakteristik, které se s tímto zbarvením pojí. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o výskytu melanických jedinců a vlastnostech, které jsou s jejich specifickou pigmentací spojeny. Stručně představeny jsou také teorie a pravidla, které s výskytem melanismu u obratlovců souvisí. Jedná se o melanokortinovou teorii, termální hypotézu a Glogerovo pravidlo.
|
|
|
Evoluce a funkce skrytých antipredačních signálů
Ziková, Magdaléna ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Skryté antipredační signály (SAS) jsou skrytá nápadná zbarvení u jinak kryptické kořisti, která jsou odhalena při setkání s predátorem. Zahrnují deimatické signály (DS) a flash signály (FS). DS se uplatňují během přímého ohrožení kořisti predátorem, zpravidla až po odhalení predátorem. Jejich pozice v predační sekvenci závisí na druhu kořisti. Často jsou spojené s deimatickým chováním, které posiluje jejich účinnost. K pozdějšímu využití DS v rámci predační sekvence přitom častěji dochází u chráněných druhů, což může vést k urychlení averzivního učení predátorů. U nechráněné kořisti mohou u predátora vyvolat úlekovou reakci, strach, zmatení nebo přetížení smyslů, a tím zpomalit či zastavit jeho útok. FS jsou kořistí odhalovány během úniku před predátorem, většinou hned v počátcích predační sekvence, předtím, než si predátor kořisti všimne. To může u predátora vést k vytvoření mylné představy o vzhledu kořisti, což mu následně ztěžuje její hledání. Při pronásledování mohou FS navíc upoutávat pozornost predátora a snižovat šanci, že si všimne počátku úhybného manévru. Dynamický FS, při kterém dochází ke střídání barev za pohybu, může predátorovi ztěžovat odhad přesné polohy kořisti. Výskyt obou typů SAS často koreluje s velikostí těla kořisti. Účinnost FS je ovlivněna útěkovou vzdáleností kořisti. Účinnosti...
|
|
|
Performance of birds in model cognitive tasks: a cross-taxon comparison
Schlőglová, Nikola ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kahounová, Hana (oponent)
Ptačí kognice je mimořádné složité téma. Mnoho faktorů ovlivňuje způsob, jak ptáci získávají, zpracovávají a využívají získané informace. Některé ptačí taxony dosahují lepších výsledků v kognitivních úlohách než jiné a důvody těchto rozdílů jsou rozsáhle zkoumány a diskutovány. Ptáci se přirozeně setkávají s různými faktory prostředí, které mohly vést k evoluci specializovaných kognitivních adaptací ne vždy uplatnitelných v různých kontextech. Na druhé straně, někteří ptáci si vedou dobře v široké škále kognitivních úloh a mohou mít obecnou inteligenci. Modelové kognitivní úlohy nám umožňují získat standardizovaná data o performanci ptáků. Poté můžeme porovnávat tato data napříč různými taxony a pokusit se identifikovat případné paralely. Tato práce se zabývá vybranými modelovými kognitivními úlohami: úlohy s taháním provázku, rozhodování na základě vyloučení jedné možnosti, tranzitivní inference, úlohy související s využíváním zrcadel a úlohy založené na odpovědi při změně odměňování. U těchto úloh analyzuje a porovnává performanci jak dobře zkoumaných, tak i nedostatečně zkoumaných taxonů ptáků. Práce popisuje vybrané kognitivní úlohy, shrnuje dostupná data, zdůrazňuje korelace mezi performancí ptáků a dalšími faktory a diskutuje možná vysvětlení pro jejich různorodost. Nakonec se práce věnuje...
|
|
|
Reakce ptáků vůči pestřenkám (Syrphidae) a jejich modelům (Aculeata)
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Batesovská mimeze je antipredační strategií, kdy neškodný druh (mimetik) napodobuje nebezpečný model svým vzhledem. Fenoménem v rámci Batesovské mimeze jsou tzv. nepřesní mimetici. Předpokládali bychom, že v evoluci Batesovští mimetici budou selektováni směrem k dokonalejšímu napodobení modelu, ale u některých druhů je napodobení velmi slabé. Cílem této práce bylo ověřit reakce přirozených predátorů na typické Batesovské mimetiky s často nedokonalou mimezí, tj. pestřenky (Syrphidae) a ověřit některé z hypotéz, které se pokouší nedokonalou mimezi osvětlit. V rámci této práce jsme provedli dva experimenty, ve kterých byla modelovým predátorem sýkora koňadra (Parus major). První experiment byl na téma vlivu diverzity modelů na kategorizaci a generalizaci pestřenek predátorem. Sýkory byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina dostávala kořist s vysokou diverzitou modelů (10 druhů z řádu Hymenoptera) a druhá skupina s nízkou diverzitou modelů (2 druhy z řádu Hymenoptera). Experiment měl dvě fáze, kategorizační, kdy se sýkory učily rozeznávat jedlou a nejedlou kořist a generalizační, kdy sýkory generalizovaly zkušenost z kategorizačního učení na novou kořist. Jedlou kořist představovaly mouchy z řádu Diptera, nejedlou představovaly modely (především vosy z řádu Hymenoptera) a novou kořist...
|
|
| |
|
|
Neofobie, neofilie a potravní konzervatismus u ptáků
Beranová, Eliška ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Neofobie a neofilie jsou dva významné procesy projevující se v reakcích ptáků na nové podněty. Tyto reakce jsou často velmi variabilní v závislosti na konkrétním typu nového podnětu. Rozdílná míra neofobie či neofilie umožňují ptákům vypořádat se s potenciálními riziky či výhodami, které plynou ze setkání s novým podnětem. Ptáci se mohou v reakcích na nové podněty lišit jak na mezidruhové tak na vnitrodruhové úrovni. Mezi druhy může variabilita v míře neofobie/neofilie souviset s jejich potravní strategií nebo celkovým způsobem života. U jednotlivých ptáků neofobie/neofilie souvisí např. s pohlavím, věkem, personalitou. Na počáteční potravní neofobii může navazovat dlouhodobější odmítání nové potravy - potravní konzervatismus, opět mezidruhově i vnitrodruhově velmi variabilní proces. Klíčová slova: neofobie, neofilie, potravní konzervatismus, nový podnět, nový předmět, nová potrava
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.