|
|
Výskyt a složení mlhy v České republice
Esterlová, Jana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu mlhy na území České republiky a o jejím složení. Zabývá se současným stavem i historickým vývojem (přibližně od druhé poloviny 20. století). Práce je rozdělena na dvě části. První částí je rešerše odborné literatury, která shrnuje výsledky již proběhlých studií, vysvětluje pojmy spojené s mlhou a přibližuje metody užívané pro kvantifikaci mlhy. Druhá část obsahuje výsledky vlastní studie pro městskou stanici Praha- Libuš (1971-2015) a horskou stanici Churáňov (Šumava, 1961-2015). Mlha je často podceňovaným fenoménem, který má prokazatelný vliv na vodní bilanci a přispívá k atmosférické depozici, a to zejména v horských oblastech, kde je četnost jejího výskytu vyšší. Složení mlhy se za sledované období proměňuje. Nejhojnějšími ionty jsou ve většině případů NO3 - , NH4 + , SO4 2- , Cl- a Ca2+ . V souvislosti se snižováním celkového znečištění ovzduší dochází i ke snižování koncentrací polutantů v mlze. Nižší obsah těchto částic možná souvisí i s nižším výskytem mlhy v městských a jiných dříve hojně znečištěných oblastech kvůli menšímu množství kondenzačních jader, který je patrný v Praze-Libuši. V souvislosti s globálním oteplováním se spekuluje o snížení četnosti mlhy i v čistých oblastech, které se však v mnou studované lokalitě Churáňova neprojevilo v ročních ani...
|
|
|
Dynamika distribuce částic atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Esterlová, Jana ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Mezní vrstva atmosféry je vrstvou vzduchu s šířkou přibližně do 1 km nad zemských povrchem. Povrchová těžba je jednou z aktivit, která znečišťuje vzduch v této vrstvě, jelikož generuje částice nejčastěji o velikosti aerodynamického průměru kolem 1 - 10 µm - hrubé částice. Společnosti, které provádí těžbu v těchto dolech, za tyto emise dle zákona platí. Tyto emise však nejsou experimentálně měřeny, ale vypočítávají se na základě rovnice složené z faktorů jako je např. velikost dolu atd. Některé práce ukázaly signifikantně vyšší koncentraci frakce Coarse (hrubého aerosolu) nebo PM10 v okolí těchto dolů. Jiné práce však zjistily, že původ těchto vyšších koncentrací není v aktivitách dolu, nýbrž v aktivitách přímo v místě měření nebo v blízkosti. Neexistuje mnoho prací, které měří koncentrace částic atmosférického aerosolu přímo v ovzduší dolu. Tato práce ukazuje výsledky měření za pomoci vzducholodi ve vzdušném prostoru povrchového dolu a nad ním. Místem experimentu byl hnědouhelný důl Bílina v severních Čechách, ve významné těžební oblasti. Měření se uskutečnila v prosinci 2017. K měření hmotnostní a početní koncentrace bylo využito APS - Aerodynamic Particle Sizes Spektrometr společnosti TSI, který dělí data do kanálů podle velikostí částic. Integrační čas přístroje byl 1s a vzducholoď sbírala data...
|
|
|
Dynamika distribuce částic atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Esterlová, Jana ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Mezní vrstva atmosféry je vrstvou vzduchu s šířkou přibližně do 1 km nad zemských povrchem. Povrchová těžba je jednou z aktivit, která znečišťuje vzduch v této vrstvě, jelikož generuje částice nejčastěji o velikosti aerodynamického průměru kolem 1 - 10 µm - hrubé částice. Společnosti, které provádí těžbu v těchto dolech, za tyto emise dle zákona platí. Tyto emise však nejsou experimentálně měřeny, ale vypočítávají se na základě rovnice složené z faktorů jako je např. velikost dolu atd. Některé práce ukázaly signifikantně vyšší koncentraci frakce Coarse (hrubého aerosolu) nebo PM10 v okolí těchto dolů. Jiné práce však zjistily, že původ těchto vyšších koncentrací není v aktivitách dolu, nýbrž v aktivitách přímo v místě měření nebo v blízkosti. Neexistuje mnoho prací, které měří koncentrace částic atmosférického aerosolu přímo v ovzduší dolu. Tato práce ukazuje výsledky měření za pomoci vzducholodi ve vzdušném prostoru povrchového dolu a nad ním. Místem experimentu byl hnědouhelný důl Bílina v severních Čechách, ve významné těžební oblasti. Měření se uskutečnila v prosinci 2017. K měření hmotnostní a početní koncentrace bylo využito APS - Aerodynamic Particle Sizes Spektrometr společnosti TSI, který dělí data do kanálů podle velikostí částic. Integrační čas přístroje byl 1s a vzducholoď sbírala data...
|
|
|
Výskyt a složení mlhy v České republice
Esterlová, Jana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu mlhy na území České republiky a o jejím složení. Zabývá se současným stavem i historickým vývojem (přibližně od druhé poloviny 20. století). Práce je rozdělena na dvě části. První částí je rešerše odborné literatury, která shrnuje výsledky již proběhlých studií, vysvětluje pojmy spojené s mlhou a přibližuje metody užívané pro kvantifikaci mlhy. Druhá část obsahuje výsledky vlastní studie pro městskou stanici Praha- Libuš (1971-2015) a horskou stanici Churáňov (Šumava, 1961-2015). Mlha je často podceňovaným fenoménem, který má prokazatelný vliv na vodní bilanci a přispívá k atmosférické depozici, a to zejména v horských oblastech, kde je četnost jejího výskytu vyšší. Složení mlhy se za sledované období proměňuje. Nejhojnějšími ionty jsou ve většině případů NO3 - , NH4 + , SO4 2- , Cl- a Ca2+ . V souvislosti se snižováním celkového znečištění ovzduší dochází i ke snižování koncentrací polutantů v mlze. Nižší obsah těchto částic možná souvisí i s nižším výskytem mlhy v městských a jiných dříve hojně znečištěných oblastech kvůli menšímu množství kondenzačních jader, který je patrný v Praze-Libuši. V souvislosti s globálním oteplováním se spekuluje o snížení četnosti mlhy i v čistých oblastech, které se však v mnou studované lokalitě Churáňova neprojevilo v ročních ani...
|
host ::
RSS.