Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Otázky struktury osídlení severovýchodní části středních Čech ve starší době bronzové na příkladu opevněné lokality Brandýs nad Labem-Vrábí
Langová, Michaela ; Ernée, Michal (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Mezi lety 2007 a 2016 byl na lokalitě Brandýs nad Labem-Vrábí v poloze "U Vodojemu" Archeologickým ústavem AVČR v Praze, v. v. i. proveden záchranný archeologický výzkum, při kterém bylo odkryto mj. rozsáhlé sídliště starší doby bronzové. Na základě keramiky je možné ho chronologicky zařadit do mladšího období únětické kultury, typologicky lze pak nalezenou keramiku spojit s poklasickou fází únětické kultury. Nález podkovovitého příkopu přiléhajícího k terénní hraně Hrušovského potoka ukazuje na skutečnost, že sídliště bylo přibližně na počátku 2. tisíciletí př. Kr. po určitou dobu opevněno. Na základě charakteru výplně příkopu, nálezů keramiky s analogiemi v počátcích kultury mohylové i radiokarbonových dat je však zřejmé, že sídliště fungovalo dále i po zániku tohoto opevnění, a to minimálně po dobu dalších 100 let. V kontextu dalších velmi četných soudobých nálezů z katastru Brandýsa nad Labem je patrné, že poloha "U Vodojemu" byla součástí rozsáhlé sídelní aglomerace. Podrobné vymapování nálezů starší doby bronzové z oblasti severovýchodní části středních Čech ukázalo na další koncentrace osídlení v okolí Vltavy a Labe, mezi kterými však svojí rozlohou a intenzitou nálezů brandýská aglomerace vyniká. Zřejmý je také jednoznačný rozdíl v podobě osídlení mezi starším a mladším obdobím únětické...
Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě
Limburský, Petr ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Ernée, Michal (oponent)
CZ Petr Limburský: Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě. / Three chapters from the Late Aeneolithic and the EarlyBronze Age Transition in the Central Europe/ Obsáhnout rozporuplnost období konce eneolitu a počátku doby bronzové v plné šíři literaturou diskutovaných otázek je limitováno detailní analýzou archeologických dat na úrovni regionů či nálezových skupin na jedné straně a existencí nadregionálních modelů a interpretačních schémat na straně druhé. V práci zvolené průniky do této problematiky zaměřují svojí pozornost k tématům chronologie na základě radiocarbonového datování, výpovědi změny ve výbavě hrobů v uvedeném období a k vlastnostem hrobového inventáře jako součásti pohřebišť. V práci též byly představeny a využity výsledky autorem provedeného terénního výzkumu dosud největšího pohřebiště ZP na českém území ve Vlíněvsi, okr. Mělník. Ve vývoji metody radiocarbonového datování lze ukázat na tři výrazné mílníky. Prvým z nich je bezesporu prosazení důvěryhodnosti, použitelnosti a relativní universálnosti této metody v průběhu 60. a částečně 70. let. Druhý výrazný milník pak představovalo odpoutání se této metody od přímých archeologických či přírodovědných problémů, které lze spatřovat především v tom, že v rámci stanovení výsledků této...
Otázky struktury osídlení severovýchodní části středních Čech ve starší době bronzové na příkladu opevněné lokality Brandýs nad Labem-Vrábí
Langová, Michaela ; Ernée, Michal (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Mezi lety 2007 a 2016 byl na lokalitě Brandýs nad Labem-Vrábí v poloze "U Vodojemu" Archeologickým ústavem AVČR v Praze, v. v. i. proveden záchranný archeologický výzkum, při kterém bylo odkryto mj. rozsáhlé sídliště starší doby bronzové. Na základě keramiky je možné ho chronologicky zařadit do mladšího období únětické kultury, typologicky lze pak nalezenou keramiku spojit s poklasickou fází únětické kultury. Nález podkovovitého příkopu přiléhajícího k terénní hraně Hrušovského potoka ukazuje na skutečnost, že sídliště bylo přibližně na počátku 2. tisíciletí př. Kr. po určitou dobu opevněno. Na základě charakteru výplně příkopu, nálezů keramiky s analogiemi v počátcích kultury mohylové i radiokarbonových dat je však zřejmé, že sídliště fungovalo dále i po zániku tohoto opevnění, a to minimálně po dobu dalších 100 let. V kontextu dalších velmi četných soudobých nálezů z katastru Brandýsa nad Labem je patrné, že poloha "U Vodojemu" byla součástí rozsáhlé sídelní aglomerace. Podrobné vymapování nálezů starší doby bronzové z oblasti severovýchodní části středních Čech ukázalo na další koncentrace osídlení v okolí Vltavy a Labe, mezi kterými však svojí rozlohou a intenzitou nálezů brandýská aglomerace vyniká. Zřejmý je také jednoznačný rozdíl v podobě osídlení mezi starším a mladším obdobím únětické...
Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě
Limburský, Petr ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Ernée, Michal (oponent)
CZ Petr Limburský: Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě. / Three chapters from the Late Aeneolithic and the EarlyBronze Age Transition in the Central Europe/ Obsáhnout rozporuplnost období konce eneolitu a počátku doby bronzové v plné šíři literaturou diskutovaných otázek je limitováno detailní analýzou archeologických dat na úrovni regionů či nálezových skupin na jedné straně a existencí nadregionálních modelů a interpretačních schémat na straně druhé. V práci zvolené průniky do této problematiky zaměřují svojí pozornost k tématům chronologie na základě radiocarbonového datování, výpovědi změny ve výbavě hrobů v uvedeném období a k vlastnostem hrobového inventáře jako součásti pohřebišť. V práci též byly představeny a využity výsledky autorem provedeného terénního výzkumu dosud největšího pohřebiště ZP na českém území ve Vlíněvsi, okr. Mělník. Ve vývoji metody radiocarbonového datování lze ukázat na tři výrazné mílníky. Prvým z nich je bezesporu prosazení důvěryhodnosti, použitelnosti a relativní universálnosti této metody v průběhu 60. a částečně 70. let. Druhý výrazný milník pak představovalo odpoutání se této metody od přímých archeologických či přírodovědných problémů, které lze spatřovat především v tom, že v rámci stanovení výsledků této...
Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě
Limburský, Petr ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Ernée, Michal (oponent)
CZ Petr Limburský: Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě. / Three chapters from the Late Aeneolithic and the EarlyBronze Age Transition in the Central Europe/ Obsáhnout rozporuplnost období konce eneolitu a počátku doby bronzové v plné šíři literaturou diskutovaných otázek je limitováno detailní analýzou archeologických dat na úrovni regionů či nálezových skupin na jedné straně a existencí nadregionálních modelů a interpretačních schémat na straně druhé. V práci zvolené průniky do této problematiky zaměřují svojí pozornost k tématům chronologie na základě radiocarbonového datování, výpovědi změny ve výbavě hrobů v uvedeném období a k vlastnostem hrobového inventáře jako součásti pohřebišť. V práci též byly představeny a využity výsledky autorem provedeného terénního výzkumu dosud největšího pohřebiště ZP na českém území ve Vlíněvsi, okr. Mělník. Ve vývoji metody radiocarbonového datování lze ukázat na tři výrazné mílníky. Prvým z nich je bezesporu prosazení důvěryhodnosti, použitelnosti a relativní universálnosti této metody v průběhu 60. a částečně 70. let. Druhý výrazný milník pak představovalo odpoutání se této metody od přímých archeologických či přírodovědných problémů, které lze spatřovat především v tom, že v rámci stanovení výsledků této...
Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen
Ernée, Michal ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Kuna, Martin (oponent)
Některé zdánlivě chybějící a často skutečně nenalézané (neviděné), původně však nepochybně existující archeologizované součásti naší živé minulosti nám stále nedávají spát (z poslední doby např. řada příspěvků in: Neustupný ed. 2002). Jako dobrý příklad takového nedostatkového zboží - nemovitého archeologického nálezu, terénní situace, či, chcete-li, archeologického pramene, nám dobře poslouží často postrádaná tzv. kulturní vrstva, nebo kulturní souvrství pravěkého (raně středověkého) stáří. Jejich absence na většině našich pravěkých (raně středověkých) rovinných sídlišť byla již mnohokráte konstatována, stejně jako příčiny a procesy, vedoucí v minulosti často k úplnému odstranění tohoto druhu archeologického pramene (např. Neustupný 1981, 154; 1996, 506; Kuna 1994, 19-20, 31-32; 2002, 120; 2004a, 31 0-318; Vencl 2001, 608 atd.). Cílem této práce je především vyvrátit vžitou představu o tom, že kulturní vrstvy či souvrství na našich rovinných sídlištích téměř nenajdeme, zpochybnit podobně zažitý názor o jejich informační méněcennosti a na příkladu konkrétních situací ukázat, že jde naopak o zcela běžný, byť velmi podceňovaný typ archeologického pramene. Bez jeho výzkumu a patřičné analýzy však zůstávají informace získané pouze z výplní do podloží zahloubených částí objektů většinou pouhým z kontextu...
Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2012 - Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i
Ernée, Michal ; Kuna, Martin
Výroční zpráva shrnuje hlavní aktivity Archeologického ústavu AV ČR v Praze, personální složení jeho orgánů, hlavní publikace a informace o hospodaření.
Plný tet: 0393900 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.