|
|
Vliv hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči
Englmaierová, Martina ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Práce se zabývá vlivem hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči. Sestavili jsme percepční test z 15 - 20s úryvků z českých filmů, které obsahovaly zlost nebo radost v řeči. K úryvkům jsme poté přidali různý typ hudby podle Russellova modelu afektů. Respondenti měli posoudit, jak na ně úryvky působí na škálách emotivnosti a příjemnosti. Test obsahoval ve čtyřech blocích celkem 74 položek: 24 ostrých položek (4 položky s radostí a 4 se zlostí v řeči ve variantách bez hudby, s hudbou podporující a s hudbou nepodporující afekt v řeči) a 50 distraktorů v pseudonáhodném pořadí. Percepční test vykonalo 56 respondentů. Zjistili jsme, že radost v řeči není tak dominantní jako zlost, která působí velmi nepříjemně a emotivně. Ovšem jakákoliv hudba zvýšila emotivnost i příjemnost radosti. Navzdory Russellově modelu i smutek způsoboval vyšší emotivnost, a to u radostných i zlostných položek. V souladu s modelem zvyšovala příjemnost radosti hudba relaxovaná a snižovala hudba zlostná a smutná. Zlostný afekt byl v řeči podporující hudbou ještě více podpořen v příjemnosti i emotivnosti. Příjemnost zvýšila navzdory očekávání pouze relaxovaná hudba (nikoliv radostná). Emotivnost však byla kromě podporující zlostné hudby zvýšena i hudbou radostnou. Snížení emotivnosti zlostných položek způsobila pouze...
|
|
|
Percepce průběhů F0 v českých dvojslabičných slovech a v analogickém hudebním materiálu
Englmaierová, Martina ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Práce se zabývá percepcí melodických a temporální změn v hudebních, řečových a smíšených položkách. Sestavili jsme percepční test, který obsahoval česká dvojslabičná slova a jejich hudební analogy. Pomocí algoritmu PSOLA jsme některé z nich manipulovali kroky 0,5 ST, 1 ST a temporálně o 25 ms. Respondenti měli posoudit, zda je dvojice stimulů (hudebních, řečových a smíšených položek) stejná či různá. Test obsahoval celkem 95 položek (75 + 20 opakovaných) rozdělených do tří samostatných bloků a byl zadán osmnácti respondentům. Kromě percepčního testu posluchači vyplňovali dotazník zjišťující míru jejich hudebnosti. Zjistili jsme, že navzdory faktům v uváděné literatuře nejsou manipulační kroky 0,5 ST a 25 ms v řeči postřehnutelné. Nejvyšší úspěšnost vykazovaly položky sestavené ze stejných stimulů, rovněž položky ze stimulů hudebních. Hudebnost se ukázala jako výhoda pro percepci melodie v hudbě i řeči. Na úspěšnost mělo vliv zejména hudební vzdělání respondentů, doba a četnost jejich cvičení na nástroj či zpěv. Klíčová slova: melodie řeči, základní hlasivková frekvence, percepce, právě postřehnutelné rozdíly, zpracování řeči
|
|
|
Mechanické vlastnosti zemin z pískovny Kolný v třeboňské pánvi
Englmaierová, Martina ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Miča, Lumír (oponent)
Tato diplomová práce vznikla jako součást projektu doktoranda Mgr. Radka Suchomela. Pro jeho doktorskou práci bylo nutné provést velké množství laboratorních zkoušek. Laboratorní zkoušky byly navrženy tak, aby bylo možné získat dostatek informací pro kalibraci hypoplastického konstitučního modelu pro hrubozrnné zeminy. Hypoplastický model pro hrubozrnné zeminy má osm materiálových parametrů (von Wolffersdorff, 1996). Jeden z osmi parametrů je kritický úhel vnitřního tření φc', který lze stanovit přímo z úhlu přirozené sklonitosti. Ostatní parametry se stanovují z výsledků experimentů i empiricky. Cílem předkládané diplomové práce bylo provést polní a laboratorní zkoušky a stanovení vybraných vlastností zemin a jejich interpretace s ohledem na variabilitu zeminy ve stěně pískovny. Pro odběr vzorků byla zvolena pískovna Kolný, která leží v západní části třeboňské pánve v klikovském souvrství. Souvrství se vyznačuje fluviální sedimentací a je charakteristické horizontálním zvrstvením a střídáním štěrkopísků, písků a písků s tmavě šedými jílovitými vložkami. Vzorky byly odebrány ve stěně pískovny v pravidelné síti s rozměry 9 x 36 m. Na odebrané zemině byly provedeny tyto zkoušky: 38 triaxiálních zkoušek, 38 edometrických zkoušek, 38 měření úhlu přirozené sklonitosti, 37 zrnitostí a 5 stanovení...
|
host ::
RSS.