Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Korelace morén ve východních Krkonoších
Šebestová, Eva ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na určení relativního staří morénových akumulací v údolích Łomnice a Łomniczky na území Polska a v Obřím dole na území Česka. Cílem práce je získat ucelený soubor zvětrávacích charakteristik morénových akumulací, na základě kterých bude možné korelovat morénové akumulace v zájmovém území. Pro zájmové území byly shromážděny mapy ledovcového reliéfu, podle kterých byla určena předběžná poloha morénových akumulací. Morénové akumulace byly následně v terénu přesně zmapovány a byly vybrány vhodné lokality pro měření zvětrávacích charakteristik. Pro stanovení stupně zvětrání balvanů na morénových akumulacích bylo použito Schmidt-hammerové měření. Jako doplňující údaje, které charakterizují stav zvětrání balvanů, byly měřeny rozměry zvětrávacích prohlubní a mocnost zvětrávací kůry. Naměřené údaje o morénových akumulacích byly statisticky vyhodnoceny pomocí korelační analýzy, analýzy rozptylu (ANOVA) a shlukové analýzy. Na základě naměřených dat a pomocí statistického zpracování se potvrdilo, že sledované morénové akumulace ve třech zájmových lokalitách nevykazují z hlediska zvětrání povrchu výrazné rozdíly. Korelace morénových akumulací ukázala na shodné relativní stáří morén, které leží v nejnižších nadmořských výškách v zájmovém území. Jsou to morény, které byly vytvořeny při...
Risk analysis methods of natural catastrophic processes in high mountain areas
Falátková, Kristýna ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Glaciální rizika jako jsou laviny, kamenné a suťové proudy, výron vody z ledovce nebo povodeň z průvalového jezera ohrožují životy lidí i jejich obživu a majetek. Mohou se vyvinout do neočekávaných rozměrů a zasáhnout i vzdálená rozsáhlá území. Pro tyto regiony je nutné vypracovat rizikové analýzy, aby se zabránilo ztrátě života a škodě na majetku. Existují různé metody získávání informací o stabilitě svahu, vnitřním složení morénové hráze nebo dostupnosti uvolněné sutě. Lze je rozdělit na ty používané během terénního průzkumu a metody dálkového snímání. Na základě zpracovaných dat je vytvořena riziková analýza, z které případně vyplývá nutnost provést zmírňující opatření.
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zaměřuji na území v Moravské bráně, které bylo během kvartéru zasaženo kontinentálním zaledněním. Zabývám se reliéfem na území Moravské brány a zda tu lze najít doklady kontinentálního zalednění. Dále jestli jsem schopna potvrdit nebo vyvrátit prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce. Hlavní části diplomové práce představují: vývoj poznatků a názorů na zalednění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okrajů ledovců, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Vzhledem k tomu, že je reliéf již značně pozměněn, tvary, které po sobě ledovec zanechal, jsou zde velmi obtížně viditelné. Dospěla jsem k tomu, že prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce mohu potvrdit jen v určitých částech.
Georadarový průzkum v peri/glaciálním prostředí
Bartůšek, Filip ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Tábořík, Petr (oponent)
Měření pomocí georadaru (GPR - z anglického Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, založená na vysílání elektromagnetického signálu do země a jeho vyhodnocování po odrazu od podpovrchových struktur. Georadarová metoda je využívána pro studium velkého množství geomorfologických jevů. Tato práce se zaměřuje na vymezení možností využití georadaru v periglaciálním a glaciálním prostředí. Na základě rešerše odborné literatury byl vytvořen přehled aplikací georadaru v periglaciálním a glaciálním prostředí. Pozornost byla věnována také vhodnosti jednotlivých prostředí pro georadarový průzkum a výhodám a omezením georadarové metody při výzkumu kryogenních jevů. V periglaciálním prostředí je georadar nejčastěji používán pro vymezení činné vrstvy a detekci podzemního ledu, hloubkový dosah metody je ovšem limitován přítomností kapalné vody v činné vrstvě. V glaciálním prostředí je georadar nejčastěji využíván na měření mocnosti ledovců a zobrazování jejich struktury. Led je ze všech materiálů (kromě vzduchu) pro šíření rádiového signálu nejvhodnější a hloubkový dosah signálu v ledu je mnohonásobně větší než u jiných materiálů. Klíčová slova: georadar, elektromagnetické vlnění, periglaciální prostředí, glaciální prostředí, permafrost, ledovce
Morfologie údolního uzávěru Moravice, Hrubý Jeseník
Steffanová, Petra ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
V Hrubém Jeseníku se vyskytuje několik velkých amfiteatrálních údolních uzávěrů. Velká kotlina situovaná od pod Vysokou Holí je předmětem zájmu již od konce 19. století. Na možnost pleistocénního zalednění bylo poukázáno několika geomorfologickými výzkumy oblasti. Cílem diplomové práce je rozšířit poznatky o morfologii a genezi Velké kotliny. Sledované území bylo ohraničeno rozvodnicí po první pravostranný přítok Moravice. Morfometrie karového uzávěru byla zpracována analýzou morfometrických charakteristik v prostředí GIS 9.3. Identifikace tvaru a rozsahu glaciálních akumulačních forem, při kterých bylo využito především podélného a příčného profilování v terénu, poukázala na možnost kvartérního zalednění. Kar Velké kotliny je budován méně pevnými horninami, důkazy zalednění tedy nejsou tak signifikantní jako například u karů na Šumavě a v Krkonoších. V údolí Moravice byly identifikovány dva relikty morén. Výše položený relikt morény byl vytvořen během posledního ústupu ledovce a dělí dno karu na dva stupně. Relikt čelní morény, který představuje maximální dosah zalednění, přesahuje přes dno karu. Identifikace obou reliktů morén byla podpořena analýzou sedimentů a georadarovou metodou. Přestože popsané relikty morén potvrzují úvahu o zalednění, bylo by dobré v budoucnu ověřit jejich genezi také...
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
Mikroformy pískovcového reliéfu a jejich využití pro relativní datování
Krbcová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Mikroformy a mezoformy jsou nedílnou součástí pískovcového reliéfu. Jejich vznik je podmíněn souborem různých procesů, mezi ty hlavní patří zvětrávání a eroze. Pomocí rešerše literatury byla nejprve přiblížena definice pískovců a různé pohledy na jejich klasifikaci, diagenezi a rozšíření. Další částí práce je popis mechanismu zvětrávání a eroze na pískovcích. Na základě převládajícího vůdčího procesu při vzniku jednotlivých tvarů byly tvary rozděleny do kategorií. Důraz byl kladen především na jejich popis, způsob vzniku, vývojová stádia a rozšíření. V praktické části byly hodnoceny vybrané mikrotvary na území rokle Apatyka, která je součástí CHKO Kokořínska. Terénní výzkum byl zaměřen zejména na voštiny, které se v rokli Apatyka vyskytují hojně a tudíž umožňují komplexní analýzu jejich polohy jak v rámci jednotlivých skalních výchozů, tak i v rámci jednotlivých částí rokle. Pomocí vhodně zvolených metod bylo zjištěno, že areály voštin se nacházejí primárně ve východním kvadrantu, s klesající výškou skalního výchozu jejich pokryvnost klesá a jejich výskyt při úpatí a v blízkosti hran skalních výchozů je značně omezen. Další část terénního výzkumu se zaměřuje na relativní datování jednotlivých částí rokle právě pomocí voštin. Mezi nejstarší části patří uzávěrová část rokle a prostřední vertikální stupeň při...
Rozloha a charakteristika vysokohorských mokřadů v pramenné oblasti Amazonky
Svoboda, Jan ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Pramenná oblast Amazonky byla vymezena na základě výsledků z expedice Hatun Mayu 2000 jako povodí vodních toků Apacheta a Carhuasanta po jejich soutok v řeku Lloquetu, ležící v pohoří Cordillera Chila. Charakteristickou vlastností těchto toků a jejich přítoků je to, že v jejich okolí vznikají mokřady s dominancí rostliny Distichia Muscoides. Tato rostlina zde, ale i jinde ve vysokohorských Andských mokřadech, vytváří až několikametrové nánosy rašeliny. Tyto nánosy zpomalují a přehrazují vodní toky, čímž zapříčiňují rozrůstání mokřadů do velkých šířek. Tento specifický vysokohorský habitat, zvaný bofedales, je klíčový pro přežití řady živočišných i rostlinných druhů, stejně jako i lidí, žijících v těchto nehostinných oblastech. Vymezení těchto mokřadů je jedním z důležitých kroků k pochopení role, kterou v přírodě tyto mokřady mají, a k jejich ochraně, protože se ukazuje, že jsou velmi citlivé na změny v životním prostředí. Vzhledem k izolovanosti pramenné oblasti Amazonky se jako ideální pro vymezení mokřadů zdají být metody dálkového průzkumu Země. Klíčová slova: Pramenná oblast Amazonky, bofedales, mokřady, DPZ, NDVI, NDMI

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Engel, Z.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.