|
|
Modern optical in vivo methods in neurophysiological research
Tomáška, Filip ; Novák, Ondřej (vedoucí práce) ; Elsnicová, Barbara (oponent)
Jednou z hlavných výziev dnešných neurovied je presná vizualizácia štruktúr a procesov na sub-bunkovej úrovni Optické metódy založené na fluorescenčnom zobrazovaní optimalizované na záznam a ovládanie neuronálnej aktivity predstavujú prístup doplňujúci tradičné elektrofyziologické techniky. Použitie dvojfotónovej excitácie umožnilo zobrazovanie neurónov in vivo až do hĺbky 1 mm od povrchu vzorky a to bez významného poškodenia svetlom. Aplikácia metód molekulárnej biológie viedla k vytvoreniu proteínových indikátorov neurálnej aktivity, ktoré dnes už disponujú vlastnosťami tradičných syntetických farbív. Heterológna expresia mikrobiálnych opsínov umožňuje svetlom ovládané vyvolanie nervových vzruchov, alebo ich útlm za pomoci jediného komponentu. Kombinácia týchto optogenetických nástrojov poskytuje dvojsmernú kontrolu nad neurálnou aktivitou s rozlíšením na úrovni jednej bunky. V kombinácii s vápnikovým alebo napäťovým zobrazovaním neurálnej aktivity a transgénnymi zveracími modelmi takýto systém predstavuje neinvazívny optický nástroj schopný súčasného záznamu a kontroly neuronálnej aktivity. Jeho použitie podporené elektrickým záznamom, by mohlo viesť k pochopeniu základných princípov funkcie nervovej sústavy.
|
|
|
Modern optical in vivo methods in neurophysiological research
Tomáška, Filip ; Novák, Ondřej (vedoucí práce) ; Elsnicová, Barbara (oponent)
Jednou z hlavných výziev dnešných neurovied je presná vizualizácia štruktúr a procesov na sub-bunkovej úrovni Optické metódy založené na fluorescenčnom zobrazovaní optimalizované na záznam a ovládanie neuronálnej aktivity predstavujú prístup doplňujúci tradičné elektrofyziologické techniky. Použitie dvojfotónovej excitácie umožnilo zobrazovanie neurónov in vivo až do hĺbky 1 mm od povrchu vzorky a to bez významného poškodenia svetlom. Aplikácia metód molekulárnej biológie viedla k vytvoreniu proteínových indikátorov neurálnej aktivity, ktoré dnes už disponujú vlastnosťami tradičných syntetických farbív. Heterológna expresia mikrobiálnych opsínov umožňuje svetlom ovládané vyvolanie nervových vzruchov, alebo ich útlm za pomoci jediného komponentu. Kombinácia týchto optogenetických nástrojov poskytuje dvojsmernú kontrolu nad neurálnou aktivitou s rozlíšením na úrovni jednej bunky. V kombinácii s vápnikovým alebo napäťovým zobrazovaním neurálnej aktivity a transgénnymi zveracími modelmi takýto systém predstavuje neinvazívny optický nástroj schopný súčasného záznamu a kontroly neuronálnej aktivity. Jeho použitie podporené elektrickým záznamom, by mohlo viesť k pochopeniu základných princípov funkcie nervovej sústavy.
|
|
|
Mechanismus růstu převodního systému srdečního
Skuhrová, Kristýna ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Elsnicová, Barbara (oponent)
Nezávislost na nervové soustavě a schopnost pravidelného rytmu jsou vlastnosti, které srdci zajišťuje převodní systém srdeční. Převodní systém se skládá ze sinoatriálního uzlu, internodálních spojů, atrioventrikulárního uzlu, atrioventrikulárního (Hisova) svazku, pravého a levého Tawarova raménka a terminální sítě Purkyňových vláken. Tento systém je však častým zdrojem poruch srdečního rytmu neboli arytmií. Okolo převodního systému stále zůstává mnoho nezodpovězeno i přes to, že jeho růst úzce souvisí se vznikem celého srdce. Během vývoje srdce dochází k výrazným změnám, kdy se lineární trubice vyvine v dospělý čtyřdutinový orgán. Stáčení a vytváření srdečních dutin ovlivňuje přesun prvotního pacemakeru z kaudálního konce lineárního srdce do oblasti pravé síně. Prenatální růst srdce je zajištěn buněčnou proliferací neboli hyperplazií. Brzy po narození dochází k prudkému zastavení buněčného dělení a buňky rostou ve svém objemu, tj. hypertrofií. U některých druhů se mohou buňky rozšiřovat výhradně hypertrofií nebo hyperplazií v brzkém postnatálním období. Právě myš je jedním z organizmů, jehož růst je zajištěn kombinací proliferace a hypertrofie. Ve většině dospělých kardiomyocytů jsou obsaženy dvě jádra, dvoujadernost buněk je však dosažena až několik dní po narození. U myší může být indukce...
|
|
| |
host ::
RSS.