|
|
ANO, kupředu! Politická hnutí Andreje Babiše a Emmanuela Macrona jako příklady personálních stran?
Elbel, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Organizace politických stran prochází v posledních dekádách podstatnými změnami. Kromě tradičních modelů (masová strana, catch-all strana, …) se objevují nové strany a hnutí, pro jejichž klasifikaci se už klasické ideální typy nehodí. Na měnící se podobu stranické organizace má vliv i personalizace politiky. V této práci se proto v prvé řadě podíváme na vývojovou teorii politických stran optikou postavení lídra uvnitř strany. Jedním z pokusů o interpretaci nových trendů ve stranické organizaci je i model personální strany Maura Caliseho, který personalizační trend v politice reflektuje a zkoumá vliv lídra/zakladatele hnutí na celkovou organizaci. V této práci bych na Caliseho rád navázal a pokusím se o aplikaci jeho teorie na dvou aktuálních případech. Předmětem této komparativní studie budou dvě politická hnutí, která jsou od začátku nerozlučně spjata se svými zakladateli. Srovnávat budu francouzské uskupení La République En Marche založené Emmanuelem Macronem a české hnutí ANO Andreje Babiše. Ačkoliv se obě hnutí ideově liší, z hlediska vnitřní organizace nabízí pohled na obě hnutí zajímavé paralely. Detailní srovnání obou hnutí vyústí v aplikaci Caliseho teorie. Závěrem tato práce nastiňuje životní cyklus personálních stran. Tento pohled může naznačit další směry vývoje obou srovnávaných hnutí.
|
|
|
Štěpení francouzské Socialistické strany - idealismus X realismus
Elbel, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá stavem francouzské Socialistické strany v době její vnitřní krize v letech 2016-2018. Analyzuje obzvlášť proces rozštěpení strany do různých stran a hnutí, které se projevilo na konci prezidentského mandátu Françoise Hollanda a po prohraných prezidentských a legislativních volbách v roce 2017. V daném období se totiž ještě víc zvýraznily jindy méně patrné rozdíly mezi idealisty a realisty (ideology a pragmatiky), kteří už dál neudrželi konsensus o koexistenci uvnitř strany. Cílem práce bylo zjistit, jestli se výše popsaná krize nějak liší od dalších neúspěšných období francouzských socialistů. S použitím Panebiancova konceptu genetického kódu stran totiž zjišťujeme, že socialisté byli náchylní ke štěpení už od svého vzniku. V historickém vývoji strany se zaměříme na vývoj ideologických a pragmatických tendencí uvnitř Socialistické strany, na těchto základech se totiž dost často vnitrostranické proudy formovaly. Práce taky přinese analýzu vnitřního vývoje francouzských socialistů, díky které můžeme lépe pochopit, proč ke krizi francouzských socialistů v letech 2016-2018 došlo a proč se při ní strana tak hluboce rozdělila. Pohled do minulosti doplní na závěr taky stručná analýza faktorů, které můžou přibližně v letech 2018-2020 ovlivnit další směřování Socialistické strany.
|
host ::
RSS.