Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
Vliv USA na aktérství Evropské unie ve vztahu k Íránu
Rosenheim, Adam ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Vliv USA na aktérství EU ve vztahu k Íránu A. Rosenheim, LS 2018/2019 1 Abstrakt Od roku 2006 probíhalo obsáhlé jednání mezi Íránskou islámskou republikou a širokou mezinárodní koalicí (P5+1) na téma íránského jaderného programu, jenž se po odhaleních z roku 2002 stal prioritou vztahů s Íránem. Během tohoto jednání vystupovala Evropská unie po většinu času jako vedoucí představitel celé skupiny P5+1 zahrnující další zásadní hráče globální politiky. Tato práce skrze kritéria aktérství stanovená Lynne Dryburghovou hodnotí konkrétní politické kroky, které v rámci tohoto komplexního procesu EU podnikla a skrze porovnání charakteru unijního aktérství ve stanovených časových obdobích (2006-2016 a 2017-2018) analyzovat vliv USA právě na aktérství EU. Základem pro výzkum v této práci jsou zejména oficiální dokumenty EU (závěry Rady EU a Evropské rady) a přímá vyjádření zástupců dalších subjektů zapojených do vyjednávání. Práce dochází skrze hodnocení jednotlivých kritérií k závěru, že byť změna postoje USA postavení EU v určitých aspektech ovlivnila, aktérství EU ve vztahu k Íránu bylo zachováno v nezměněné podobě.
Rozvojová spolupráce Spojených států amerických: Případová studie spolupráce v Iráku
Dvořáková, Eliška ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá efektivitou rozvojové spolupráce a podpory demokracie Spojených států amerických v Iráku. USA poskytují nejvíce zdrojů na rozvojovou spolupráci na světě v nominálních hodnotách. Ročně na ni vymezí několik desítek miliard dolarů ze svého rozpočtu. Je to velmi diskutované a také sporné téma, o jehož efektivitě se neustále přou jak politici, tak i ekonomové. Oblast Blízkého východu a severní Afriky patří k největším příjemcům spolupráce ze strany USA. Při spojení Iráku a USA si každý představí pouze americkou invazi, ale ony také Iráku poskytují velmi objemnou rozvojovou spolupráci. Otázkou však zůstává její efektivita a vliv na rozvoj Iráku. První část práce se zaměřuje na základní terminologii a typy spolupráce, její hlavní teorie, motivace a cíle států při poskytování rozvojové asistence a základy podpory demokracie. Druhá část se věnuje americké podpoře rozvoje - stručné historii jejího poskytování a pokusům o její reformu. Také obsahuje podkapitolu o institucích USA, skrze které je poskytována rozvojová spolupráce a podpora demokracie na Blízkém východě, kterých je velké množství. V poslední kapitole se nachází případová studie o efektivitě rozvojové spolupráce a podpory demokracie USA v Iráku. V první části kapitoly je pomocí státních rozpočtů a indexů svobody a...
Vliv energetické politiky na americko-saúdské vztahy během prezidentství Baracka Obamy 2009 - 2017: Možný konec zvláštního partnerství
Buriánek, Petr ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vlivu proměn energetické politiky zejména ve Spojených státech na americko-saúdské vztahy během let 2009-2017. Práce se pokusí metodou chronologické analýzy zhodnotit vzájemný vztah těchto změn s proměnami zmíněných bilaterálních vztahů a určit míru jejich kauzality. Důraz přitom bude dán na pohyby světových cen ropy. Práci lze rozdělit na 3 zkoumaná období. Prvním je pád cen ropy na pozadí ekonomické krize od roku 2008. Druhým období stabilních cen ropy a rozvoje alternativních zdrojů energie mezi lety 2009-2014. Posledním obdobím je pád cen ropy od poloviny roku 2014. V každém ze zmíněných období došlo k proměnám americko-saúdských vztahů, které úzce souvisí s energetickou bezpečností. Bližší analýzou pohybu světových cen ropy lze dokázat, že na rozdíl od ropné krize po roce 2008 odmítla Saúdská Arábie plnit tradiční roli flexibilního producenta v krizi od roku 2014. Vedle zásadní role, kterou ve změně saúdské pozice sehrálo chování ostatních producentů během předcházející krize, lze za hlavní důvod této změny hledat v rozvoji alternativní ropné těžby břidlic ve Spojených státech, kterou vnímala Saúdská Arábie jako hrozbu. Analýza dále ukázala, že ačkoliv se prezidentu Obamovi skutečně podařilo do značné míry omezit americkou závislost na importu hrubé ropy, nadále to...
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
Zaměstnávání cizinců
El-Ahmadieh, Jakub ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Diplomová práce "Zaměstnávání cizinců" se zabývá otázkou systému a postupů při zaměstnávání cizinců v České republice, přičemž se primárně zaměřuje na zaměstnávání cizinců, kteří nejsou z členských států Evropské unie, EHP a Švýcarska. Primárním cílem je tedy podrobný rozbor institutu zaměstnanecké karty, jejíž zavedení v roce 2014 znamenalo celou řadu významných změn do systému zaměstnávání cizinců v České republice. Součástí diplomové práce je také zhodnocení praktických aspektů aplikace zaměstnanecké karty na základě pracovních zkušeností autora a následná stručná série doporučení, jakým způsobem tento institut vylepšit s využitím srovnání některých aspektů imigračního práva. Tato diplomová práce je strukturována do čtyř základních částí. V první z nich jsou definovány pojmy, které jsou stěžejní pro další pokračování práce, tedy hlavně pojem cizinec, zaměstnávání, zaměstnanecká karta a dlouhodobý pobyt. První část práce se také zabývá dvěma základními režimy pobytu cizince na území České republiky. Druhá část diplomové práce shrnuje českou právní úpravu zaměstnávání cizinců, rozebírá jednotlivé typy pobytu a zabývá se okrajově také zaměstnáváním cizinců ze zemí Evropské unie. Důraz je kladen na rozbor dlouhodobého pobytu na území České republiky, který je hlavním východiskem pro rozbor...
American Foreign Policy and the Arab Uprisings in Egypt, Libya, and Syria
El-Ahmadieh, Jakub ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Diplomová práce Americká zahraniční politika a povstání v Egyptě, Libyi a Sýrii se zabývá primárně konfliktem mezi podporou demokratizačních tendencí a strategickými a bezpečnostními zájmy v zahraniční politice Spojených států ve vztahu k revolucím, které na počátku roku 2011 vypukly v Egyptě, Libyi a Sýrii. Dále se práce zabývá tím jaké postupy a nástroje pro podporu demokratizace nebo strategických zájmů Spojené státy zvolily a jakým způsobem svůj postoj veřejně prezentovaly. Práce je rozdělena na tři hlavní části, přičemž první z nich se zabývá obecným vymezením podpory demokratizace v rámci americké zahraniční politiky a jejího konfliktu s ochranou důležitých amerických zájmů. Druhá a rozsahově nejdelší část se zabývá průběhem povstání v jednotlivých státech s důrazem na postup zahraniční politiky Spojených států. Třetí kapitola pak na základě dvou předchozích vyjmenovává a vysvětluje základní systémové znaky přístupu administrativy Baracka Obamy ke zmíněným povstáním a hledá faktory, které toto jednání zásadním způsobem ovlivnily. Práce byla zpracována s použitím převážně novinových článků a expertních komentářů, neboť vzhledem k aktuálnosti tématu není tato problematika ještě zcela zpracována v rámci odborných publikací. Dále byly použity americké oficiální vládní zdroje, analýzy a projevy...
Úloha etnické a náboženské rozmanitosti Iráku při rozhodování americké administrativy o svržení Saddáma Hussajna v letech 1991-2003
El-Ahmadieh, Jakub ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Úloha etnické a náboženské rozmanitosti Iráku při rozhodování americké administrativy o svržení Saddáma Husajna v letech 1991-2003" pojednává o tvorbě zahraniční politiky USA ve vztahu k iráckému režimu Saddáma Husajna v období od první války v Zálivu v letech 1990-1991 do druhé války v zálivu v roce 2003. Konkrétně se zaměřuje na aspekt etnické a náboženské rozmanitosti Iráku v rámci tohoto rozhodovacího procesu, přesněji do jaké míry tento klíčový faktor rozhodování ovlivňoval. Zatímco během první války byl tento faktor zohledněn velmi výrazně a hrál značnou roli v rozhodnutí ponechat Husajna u moci, v případě druhé války byl naopak zcela ignorován, následkem čehož se Irák propadl do sektářského násilí, které si vyžádalo desetitisíce obětí. Práce se zabývá tím, co bylo důvodem jednak k zohlednění těchto rizik v prvním případě, a jednak k ignorování těchto rizik v případě druhém, a to i přesto, že obě administrativy měly velmi podobný jak politický, tak personální základ.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.