|
|
Metodologické problémy srovnávací právní vědy
Ejubovič, Denis ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Metodologické problémy srovnávací právní vědy Shrnutí Srovnávací právní věda se od konce druhé světové války trvale rozrůstá: jak do počtu lidí, který se na ní podílí, tak do počtu prací, který ji tvoří. Růst srovnávací právní vědy po druhé světové válce byl umožněn, ale i vynucen, stále se stupňující globalizací. Rozvoj komunikačních a informačních technologií v posledních desetiletích tento vývoj pouze umocnil. Na množství těl a děl, které se v daném období na srovnávací právní vědu sneslo, nebyla srovnávací právní věda v žádném ohledu připravena, což v konečném důsledku vedlo k rozvratu jejího obsah, převratu ve způsobu jejího provádění a k nastolení Feyerabendova metodologického anarchismu, který ve srovnávací právní vědě, pod heslem "všechno je dovoleno", dodnes trvá. Tato práce je pokusem dát větám srovnávací právní vědy řád. Nečiníme tak, popravdě řečeno, ani pro srovnávací právní vědu, ani kvůli jejímu stavu, ale z vlastního zájmu o srovnávací právní vědu. V dílu 1 této práce stanovíme pracovní pojetí srovnávací právní vědy. V dílu 2 této práce pojednáme o stavbě srovnávání, o stavebních prvcích, z nichž se srovnávání skládá. V dílu 3 této práce pojednáme o skladbě srovnávání, o skladebních prvcích, kvůli nimž se stavební prvky srovnávání skládají do jednoho uzavřeného celku. V dílu 4 této práce...
|
|
|
Hermeneutický rozbor básnické tvorby (1930-1945) Augustina Ujeviće
Ejubovič, Denis ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikušiak, Igor (oponent)
Augustin (Tin) Ujević (1891/1955) patří k nejvýznamnějším chorvatským básníkům. Cílem této práce je představit Ujevićův život, dílo a světonázor na pozadí jeho básnické tvorby ze třicátých a první poloviny čtyřicátých let, do roku 1945, kdy mu je jugoslávským režimem zabráněno publikovat. V tomto období vydává dvě básnické sbírky, Auto na korzu (1932) a Ojađeno zvono (1933), které jsou kostrou této práce, a dvě sbírky esejů, Skalpel kaosa (1938) a Ljudi za vratima gostionice (1938), které jsou základním pramenem při studiu Ujevićova myšlení o literatuře a životě. Teoretickým a metodologickým východiskem práce je interpretace, jako výsledek hermeneutické filosofie W. Diltheye, H. G. Gadamera a P. Ricoera.
|
host ::
RSS.