|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek vodní...
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Závěr Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek...
|
|
|
Proměny mlynářského řemesla na Sedlčansku mezi lety 1848 a 1938
Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Doležal, Daniel (oponent)
Cílem disertační práce je na příkladovém regionu soudního okresu Sedlčan v letech 1848-1938 zachytit vývojové trendy proměny mlynářského řemesla v moderní mlynářský průmysl. Mlynářství bylo ovlivněno celou řadou technologických změn, které již byly v minulosti popsány. Zásadní jsou však i dosud opomíjené legislativní změny vycházející z obecného hospodářského a politického klima. Právě ty měly zásadní vliv na postavení mlýnů, ale i mlynářů. Práce je členěna na tři časová období, v nichž je zohledněn rámec stávajícího státního uskupení a následně samotný region Sedlčanska.
|
|
| |
|
|
Elektrifikace Československa do roku 1938
Mikeš, Jan ; Efmertová, Marcela (vedoucí práce) ; Zářický, Aleš (oponent) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Elektrifikace (elektrisace/elektrizace), prováděná v Československu především v meziválečných letech (1918-1939), se stala symbolem budování moderního samostatného československého státu a jeho demokratické společnosti a plně vyjádřila i jeho celkový, především budovatelský, étos. Elektrizace byla postavena na zkušenostech, invenci a dobrém vzdělání (elektro)technické elity, která k tomuto úkolu přistoupila plně zformovaná (především od období poslední třetiny 19. století) a zejména výborně zorganizovaná jak spolkově, odborně-vědecky, tak z hlediska možného využití průmyslových podniků a výroben pro elektrizaci. Hlavní její platformou byl Elektrotechnický svaz československý (ESČ, 1919) úzce spolupracující se státními úřady, především s Ministerstvem veřejného průmyslu a jeho Státní elektrárenskou radou, s nezbytnou standardizační základnou, kterou se brzy stala významná Československá normalizační společnost (ČSN, 1920), s technickými vysokými školami a jejich výzkumnými centry (např. Ústavem teoretické a experimentální elektrotechniky pražské české techniky, 1906), s obchodními (živnostenskými a obchodními komorami, Ústřední jednotou hospodářských družstev, Grémii elektrotechniků aj.), zkušebními (Elektrotechnickou zkušební laboratoří - Elektrotechnickým zkušebním ústavem, 1923/1951) a výrobními...
|
|
|
Czechoslovak transport networks between the wars: a historical multimodal approach
Oliva, Jan ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Marnot, Bruno (oponent)
Tato disertační práce, která nese název Československé dopravní sítě během meziválečného období: historický multimodální pohled, je věnována První československé republice (1918-1938), tedy době, kdy český a slovenský národ experimentovaly společně jako nezávislý stát své první kroky na mezinárodní scéně. Disertace analyzuje z pohledu pole ekonomických dějin současnosti vývoj dopravních sítí jako infrastruktury a jako dopravních společností. Tyto tvořily společně armaturu nového státu a to jak ve smyslu konkrétním politickém a ekonomickém, tak i ve smyslu přeneseném, symbolickém. Jejich úloha byla vysoce důležitá, protože na nich záviselo ekonomické a tedy i politické přežití republiky postavené na troskách rozpadlé rakousko-uherské monarchie. Proto se československý stát pustil bez váhání do širokého investičního programu do dopravní infrastruktury a založil současně několik velkých dopravních společností buď přímo veřejných (jako ČSD a ČSA) a nebo s velkým státním podílem na zakládacím kapitálu (jako v akciových plavebních společností a nebo v ČLS). Studovaná perioda je poměrně krátká a homogenní, s intensifví politickou a ekonomickou aktivitou. Byla to doba přechodová a proto pro historickou analýzu obzvláště zajímavá. Československá dopravní politika této doby měla v Evropském porovnání několik...
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek vodní...
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Závěr Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek...
|
host ::
RSS.