|
|
Život v pražském klášteře sv. Jiří ve středověku
Pacovský, Karel ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent) ; Eben, David (oponent)
Tato disertace pojednává o komunitě benediktinek při kostele sv. Jiří na Pražském hradě od jejího založení kolem roku 970 do 16. století. Na základě detailního studia primárních pramenů (zejména dochovaných klášterních listin, rukopisů, ale i zápisů církevní správy a dalších mimoklášterních zmínek) a s ohledem na výsledky a přístupy současného monasteriologického bádání reviduje dosavadní poznatky i tradovaná klišé, otevírá nové otázky a hledá odpovědi na otázky staré (například benediktinské observance konventu, latinské gramotnosti řeholnic, klauzury či autority nad klášterem). Jako vůbec první odborná práce podrobně zkoumá počet a původ svatojiřských benediktinek, jejich vzdělání, příbuzenské vazby, kontakty i prostorový rámec, který určoval jejich každodennost. Neopomíjí ani širší personál klášterního kostela a podrobněji analyzuje významné konflikty, které ovlivňovaly další směřování komunity.
|
|
|
Pre-Lenten Gospel antiphons as testimony of chant traditions of medieval Europe
Škoviera, Samuel ; Eben, David (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Predkladaná práca sa zaoberá výskumom evanjeliových antifón predpôstnej doby litur- gického roka. Jej hlavným cieľom je na základe variácie antifón odhaliť rôzne tradície chorálu a prispieť k pochopeniu šírenia chorálneho repertoára v stredovekej Európe. Podobne ako v období post Pentecosten (t. j. po Zoslaní Ducha Svätého) aj v prepôst- nej dobe sa v prameňoch (antifonároch, breviároch či tonároch) nachádzajú rady antifón, ktoré reflektujú nedeľnú perikopu evanjelia. Tieto antifóny sa potom spievali na rôznych miestach v ofíciu - na nešporách ad Magnificat, v matutíne v treťom nokturne, v laudách ad Benedictus a na hodinkách. Podobne ako v prípade evanjeliových antifón obdobia post Pentecosten (Eben a Demská, b. r.), antifóny tohto typu majú potenciál dokumentovať rôzne tradície chorálu stredovekej Európy, a to na základe repertoáru antifón v jednot- livých prameňoch, ich textovej, ale tiež melodicko-modálnej variácie. Metodológia práce je nasledovná. V prvom rade sme určili vzorku prameňov podľa rôznorodosti a dostupnosti - tu reflektujeme najmä provenienciu, obdobie vzniku/po- užívania a kurzus (monastický/sekulárny). Tieto pramene sú rozdelené do piatich geo- grafických skupín: stredoeurópskej, nemeckej, francúzskej, akvitánskej a talianskej. Ná- sledne sme vytvorili melodický katalóg antifón...
|
|
|
Neumovaný misál XIV D 12. Inventarizace pramene a sonda do repertoáru alleluiatických veršů
Vergosová, Eva ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předmětem předkládané bakalářské práce je neumovaný misál XIV D 12. Ačkoli se jedná o výjimečně cenný pramen pro studium vývoje mešního repertoáru v Evropě i v českých zemích, dosud se mu v odborné vědecké literatuře dostalo pouze částečné pozornosti. Dosavadní dílčí výsledky vědeckého bádání zasazovaly vznik rukopisu do různých období a míst. Jedním z cílů této práce je přispění k problematice datace a provenience pramene, zejména na základě zpracování a rozboru jeho hudebně-liturgického obsahu. Neméně důležitou výpovědní hodnotu misálu tvoří analýza vybraných částí repertoáru, díky níž lze blíže vymezit okruh evropských tradic, z nichž rukopis vychází, a upřesnit vývoj tradice zachycené v domácích pramenech. Klíčová slova: gregoriánský chorál, středověk, hudební rukopisy, misál, mše, mešní proprium, vyšehradská kapitula, alleluia
|
|
| |
|
|
Officium sv. Scholastiky v notovaných pramenech kláštera sv. Jiří v Praze
Sojková, Barbora ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá offciem sv. Scholastiky ve středověkých pramenech ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.V notovaných i nenotovaných rukopisech se v období 2. polovina 12. století - 1. poloviny 15. století nacházejí dvě offcia pro svátek světice - starší offcium Quadam vero die a mladší offcium Regnum celi. Hlavním cílem této práce je zařazení těchto offcií do kontextu repertoáru pro liturgii svátku sv. Scholastiky v evropských liturgických rukopisech, dále pak určení datace a provenience zpěvů obou offcií. V první kapitole této práce se zabývám obecně zpěvy pro svátek sv. Scholastiky v evropských pramenech. Jako výchozí bod pro bádání jsem využila internetových textových databází latinských duchovních zpěvů Cantus - Database for Latin Ecclesiastical Chant - a LMLO - Latin Medieval Liturgical Offces. Z důvodu absence srovnávacího materiálu zejména pro starší offcium Quadam vero die jsem musela prostudovat obrovské množství dalších pramenů, kterým se v této kapitole také věnuji. Následující kapitoly se zabývají chorálním repertoárem ke sv. Scholastice v pramenech kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Druhá kapitola přináší všeobecný přehled o použitých svatojiřských rukopisech, dále pak obraz úcty ke světici v liturgických kalendářích užívaných u sv. Jiří....
|
|
|
Neumovaný breviář Pu VI E 4c z kláštera sv. Jiří
Seifertová, Tereza ; Eben, David (vedoucí práce) ; Ciglbauer, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá neumovaným breviářem z fondu Národní knihovny České republiky se signaturou VI.E.4c. Rukopis, původně z knihovny ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, vznikl po polovině 12. století a je tak nejstarším notovaným pramenem kláštera. Dosud však nebylo uspokojivě vysvětleno, kde kodex vznikl a zda byl skutečně určen pro klášter sv. Jiří nebo zda se do jeho knihovny dostal až později. Zodpovězení této otázky je proto hlavním cílem této práce. První kapitola se zabývá vnějším popisem rukopisu. Pozornost je věnována především hudebně-paleografickému hledisku, a to jak původnímu obsahu breviáře, tak mladším přípisům. Zahrnut je zde rovněž popis nově objeveného fragmentu XXIV.A.65, jež původně patřil k breviáři. Na základě těchto aspektů je pak poněkud zúžen okruh možných proveniencí kodexu. Obsahem breviáře se zabývá kapitola druhá. Podrobněji popisuje jednotlivé oddíly rukopisu: kalendárium, tonář, Commune Sanctorum a samotný liturgický rok. V kapitole jsou také zmíněna určitá obecnější specifika, která se vyskytla při zpracovávání hudebně-liturgického obsahu posledních dvou oddílů breviáře. Nejobsáhlejší je třetí kapitola práce: zde je zpracovaný obsah rukopisu analyzován a porovnáván s dalšími prameny různého typu, stáří i lokace. Na základě srovnávání...
|
|
|
Officium svatého Vojtěcha v českých pramenech
Pušová, Renata ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Přednostně se v této práci zabývám svatovojtěšským officiem, které bylo tradováno v českých zemích a které nacházíme v pramenech na území Čech ze 14.- 16. století. Následně bych chtěla toto české officium konfrontovat s dalšími svatovojtěšskými officii, která nalézáme v pramenech na území Evropy, konkrétně v Německu, Polsku a Maďarsku - tedy v oblastech, kde byl kult tohoto světce pěstován záhy po jeho smrti. Chtěla bych zde poukázat na některé zajímavé spojitosti mezi těmito různými verzemi officia k témuž světci, které, jak se pokusím prokázat, nevznikaly zcela izolovaně a bez znalosti ostatních svatovojtěšských officií. V analýze se pak snažím odhalit některé specifické znaky českého officia, které by mohly vést k alespoň přibližnému zodpovězení nesnadné otázky datace kompletního svatovojtěšského officia a naznačit proces jeho vzniku. Součástí této práce je rovněž edice české verze svatovojtěšského officia, která byla vzhledem k významu tohoto světce pro české země a vzhledem k existenci obdobné edice polského svatovojtěšského officia již dlouho žádána.
|
|
|
Two rhymed offices composed for the feast of the Visitation of the Blessed Virgin Mary: comparative study and critical edition
Hallas, Kathryn Rhianydd ; Vlhová-Wörner, Hana (vedoucí práce) ; Eben, David (oponent) ; Colton, Lisa Marie (oponent)
Svátek Navštívení Panny Marie představuje jeden z posledních mariánských svátků, které byly zařazeny do římského kalendáře a který se také vyznačuje neobvyklým množstvím současné a téměř současné dokumentace, která je k dispozici pro moderní studium v souvislosti s jeho uvedením. Oficia pro svátek Navštívení Panny Marie složená Janem z Jenštejna [1347-1400] a Adamem Eastonem [1330-1397] se dosud nestala předmětem podrobného zkoumání nebo srovnání, a rovněž nejsou přistupná v kritických hudebních edicích. Předkládaná disertace vyplňuje obě tyto mezery v moderním výzkumu a přináší analýzu a srovnání textů, melodií a jejich rozšíření. S využitím soudobých primárních a sekundárních pramenů jsou zde popsány důvody pro zavedení nového svátku, zájem Jenštejna i Eastona, jejich kompoziční styl i strategie při volbě existujících textů a melodií, a to vše v širším kontextu současné mariánské zbožnosti a kompozičních postupů ve čtrnáctém století. První kapitola se zabývá kontextuálním pozadím svátku Navštívení, od začlenění příběhu do biblických a apokryfních pramenů až po soudobá kázání, a dokumentuje význam obrazu Navštívení v západní církvi dlouho před uvedením nového svátku do církevního kalendáře. Druhá kapitola popisuje život Jana z Jenštejna a Adama Eastona a zaměřuje se zejména na jejich důvody ke...
|
|
|
The reception of the german dialect of the gregorian chant between 1900 an aprox. 1950
Zimmer, Markus ; Eben, David (vedoucí práce) ; Koch, Alois (oponent) ; Morent, Stefan (oponent)
Recepce «germánského chorálního dialektu» v první polovině 20. století (Abstrakt) V dnešní muzikologii hraje germánský chorální dialekt («germanischer Choraldialekt») sotva významnější roli. V první polovině 20. století však byla situace značně odlišná. Povědomí o tomto hudebním fenoménu významně podpořilo zveřejnění samotného termínu «germánský chorální dialekt» fribourským profesorem Peterem Wagnerem v roce 1925. Na této melodické variantě se do značné míry shodují prameny latinského liturgického zpěvu v celé střední Evro- pě. Nejstarší svědectví tohoto jevu nalezneme již v adiastematických chorálních pramenech. Nejmladší doklady jsou pak buď restituované či nově komponované melodie v první polovině 20. století. Jde tedy o tradici, která existuje již více než 1000 let. Předkládaná práce zkoumá, jak byla tato tradice vědecky, historicky a prakticky reflektována a zpracována v minulém století. Kapitola o historii výzkumu ukazuje, že fenomén germánského chorálního dialektu byl v 19. století stále považován za místní tradici jednotlivých diecézí nebo klášterů. Michael Hermesdorff z Trevíru jako první rozpoznal nápadné podobnosti mezi těmito roztříštěnými tradicemi. Jeho student Peter Wagner pak položil základy vědeckého výzkumu. Ne všichni muzikologové souhlasili s Wagnerovými závěry, přesto se jeho označení...
|
|
| |
host ::
RSS.