|
|
Alternativní postupy v terapii pooperační bolesti u pacientů po transplantaci ledviny od žijícího dárce
Nová, Michaela ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
K hlavním kritériím zvládnutí dobré pooperační péče patří efektivní a vhodná volba terapie bolesti. Prožívání bolesti je ryze individuální pocit každého z nás, a tak je velmi důležité v tomto období podání adekvátní a dostatečné analgezie. Moderní management terapie pooperační bolesti využívá preparáty různých farmakologických skupin, které se potencují a tím potlačují efektivněji bolest. Tímto mechanismen můžeme snížit celkovou podanou dávku analgetik, konkrétněji především redukovat dávky opioidů, které mají vyšší riziko vedlejších nežádoucích účinků. V této práci bych chtěla popsat využití tzv. analgetického katetru (dále AK) jako jednu z alternativ v algoritmu terapie pooperační bolesti. Analgetický katetr umožňuje kontinuální podání lokálních anestetik, konkrétně 0,5 % bupivacainu, které působí v operační ráně. Cílem je zjistit a ověřit, zda-li analgetický katetr je metoda, která zajišťuje kontinuální analgezii a tím, i snížuje celkovou spotřebu opioidů. Výzkumná data budu zjišťovat kvantitativním výzkumem pomocí dotazníkového šetření. Nestandardizovaný dotazník vlastní tvorby bude zpracován v papírové formě a bude k dispozici nelékařskému zdravotnickému personálu, který provádí ošetřovatelskou činnost u konkrétních pacientů. Spektrum pacientů je velice specifické, jedná se o pacienty, kteří...
|
|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci jater
Štrynková, Monika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Tvář transplantace jater se v posledních desetiletí změnila. Zlepšení jde pozorovat nejen z hlediska přežití, ale i zlepšenou kvalitou života po tomto náročném výkonu. I právě proto je kvalita života jeden z faktorů, na který je třeba brát zřetel (Durant, 2019). To i z toho důvodu, že člověk v dnešní moderní společnosti nechce jen přežívat, ale chce plnohodnotně žít. Chce být prospěšný své rodině a společnosti, ve které se vyskytuje. Chce se věnovat svým zálibám a koníčkům. Být aktivní jak po fyzické stránce, tak i po té psychické. Kvalita života je v dnešní době považována za indikátor vhodný k posouzení fyzického, psychického a sociálního zdraví (Chrastina, 2015). Metodika: Cílem práce je zhodnotit, jak pacienti po transplantaci jater vnímají různorodé domény, týkající se kvality života a zda jsou výsledky rozdílné v závislosti na době uběhlé od transplantace. Pro účely výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření. Byl použit standardizovaný dotazník WHOQOL BREF. Obsahem je 24 uzavřených otázek, které zachycují čtyři domény a dvě samotné otázky, které hodnotí celkovou kvalitu života a celkový zdravotní stav. Dotazník byl doplněn o dvě otázky, které byly zaměřeny na získání informací o dg., která u pacienta vedla k transplantaci jater a o dobu uplynulou od...
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho vliv na sexualitu nelékařských zdravotnických pracovníků ženského pohlaví na pracovištích neodkladné péče v nefakultních nemocnicích
Šafaříková, Lucie ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
ÚVOD: Syndrom vyhoření relativně závažný problém projevující psychosomatickým onemocněním, emocionální vyčerpaností jedince. Vzniká především pomáhajících profesí, jako důsledek chronického stresu, ztráty motivace svém povolání CÍLE Cílem diplomové práce bylo zjistit syndrom vyhoření ovlivňuje sexualitu všeobecných sester pracovištích neodkladné péče v kultních nemocnicích. Výzkumné šetření probíhalo pomocí dvou dotazníků. První standardizovaný dotazník zjišťuje míru syndromu vyhoření, jde o českou verzi Shironomovy škály (Shirom, Melamed, 2006 in Ptáček 2013) Druhý dotazník je zaměřen na xuální funkce ženy (Mellan in Kratochvíl, 1999 . Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry ženy, pracující na odděleních neodkladné péče v nefakultní nemocnici. VÝSLEDKY vyhodnocení dat bylo použito 62 dotazníků. Byly stanoveny čtyři pracovní hypotézy H1: Předpokládáme, že rozvojem syndromu vyhoření bude klesat žen pracujících jako všeobecná sestra odděleních neodkladné péče v nefakultních nemocnicích pohlavní touha. H2: Předpokládáme, že rozvojem syndromu vyhoření bude klesat acujících jako všeobecná sestra odděleních neodkladné péče nefakultních nemocnicích hodnocení sebe jako sexuální partnerky.H3: Předpokládáme, že nižším dosaženým vzděláním pracující odděleních neodkladné péče nefakultních nemocnicích budou dosahovat...
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u zdravotnických záchranářů
Kunešová, Kristýna ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá povoláním zdravotnických záchranářů (mužů), zvláště syndromem vyhoření, který je častý u pečujících profesí. Termín "vyhoření" byl vytvořen v USA před 25 lety. Vyhoření je duševní stav definovaný jako důsledek neustálé a dlouhodobé expozice stresu, zejména v souvislosti s psychosociálními faktory při práci (Melamed, Shirom 2006). Co se týče syndromu vyhoření a vlivu na sexualitu není toto téma příliš prozkoumáno. Proto jsem se rozhodla spolupracovat s PhDr. Šárkou Dynákovou, Ph.D. a doc. PhDr. Janem Kožnarem, CSc, kteří se v České republice zabývají mezinárodní studií zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Metodika: Při zpracování teoretické části této diplomové práce, jsme kromě monografií, využili dostupné databáze. Praktická část pak probíhala formou sběru dat pomocí standardizovaných dotazníků rozdaných mezi pracovníky zdravotnické záchranné služby, tedy metodou kvantitativní. První dotazník jsme zaměřili na syndrom vyhoření pomocí validovaného dotazníku pro Českou republiku, a to verze Shiromovy-Melamedovy škály z roku 2006 (Ptáček, 2013). Pro sběr dat sexuality byl použit dotazník Sexuální funkce muže s rozšířenou Kroměřížskou verzí (Kratochvíl S.1999). Po stanovení pěti pracovních hypotéz (dále H) nás zajímalo, zda existuje vztah...
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u nelékařských pracovníků ženského pohlaví v neodkladné péči pomocí internetového šetření
Balíková, Eliška ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
(v ČJ) Úvod do problematiky: Zkoumaným problémem diplomové práce je vliv syndromu vyhoření a jeho rozvoj na sexualitu žen ve zdravotnictví v neodkladné péči. Vzhledem k tomu, že sester aktivně pracujících v nemocničních zařízeních je málo, myslím si, že jsou ve velkém ohrožení syndromu vyhoření. Tudíž je potřeba tuto problematiku prozkoumat a zjistit možné řešení vyhnutí se vzniku a rozvoji syndromu vyhoření. Cílem diplomové práce je zjistit, zda syndrom vyhoření a jeho rozvoj ovlivňuje sexualitu nelékařských zdravotnických pracovníků. Metodologie: Výzkum probíhal kvantitativní metodou pomocí internetového dotazníkového šetření na stránkách Ošetřovatelství.info. Data byla sbírána za pomoci dvou dotazníků, první zaměřený na syndrom vyhoření (česká verze Shiromovy a Melamedovy škály) a druhý, který zjišťoval sexuální funkci respondentek (KRATOCHVÍL, Stanislav. Léčení sexuálních dysfunkcí). Do výzkumného vzorku byly zařazeny veškeré všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři ženského pohlaví pracující v intenzivní péči. Výsledky: Výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Excel a výsledné průměry v jednotlivých oblastech byly mezi sebou porovnávány. Celkový výzkumný vzorek činí 110 všeobecných sester a zdravotnických záchranářů ženského pohlaví. Samotná výsledná data potvrzují vliv syndromu...
|
|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci jater
Štrynková, Monika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Tvář transplantace jater se v posledních desetiletí změnila. Zlepšení jde pozorovat nejen z hlediska přežití, ale i zlepšenou kvalitou života po tomto náročném výkonu. I právě proto je kvalita života jeden z faktorů, na který je třeba brát zřetel (Durant, 2019). To i z toho důvodu, že člověk v dnešní moderní společnosti nechce jen přežívat, ale chce plnohodnotně žít. Chce být prospěšný své rodině a společnosti, ve které se vyskytuje. Chce se věnovat svým zálibám a koníčkům. Být aktivní jak po fyzické stránce, tak i po té psychické. Kvalita života je v dnešní době považována za indikátor vhodný k posouzení fyzického, psychického a sociálního zdraví (Chrastina, 2015). Metodika: Cílem práce je zhodnotit, jak pacienti po transplantaci jater vnímají různorodé domény, týkající se kvality života a zda jsou výsledky rozdílné v závislosti na době uběhlé od transplantace. Pro účely výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření. Byl použit standardizovaný dotazník WHOQOL BREF. Obsahem je 24 uzavřených otázek, které zachycují čtyři domény a dvě samotné otázky, které hodnotí celkovou kvalitu života a celkový zdravotní stav. Dotazník byl doplněn o dvě otázky, které byly zaměřeny na získání informací o dg., která u pacienta vedla k transplantaci jater a o dobu uplynulou od...
|
|
|
Život po transplantaci srdce
Kováčová, Anna ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Pacienti v terminálním stadiu srdečního selhání, které není řešitelné konvenčními metodami léčby, jsou indikováni k transplantaci srdce. Při akutním zhoršením stavu, lze pacienty k transplantaci překlenout pomocí mechanické srdeční podpory, která je schopná částečně nebo zcela převzít úlohu srdce a umožní obnovení dostatečného srdečního výdeje (Fila et al., 2014). Doba před transplantací a po ní představuje pro pacienty velmi náročné období, kdy pociťují nejen fyzické, ale především psychické a sociální potřeby, které se během jejich fází života mění a zároveň ovlivňují celé jejich následné prožívání. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledování jak předchozí implantace dlouhodobé mechanické srdeční podpory a následná transplantace srdce ovlivňuje potřeby a pocity pacientů. Respondenti byli vybráni z pacientů, u kterých byla před transplantací srdce implantovaná mechanická srdeční podpora. Diplomová práce obsahovala dalších pět dílčích cílů, které se zabývaly jak zmapováním potřeb pacientů před i po implantaci dlouhodobé mechanické srdeční podpory a po transplantaci srdce, tak i v průběhu dodržování režimových opatření, získávání informací a edukace. Pro kvalitativní výzkum byla zvolena metoda sběru dat pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Na základě analýzy dat bylo vytvořeno...
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u zdravotnických záchranářů
Kunešová, Kristýna ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá povoláním zdravotnických záchranářů (mužů), zvláště syndromem vyhoření, který je častý u pečujících profesí. Termín "vyhoření" byl vytvořen v USA před 25 lety. Vyhoření je duševní stav definovaný jako důsledek neustálé a dlouhodobé expozice stresu, zejména v souvislosti s psychosociálními faktory při práci (Melamed, Shirom 2006). Co se týče syndromu vyhoření a vlivu na sexualitu není toto téma příliš prozkoumáno. Proto jsem se rozhodla spolupracovat s PhDr. Šárkou Dynákovou, Ph.D. a doc. PhDr. Janem Kožnarem, CSc, kteří se v České republice zabývají mezinárodní studií zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Metodika: Při zpracování teoretické části této diplomové práce, jsme kromě monografií, využili dostupné databáze. Praktická část pak probíhala formou sběru dat pomocí standardizovaných dotazníků rozdaných mezi pracovníky zdravotnické záchranné služby, tedy metodou kvantitativní. První dotazník jsme zaměřili na syndrom vyhoření pomocí validovaného dotazníku pro Českou republiku, a to verze Shiromovy-Melamedovy škály z roku 2006 (Ptáček, 2013). Pro sběr dat sexuality byl použit dotazník Sexuální funkce muže s rozšířenou Kroměřížskou verzí (Kratochvíl S.1999). Po stanovení pěti pracovních hypotéz (dále H) nás zajímalo, zda existuje vztah...
|
|
|
Historie ošetřovatelství v Dánském království
Šubrtová, Eliška ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Ošetřovatelství je obor, který se profesionalizoval relativně nedávno, a to od druhé poloviny 19. století. Zájem o jeho historii vzrůstá teprve na konci 20. století, bádání je však nerovnoměrné. Poměrně dobře je zmapována historie v Anglii či USA, avšak informace o tématu z mnoha ostatních zemí jsou pro české čtenáře nedostupné. Proto se tato práce zaměřuje na jeden konkrétní příklad vývoje, a to v Dánském království. Studium historie nám pomáhá pochopit, jaké socioekonomické, politické, kulturní či náboženské faktory ovlivnily současnou podobu a organizaci oboru. Můžeme se tak inspirovat k pozitivním změnám v našem vlastním prostředí. Nutí nás to zamyslet se nad nepřeberným množstvím otázek. Patří mezi ně vliv náboženství na společnost, zdravotní a sociální politika jednotlivých zemí a historické postavení žen ve společnosti. Cílem této práce je zmapovat vývoj ošetřovatelství v Dánsku od jeho počátků až do konce 20. století. Dílčím cílem je pak poskytnout přehled o nejdůležitějších církevních vlivech, které byly v Dánsku silné i během 20. století, vytyčit nejpodstatnější historické milníky a představit důležité osobnosti dánského ošetřovatelství. Dále se autorka snaží nastínit specifika dánského zdravotnického systému v souvislosti s modelem sociálního státu blahobytu. Jako metoda pro tuto...
|
|
|
Paliativní péče na lůžkách intenzivní medicíny z pohledu ošetřujícího personálu
Nová, Kateřina ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Úvod: I přesto, že by se na první pohled mohlo zdát, že paliativní péče není součástí intenzivního prostředí, opak je pravdou. Paliativní přístup k nemocným, kteří se nacházejí na resuscitačních odděleních či jednotkách intenzivní péče, patří do celku komplexního přístupu v ošetřování těžce nemocných. Zahrnuje individuální a citlivý přístup k pacientovi, který se nachází ve stavu, kdy jsou vyčerpány všechny dostupné možnosti léčby, a další proaktivní kroky v léčení by znamenaly utrpení pacienta, strádání jeho rodiny a v neposlední řadě by přístup léčby bez paliativního konceptu měl i negativní dopad na celý ošetřující personál. Paliativní péče tedy zahrnuje nejen individuální přístup k potřebám pacienta, ale také jeho rodiny a blízkých. Nejedná se o koncept péče založený na přístupu jednotlivce k nemocnému, ale naopak na spolupráci celého ošetřujícího týmu, tedy lékařů, zdravotních sester a zdravotnických záchranářů. Paliativní tým působící v nemocnici, je k dispozici pracovníkům nejen intenzivního oddělení, ale i celé nemocnice, a tvoří ho interdisciplinární odborníci. Funkční paliativní koncept na intenzivním oddělení, znamená přínos pro pacienta a jeho rodinu. Ačkoliv je péče úzce spjatá s negativní součástí životní cesty pacienta. Paliativní péče saturuje potřeby jednotlivce, jeho rodiny...
|
host ::
RSS.