Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mezibuněčné interakce v maligním melanomu
Nedvědová, Tereza ; Dvořánková, Barbora (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Melanom reprezentuje jeden z nejagresivnějších nádorů s velmi vysokou tendencí k metastazování do prakticky jakýchkoli lokalit, se stoupající incidencí a vysokou mortalitou. Účelem mé diplomové práce bylo zkoumat tento nádor jako komplexní strukturu, která vedle nádorových buněk obsahuje i nádorové stroma. Buňky stromatu jsou pro existenci nádorů zásadní, což je již dobře zdokumentováno např. u epitelových nádorů hlavy a krku. Podobné mechanismy lze očekávat i v melanomu. V první části své diplomové práci jsme simulovali metastazaci nádoru za in vitro podmínek. Zkoumali jsme vliv neadhezivního prostředí, ať samotného, či kombinovaného s vlivem stromálních fibroblastů, na fenotyp nádorových buněk. Získaná data dokládají, že nádorové melanocyty mohou v těchto podmínkách měnit svůj fenotyp, což ukazuje na jejich možnou plasticitu ale současně na zásadní vliv stromálních fibroblastů na nádorové buňky. Jednotlivé linie se mezi sebou liší, což odpovídá známé heterogenitě melanomů v klinické praxi. V naší laboratoři bylo dříve zjištěno, že stromální fibroblasty z různých typů tumorů mají univerzální účinky na nádorové buňky. V druhé části naší studie jsme naopak zkoumali, jak ovlivňují nádorové buňky stromální fibroblasty a zda je toto ovlivnění nádorově specifické. Sledovali jsme růst, metabolickou...
Wound repair and diabetic wound defects
Slavkovský, Rastislav ; Kanta, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořánková, Barbora (oponent) ; Veverková, Lenka (oponent)
dizertační práce HOJENÍ RAN SE ZAMĚŘENÍM NA DIABETICKÉ DEFEKTY. Rastislav Slavkovský Zhoršené hojení diabetických ran je důležitý problém aktuální medicíny, týkající se zejména starších pacientů zotavujících se po komplikovaných operacích anebo pacientů s ulceracemi na nohách. Hyaluronan (HA) podporuje hojení poškozené pokožky a proto je používán na léčbu komplikovaných ran. Směs hyaluronanu o vysoké molekulové hmotnosti s jódovým komplexem KI3 (Hyiodine) urychluje hojení ran u pacientů s diabetem a pacientů po chirurgických zákrocích. V této práci jsme zkoumali jak Hyiodine ovlivňuje kontrakci rány, parametry granulační tkáně (GT) a epitelizaci okrajů ran u potkanů. Hyiodine byl aplikován na excizní rány vytvořené na zádech potkanů. Zkoumali jsme plochu ran a histologii migrujících okrajů ran v průběhu hojení. Vlastnosti GT byly studovány v ránách, které kvůli vloženému plastikovému kroužku nekontrahovaly. Efekt Hyiodinu byl porovnán s efektem vysokomolekulárního a nízkomolekulárního HA, a s KI3. Z našich výsledků vyplývá, že Hyiodine signifikantně zrychluje kontrakci rány v prvních 5 dnech hojení. Zatímco kontrolní rány ošetřené fyziologickým roztokem se ve třetím dni zmenšily na 75 % své původní velikosti, Hyiodinem léčené rány vykazovaly 63 % původní velikost. Zjistili jsme rovněž, že v sedmý...
Operační léčba hlubokých popálenin kombinací dermoepidermální autotransplantace a lokální transplantace koncentrátu autologních trombocytů
Klosová, Hana ; Klein, Leo (vedoucí práce) ; Dvořánková, Barbora (oponent) ; Brychta, Pavel (oponent)
Souhrn Úvod: Kauzální léčbou hlubokých popálenin je nekrektomie a kožní autotransplantace. V popáleninové medicíně jsou dlouhodobě hledány metody pro stimulaci hojení. Na základě příznivých výsledků klinických studií hojení ran pomocí destičkového koncentrátu v širokém spektru chirurgických oborů se jeho využití jeví slibným i v popáleninové medicíně. Tato oblast dosud nebyla dostatečně prozkoumána, ověření účinků destičkového koncentrátu v léčbě popálenin je velmi žádoucí. Cíle: 1. Analýza rychlosti a kvality hojení ploch transplantovaných dermoepidermálními kožními štěpy v kombinaci s lokální transplantací koncentrátu autologních krevních destiček (APC) a srovnání s hojením po prosté dermoepidermální autotransplantaci (DEATR). 2. sledování průběhu a vývoje následného jizvení a zjištění přítomnosti eventuální systémové odezvy organismu v souvislosti s lokální aplikací destičkového koncentrátu. Metody: U dvou skupin operovaných pacientů byla pooperačně sledována kvalita a rychlost hojení transplantovaných ploch a rozsah nepřihojení kožních štěpů. Hojení odběrových ploch bylo hodnoceno pro zjištění případného celkového působení lokálně aplikovaného APC. Klinické hodnocení jizvení bylo prováděno pomocí Vancouver Scar Scale (VSS) a objektivizováno kutometrickým měřením viskoelasticity jizev. Předoperačně i...
Mezibuněčné interakce v maligním melanomu
Nedvědová, Tereza ; Dvořánková, Barbora (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Melanom reprezentuje jeden z nejagresivnějších nádorů s velmi vysokou tendencí k metastazování do prakticky jakýchkoli lokalit, se stoupající incidencí a vysokou mortalitou. Účelem mé diplomové práce bylo zkoumat tento nádor jako komplexní strukturu, která vedle nádorových buněk obsahuje i nádorové stroma. Buňky stromatu jsou pro existenci nádorů zásadní, což je již dobře zdokumentováno např. u epitelových nádorů hlavy a krku. Podobné mechanismy lze očekávat i v melanomu. V první části své diplomové práci jsme simulovali metastazaci nádoru za in vitro podmínek. Zkoumali jsme vliv neadhezivního prostředí, ať samotného, či kombinovaného s vlivem stromálních fibroblastů, na fenotyp nádorových buněk. Získaná data dokládají, že nádorové melanocyty mohou v těchto podmínkách měnit svůj fenotyp, což ukazuje na jejich možnou plasticitu ale současně na zásadní vliv stromálních fibroblastů na nádorové buňky. Jednotlivé linie se mezi sebou liší, což odpovídá známé heterogenitě melanomů v klinické praxi. V naší laboratoři bylo dříve zjištěno, že stromální fibroblasty z různých typů tumorů mají univerzální účinky na nádorové buňky. V druhé části naší studie jsme naopak zkoumali, jak ovlivňují nádorové buňky stromální fibroblasty a zda je toto ovlivnění nádorově specifické. Sledovali jsme růst, metabolickou...
Wound repair and diabetic wound defects
Slavkovský, Rastislav ; Kanta, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořánková, Barbora (oponent) ; Veverková, Lenka (oponent)
dizertační práce HOJENÍ RAN SE ZAMĚŘENÍM NA DIABETICKÉ DEFEKTY. Rastislav Slavkovský Zhoršené hojení diabetických ran je důležitý problém aktuální medicíny, týkající se zejména starších pacientů zotavujících se po komplikovaných operacích anebo pacientů s ulceracemi na nohách. Hyaluronan (HA) podporuje hojení poškozené pokožky a proto je používán na léčbu komplikovaných ran. Směs hyaluronanu o vysoké molekulové hmotnosti s jódovým komplexem KI3 (Hyiodine) urychluje hojení ran u pacientů s diabetem a pacientů po chirurgických zákrocích. V této práci jsme zkoumali jak Hyiodine ovlivňuje kontrakci rány, parametry granulační tkáně (GT) a epitelizaci okrajů ran u potkanů. Hyiodine byl aplikován na excizní rány vytvořené na zádech potkanů. Zkoumali jsme plochu ran a histologii migrujících okrajů ran v průběhu hojení. Vlastnosti GT byly studovány v ránách, které kvůli vloženému plastikovému kroužku nekontrahovaly. Efekt Hyiodinu byl porovnán s efektem vysokomolekulárního a nízkomolekulárního HA, a s KI3. Z našich výsledků vyplývá, že Hyiodine signifikantně zrychluje kontrakci rány v prvních 5 dnech hojení. Zatímco kontrolní rány ošetřené fyziologickým roztokem se ve třetím dni zmenšily na 75 % své původní velikosti, Hyiodinem léčené rány vykazovaly 63 % původní velikost. Zjistili jsme rovněž, že v sedmý...
Glykobiologie dlaždicových epitelů - in vitro a in vivo
Dvořánková, Barbora ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Ulbrich, Karel (oponent)
Kůže je největším orgánem lidského těla a její poškození ve velkém rozsahu může způsobit smrt pacienta.Vzhledem k nemožnosti alotransplantace kůže je léčba rozsáhlých kožních ztrát (zejména v důsledku popálení) velmi náročná a zdlouhavá. V předložené práci jsem se soustředila na stanovení glykobiologických charakteristik dlaždicových epitelů, zejména kůže, za normálních a patologických podmínek. Ty by mohly sloužit jako podklad pro nové metody kultivace keratinocytů pro klinické užití. Epidermis sice byla první lidskou tkání, která byla v laboratoři připravena a vrácena pacientovi, výsledky těchto přenosů jsou však problematické. (...) Byla vyvinuta nová metodika kultivace a přenosu keratinocytů na polymerním nosiči. Tento způsob přípravy epidermálních štěpů přináší některé výhody oproti souvislému porostu keratinocytů mechanicky uchycenému na textilním nosiči. Jedná se zejména o zkrácení doby potřebné pro přípravu štěpů a vynechání enzymatického odvolnění buněk, které negativně ovlivňuje jejich životaschopnost. Především však jsou buňky po aplikaci na rannou plochu chráněny před infekcí a vyschnutím hydrogelovým nosičem. Tím je vytvořeno vhodné mikroprostředí pro zdárné přihojení a rozrůstání transplantovaných buněk. Tyto štěpy byly již použity i v klinické praxi s velmi dobrými výsledky zejména u...

Viz též: podobná jména autorů
2 Dvořánková, Barbora
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.