|
|
Exekuční řízení. Vybrané aspekty postavení a činnosti soudních exekutorů.
Nešpor Nováková, Hana ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Diplomová práce na téma: Exekuční řízení. Vybrané aspekty postavení a činnosti soudních exekutorů. Klíčová slova: Soudní exekutor. Exekuční řád. Aktuální problémy právní úpravy exekutorů. Diplomová práce se zaobírá osobou soudního exekutora, avšak nemá ambici vydávat se za komplexní pojednání. Předmětem se staly vybrané aspekty jeho postavení a činnosti, autorka se zaměřovala hlouběji na ta témata, která se jí subjektivně jevila jako zajímavá a aktuální. Soudní exekutor, jakožto fyzická osoba, splňující vymezené zákonné předpoklady a jmenovaná do exekučního úřadu, provádí nucený výkon exekučním titulem přiznaných povinností, které nebyly dobrovolně splněny, čímž zasahuje do soukromé sféry osob, tudíž nebývá vnímán příliš pozitivně. Ovšem exekutorský stav je mnohdy zaměňován s vymahači, což k tomuto negativnímu postoji ze strany společnosti přispívá, a tak byla krátká stať věnována i těmto osobám, a dále insolvenčnímu správci, se kterým je často porovnáváno vzájemné postavení, zejména v diskuzích ohledně finančních podmínek činnosti. Zmíněni byli též zaměstnanci exekutora tendující pro futuro ke jmenování do exekutorského úřadu, a totiž exekutorští koncipienti a kandidáti. Exekutor je v současné době zároveň v postavení orgánu veřejné moci a v postavení samostatného podnikatele....
|
|
|
Zpřístupnění informací a důkazů před podáním žaloby
Šindler, Matěj ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
1 Abstrakt Zpřístupnění informací a důkazů před podáním žaloby Informační deficit je jev, během něhož strana civilního řízení sporného není objektivně schopna unést své břemeno tvrzení anebo důkazní, neboť rozhodné informace a důkazní prostředky jsou zcela mimo její dispozici a neexistuje způsob, jak by je mohla svou vlastní aktivitou získat. V takových případech hrozí, že kvůli svému informačnímu deficitu straně nebude umožněno se účinně domoci soudní ochrany, a nebude moci efektivně prosadit svá subjektivní práva. Takový stav má negativní dopady jak na samotnou stranu řízení, tak i na celou společnost, neboť důsledným uplatňováním subjektivních práv se dostává ochrany i právu objektivnímu. Z tohoto důvodu je nezbytné problém informačního deficitu řešit ideálně ještě předtím, než je řízení zahájeno. Téma překonávání informačního deficitu stále více nabývá na své aktualitě, neboť stále složitější právní poměry mezi subjekty soukromého práva s sebou nesou i složitější spory o právo, které často bývají doprovázené informační asymetrií mezi stranami sporu. Tato diplomová práce se věnuje východiskům překonávání informačního deficitu a konkrétním prostředkům, kterými se tento nežádoucí jev v rámci civilních sporů řeší. Formálně je práce členěna do tří částí. První část se zabývá obecnými principy překonávání...
|
|
|
Řízení ve statusových věcech právnických osob
Kroupa, Jan ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Řízení ve statusových věcech právnických osob Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou řízení ve statusových věcech právnických osob, jež jsou vedena dle procesní úpravy obsažené v zákoně o zvláštních řízeních soudních. Diplomová práce užívá popisné metody těchto řízení, přičemž se v ní objevují i prvky komparace. V jejím úvodu jsou stanoveny pracovní hypotézy, na něž jsem si kladl za cíl zkoumáním dané problematiky v závěru odpovědět. Tyto pracovní hypotézy se týkají otázky srovnání institutu právního postavení právnických osob užívaného hmotněprávní úpravou oproti pojmu statusových věcí právnických osob užívaného právem procesním. Další pracovní hypotézou je vymezena otázka, zda jsou řízení ve statusových věcech právnických osob nespornými řízeními nalézacími. Poslední pracovní hypotéza se pak týká otázky, zda rozhodnutí, která jsou v těchto řízeních soudy vydávána, mají pouze konstitutivní či i deklaratorní povahu. Nejdříve se práce v teoretické rovině zabývá vymezením základních pojmů, jenž s tématem diplomové práce úzce souvisejí a s nimiž je v ní dále pracováno, nebo jsou důležité z hlediska odpovědi na položené hypotézy. Nejprve práce vymezuje základní teoretické rozdíly mezi řízeními nalézacími v rámci civilního soudnictví, tj. řízením sporným a nesporným. Dále se diplomová práce věnuje s...
|
|
|
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě
Vaculínová, Julie ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě Abstrakt Cílem této diplomové práce je deskripce a následná komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě, a to zejména v souvislosti s připravovanou rekodifikací civilního procesu v Česku. Dovolání je opravný prostředek, jehož cílem je přezkoumání napadeného rozhodnutí dovolacím soudem po právní stránce. Funkcí dovolání je sjednocování judikatury a zajištění individuální spravedlnosti v konkrétních případech. V Česku je dovolání koncipováno jako mimořádný opravný prostředek, zatímco v Německu je dovolání zakotveno jako řádný opravný prostředek. Od tohoto rozdílu se odvíjí většina stavebních prvků dovolání. Práce je rozdělena do úvodu, sedmi kapitol a závěru včetně autorčiných návrhů de lege ferenda. Jednotlivé kapitoly začínají obecným úvodem o tématu kapitoly, pokračují popsáním konkrétního prvku dovolání v české právní úpravě a německé právní úpravě a jsou zakončeny jeho komparací a hodnocením autorky. Podkapitoly zabývající se českou právní úpravou navíc obsahují návrhy de lege ferenda, zejména z věcného záměru civilního soudního řádu. V první kapitole jsou nejprve obecně definovány modely opravných řízeních a poté popsány systémy opravných prostředků v obou právních úpravách. Dále se kapitola zabývá povahou dovolání, rozsahem,...
|
|
|
Jednání ve sporném řízení v České republice a USA
Kocumová, Zora ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Jednání ve sporném řízení v České republice a USA Tato diplomová práce je zaměřena na úpravu jednání ve sporném řízení v rámci civilního práva procesního v České republice a Spojených státech amerických, kdy tyto dvě úpravy jsou vzájemně porovnávány a toto porovnání následně zhodnoceno. První kapitola je věnována obecné úpravě civilního práva procesního v obou zemích tak, aby bylo možné s výkladem dále navázat na vysvětlenou terminologii. Zmíněny jsou podobnosti v úpravě základů procesního práva a odlišnosti týkající se zejména existence dvoukolejnosti soudní soustavy v rámci Spojených států amerických a obsazení soudu, kde hraje velkou roli rozhodovací prvek poroty, s nímž se setkáváme v právní úpravě ve Spojených státech amerických. Druhá kapitola je věnována projednání věci samé, a to bez jednání nebo s jednáním. Větší pozornost je potom věnována průběhu samotného jednání v obou úpravách včetně jeho přípravy, zahájení, dokazování, koncentrace a poučovací povinnosti, odročení a v neposlední řadě vyhlášení rozhodnutí. Třetí kapitola je zaměřena na srovnání úprav v České republice a Spojených státech amerických a možnosti jejich vzájemného vylepšení. V závěru třetí kapitoly se potom dostaneme k srovnání přehlednosti a svázanosti jednotlivých úprav. K porovnávání právních úprav v České republice a...
|
|
|
Procesní společenství
Kroupa, Šimon ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Procesní společenství Abstrakt V civilním řízení sporném je často možné se setkat s mnohostí subjektů na jedné straně řízení; tato procesní situace se nazývá jako procesní společenství. Podle platné české právní úpravy předmětného institutu, kterou lze považovat za relativně strohou, je v soudním procesu rozlišováno společenství samostatné a společenství nerozlučné; rozlišovacím kritériem je zde povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva. Práce zprvu poskytuje rozbor předcházející historické právní úpravy a teorie procesního společenství, plynule pak navazuje důkladnou analýzou nyní platného práva. V tomto ohledu je okomentována provázanost procesního společenství s různými oblastmi a instituty civilního procesu, jako jsou opravné prostředky, místní příslušnost soudu, rozkazní řízení, placení a hrazení nákladů řízení, hlavní intervence apod. Současně práce poukazuje na některé problémy s procesním společenstvím související a snaží se poskytnout návrh jejich řešení, někdy také zčásti za pomoci teoretických konceptů. Podstatná pasáž práce je věnována komparativní části, v níž se autor blíže věnuje úpravě procesního společenství v Rakousku, Německu a Švýcarsku, jelikož uvedené tři jurisdikce jsou českému právnímu řádu blízké a do určité míry o nich lze hovořit jako o inspiračních zdrojích pro český...
|
|
|
Procesní povinnosti a procesní břemena
Žůrková, Tereza ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Procesní povinnosti a procesní břemena Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku procesních povinností a procesních břemen, které regulují postup soudu i účastníků v soudním řízení. Důkladná znalost těchto institutů je klíčovým předpokladem řádného průběhu soudního řízení. Tato práce je nejprve zaměřena na teoretickou stránku procesních povinností a břemen. V první části představuji procesní povinnosti s rozlišením procesních povinností soudu a účastníků, následně procesní břemena, jejich odlišení od procesních povinností účastníků v pravém slova smyslu i jejich dělení. Dále je představena též dualistická koncepce, jakož i oponující koncepce uznávající pouze výlučnou existenci procesních břemen, nebo procesních povinností účastníků. Zatímco první část této práce je čistě teoretická, druhá část předkládané práce se zabývá uplatněním procesních povinností a břemen v civilním procesu dle aktuální právní úpravy nalézacího sporného řízení, která je doplněna judikaturním výkladem i poznatky právní teorie. Pozornost je zaměřena nejprve na procesní povinnosti soudu, následně na procesní povinnosti stran a konečně na procesní břemena. Každá z částí se věnuje též následkům spojeným s nesplněním dané povinnosti. Třetí a současně poslední část této práce je věnována komparaci dosavadních poznatků o...
|
|
|
Dokazování v civilním odvolacím řízení
Toman, Petr ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Dokazování v civilním odvolacím řízení Abstrakt Tématem diplomové práce je dokazování v civilním odvolacím řízení se zaměřením na řízení sporná. Dokazování bývá označováno jako páteř civilního procesu, jelikož má být zárukou vydání spravedlivého rozhodnutí ve věci. V odvolacím řízení je význam dokazování ještě zesílen, neboť jeho prostřednictvím dochází k přezkumu správnosti napadeného rozhodnutí. Cílem diplomové práce je poskytnout komplexní a ucelený přehled o právní problematice dokazování v civilním odvolacím řízení, pojednat o jeho nejdůležitějších aspektech, upozornit na nedostatky v platné právní úpravě a navrhnout změny de lege ferenda. Za účelem naplnění vytyčených cílů je práce systematicky rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vymezuje základní pojmy - procesní dokazování a odvolaní, jejichž pochopení je pro ostatní části práce klíčové. V souvislosti s uvedenými pojmy je zde též charakterizován pojem důkazní prostředek, důkaz, předmět dokazování a jednotlivé typy opravných systémů - systém úplné a neúplné apelace, kasace a revize. Druhá kapitola poskytuje přehled pro práci nejdůležitějších děl významných českých osobností civilního procesu. První podkapitola se věnuje osobnostem z období první republiky a socialismu za současného pojednání o vývoji právní úpravy dokazování v odvolacím řízení....
|
|
|
Účinky plnění na základě později zrušeného pravomocného soudního rozhodnutí
Kinkor, Daniel ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
1 Účinky plnění na základě později zrušeného pravomocného soudního rozhodnutí Název rigorózní práce v českém jazyce, abstrakt v českém jazyce a 3 klíčová slova v českém jazyce Abstrakt Zrušením pravomocného soudního rozhodnutí, na jehož základě žalovaný již žalobci plnil, dovolacím soudem, vyvstává potřeba řešit nastalou situaci tak, aby se plnění dostalo té straně, které podle hmotného práva skutečně náleží. Z rozhodovací praxe českých soudů lze v tomto ohledu dovodit existenci dvou odlišných koncepcí řešení, přičemž ani jedna z nich není s ohledem na limity existujícího procesněprávního rámce bezvýhradně přijatelná. První koncepce vychází ze vzájemné odlišnosti a nezávislosti hmotného a procesního práva a respektuje to, že účinky právní moci soudního rozhodnutí nemají na hmotněprávní poměry přímý dopad. Podle této koncepce je nezbytné, aby poté, co dojde ke zrušení pravomocného soudního rozhodnutí, na jehož základě žalovaný plnil, bylo o tom, zda žalobci plnění náleží, či nikoli, rozhodnuto v novém řízení o vydání bezdůvodného obohacení zahájeném z podnětu původního žalovaného. Původní řízení, ve kterém bylo zrušené rozhodnutí vydáno, totiž poté, co žalovaný plnil, ztrácí své opodstatnění - musí nutně skončit zamítnutím žaloby, a to buď proto, že žalobce tvrzené hmotné subjektivní právo nikdy neměl, anebo...
|
|
|
Vybrané otázky zneužití práva v civilním procesu
Pšenička, Jan ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá v praxi velmi často patrným fenoménem zneužití procesních práv v civilním nalézacím řízení. O téma zneužití práva je v českém prostředí stále silnější zájem, a to zejména ve zkoumání zneužití práva ve hmotném soukromém právu, ale i dalších odvětvích. Fenoménu si pochopitelně všímá čím dál častěji i judikatura. Práce si klade za cíl posoudit, do jaké míry jsou teoretické závěry o zneužití práva aplikovatelné v civilním řízení a stejně tak i jaký má vliv zneužití práva v jiných právních odvětvích, zejména v soukromém hmotném právu a veřejném právu. S ohledem na absenci uceleného díla se zaměřením na zneužití procesního práva v české odborné literatuře zpracovává teoretická část práce i německojazyčná díla na toto téma. Kromě obecného vhledu do této problematiky a vymezení, co je možné považovat za zneužití práva, resp. kde leží hranice mezi uplatňováním a zneužíváním práv, je pozornost věnována zejména vybraným institutům a právům v civilním procesu, které mohou podléhat zneužití. Jejich kompletní výčet však není možné určit, práce se proto věnuje posouzení zneužití vybraných institutů, u nichž je v českém procesním řízení zneužitelnosti nejmarkantnější a které za potencionálně i fakticky podléhající zneužití označila dosavadní česká odborná literatura. U...
|
host ::
RSS.