Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Margaret More Roper:příběh anglické ženy v časech reformace
Kadlecová, Kristýna ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (vedoucí práce) ; Dus, Jan Amos (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Margaret More Roper: příběh anglické ženy v časech reformace" pojednává o anglické reformaci v období vlády Jindřicha VIII. a o Angličance Margaret More Roper, která v této době žila. Margaret byla první humanisticky vzdělanou ženou v Anglii a také jednou z nejvzdělanějších žen v Evropě. Její život a dílo zasazuji do kontextu renesance, humanismu a anglické reformace. Věnuji se také jejímu jedinému dochovanému dílu, překladu Erasmova komentáře k modlitbě Páně. Podrobněji pojednávám také o další vzdělané ženě 16. stol., a to o Katharině Schütz Zell, která je autorkou komentáře k modlitbě Páně. Klíčová slova Margaret More Roper - Thomas More - humanismus a renesance - postavení a vzdělání žen v 16. stol. - Jindřich VIII. a anglická reformace - Katharina Schütz Zell - komentáře k modlitbě Páně
Starozákonní exegeze u Filóna Alexandrijského a Řehoře z Nyssy.
Dudziková, Markéta ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent) ; Panczová, Helena (oponent)
Filón Alexandrijský (asi 20 př. Kr. až 40 po Kr.) a jeho alegorická interpretace Bible (zejména Pentateuchu) významně ovlivnila raně křesťanské autory, mezi jinými i Řehoře z Nyssy (asi 335-395 po Kr.). Skutečnost, že Řehoř byl Filónem inspirován, je zjevná mimo jiné z toho, že jeho spis Mojžíšův život (De vita Moysis) se svým titulem a částečně i tématem shoduje s jedním z děl Filónových. Mojžíš je pro Řehoře ideálním příkladem dokonalé ctnosti, která spočívá v nepřetržitém růstu v dobru. Hlavním tématem disertace je Filónův vliv na tuto Řehořovu interpretaci Mojžíše. Práce zkoumá následující oblasti v myšlení obou autorů: spis De vita Moysis, pojetí Mojžíše, exegetické zásady, dokonalost, kterou je možno ukázat v životě dobrého člověka, otázku poznání a nepoznatelnosti Boží a konečně prostředkování mezi Bohem a lidmi. Řehořova recepce Filóna byla ovlivněna také Órigenem z Alexandrie, v práci je tedy stručně představena také Órigenova biblická exegeze a jeho exegetická teorie. Jádrem práce jsou následující otázky: Bylo Řehořovo pojetí dokonalé ctnosti inspirováno myšlením Filónovým? Jakým způsobem byla filónská nauka o Boží nepoznatelnosti Řehořem pozměněna a využita v rámci jeho myšlení? Je možné srovnat pojetí prostředkování mezi Bohem a lidmi u obou autorů? Klíčová slova Filón Alexandrijský, Řehoř z...
Sibylliny věštby I-II a VI-VIII, Otázky Bartolomějovy, Novozákonní apokryfy v českém překladu.
Dus, Jan A. ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent) ; Radová, Irena (oponent)
Práce je inspirována projektem Centra biblických studií: "Novozákonní apokryfy v českém překladu" (přehled přeložených spisů: E.4). V terminologickém úvodu (A.1) se autor přimlouvá za zachování termínu "novozákonní apokryfy" (Schneemelcher) a odmítá jeho nahrazování termínem "křesťanské apokryfy" (Junod, Markschies). Po několika poznámkách o problematice překladu starověkého textu (A.2) přechází k šesti charakteristickým jevům apokryfní literatury a ilustruje je vždy na vybraném motivu některého apokryfu: textově-kritické problémy ("svatý národ" v první knize Sibylliných věšteb: B.1); kompoziční problémy (pseudo-fókylidovské gnómy převzaté do druhé knihy Sibylliných věšteb: B.2); hromadění biblických odkazů ("Protivník" v Otázkách Bartolomějových: B.3); souběh starozákonních a novozákonních motivů ("pokání před smrtí" ve Zjevení Šadrakově: B.4); biblické a liturgické souvislosti ("eucharistie" ve Skutcích Tomášových: B.5); teologické posuny za proměnami textu ("přímluva za zemřelé hříšníky" ve Zjevení Petrově: B.6). Část C obsahuje komentované překlady příslušných pasáží ze zmíněných apokryfů; ve dvou případech (Sibylliny věštby I-II a VI-VIII; Otázky Bartolomějovy) se jedná o první překlad do češtiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dějiny českého biblického překladu 1620-1808
Heller, Jan ; Rejchrtová, Noemi (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Práce přehledově shrnuje dějiny českého biblického překladu od bitvy na Bílé hoře (1620) po druhé vydání bible Prešpurské v roce 1808. Vedle historického pozadí vzniku jednotlivých biblí se zabývá translatologickou analýzou vybraných gramatických a lexikálních jevů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Starozákonní konotace Kázání na hoře (podle Matouše)
Cejp, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Tato písemná práce z oboru novozákonní teologie si vytkla za cíl hledat starozákonní souvislosti tzv. Kázání na hoře, tedy souvislého celku učení Ježíše Nazaretského, které najdeme v 5.-7. kapitole Evangelia podle Matouše. Pro ujasnění bylo nutné nejdříve určit, co vlastně považovali tehdejší Židé za Písmo, protože kánon Bible v tzv. novozákonní době ještě nebyl přesně stanoven, zatímco jednotlivé knihy už svou závaznou písemnou podobu měly. Mezi řecky mluvícími Židy, žijícími ve světě, měl kánon jinou podobu než v Palestině. To lze přibližně vymezit psanou Tórou, tedy pěti knihami Mojžíšovými, Proroky a spisy, souhrnně nazývanými Tenakem. Pro potřebu této práce bylo důležité zkusit vystihnout, co za Bibli považoval sám Ježíš, a pak jeho představu srovnat s tím, co dnes nazýváme Starý zákon. Ježíšovo učení, jak ho známe z evangelií, se ovšem rabínským způsobem vztahovalo také k tzv. ústní Tóře a dalším pramenům. Obsahovým a jazykovým srovnáváním textů Kázání na hoře se Starým zákonem křesťanské Bible, a to na základě několika českých a světových komentářů a s přihlédnutím k několika novozákoníkům z židovských řad, se ukázalo, že vnitřní souvislost a provázanost Tenaku a Ježíšova učení je velice intenzivní a živá, někde věrná, jinde reformátorská. Můj původní předpoklad, že některým podstatným částem budou...
Boží obraz u Řehoře z Nyssy
Marunová, Magdalena ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Dus, Jan (oponent)
Cílem této práce je představit nauku Řehoře z Nyssy o člověku jako Božím obrazu, která se zakládá především na Řehořově díle Περ κατασκευ ς νθρώπουὶ ῆ ἀ (De hominis opificio). Řehoř ve svém spise vytvořil ze stoických zdrojů, z biblických interpretací inspirovaných Filónem Alexandrijským a Órigenem i z poznatků antického lékařství poměrně systematické antropologické pojednání. Na rozdíl od antických filosofických škol Řehoř odmítá v souvislosti s lidskou bytostí přirovnání k malému světu (mikrokosmu) a říká, že důstojnost člověka nespočívá v podobnosti stvořenému světu, ale v tom, že se člověk podobá Stvořiteli. Existuje mnoho rysů, na nichž se podobnost člověka Bohu zakládá, ale je to především nepochopitelnost, díky níž je člověk obrazem Boha. Nepochopitelnost spočívá v lidské mysli (νο ςῦ ), v níž lze onu podobnost člověka Bohu nejlépe rozpoznat. Mysl nemůže být umístěna nikde v těle a její spojení s tělem je podle Řehoře nevýslovné: mysl nesídlí v žádné části těla, a přece působí v celém těle a je jím ovlivňována. Božím obrazem je celé lidstvo, od prvního stvořeného člověka až po posledního. Až bude naplněn plánovaný počet duší, ustane čas a vše, co se v čase děje. Při konečné apokatastasi bude veškeré lidské či racionální stvoření obnoveno do původního stavu, jaký byl v ráji před tím, než...
Kristův sestup do pekel
Eder, Pavel ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Bakalářská práce Kristův sestup do pekel: Exegeze 1Pt 3,18-22 si klade za cíl poskytnutí výkladu dané biblické pasáže novozákonního Prvního listu Pe- trova, která bývá obecně chápána jako perikopa problematická k výkladu. První část práce ve stručnosti představuje První list Petrův v jeho celku: zmi- ňuje externí evidenci listu, dále se zaměřuje na problém autorství, s tím úzce související dataci vzniku, také zkoumá adresáta, literární formu a strukturu listu. Druhá část práce se zabývá pasáží 3,18-22, která bývá někdy nazývána také jako Kristův sestup do pekel. Na základě vlastního překladu oddílu z pů- vodního řeckého textu, na němž byla též provedena vlastní textová kritika, se práce pomocí odborných exegetických metod diachronních a synchron- ních snaží dopátrat původního významu textu.
Poklad v Novém zákoně
Rampich-Hamariová, Juliana ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Diplomová práce shrnuje výsledky provedených exegetických studií všech čtrnácti textů konkordančně obsahujících slovo "poklad" (thesauros) v řeckém Novém zákoně, a dále ve třech případech látku pro poklad zástupnou, za použití jazykového rozboru, textové analýzy a dostupných českých nebo cizojazyčných komentářů. K přiřazení jiných termínů, tedy termínu "hřivna" dochází v evangeliu Matoušově a Lukášově, kde v podobenství o hřivnách jsou splněny vnější i vnitřní atributy hřivny jako "pokladu". Pro evangelium Janovo, kde označení "poklad" nenalézáme vůbec, je zvolena pro svůj symbolický význam a vztah k Velikonocům "vonná mast" v oddíle o Pomazání v Betanii, přičemž janovskou verzi srovnáváme s líčením u synoptiků. Roztříděním dosažených interpretačních rámců všech sedmnácti textů; se dostaneme k několika základním modelům, které charakterizují roli "pokladu" v Novém zákoně z pohledu materie, alegorie, symbolismu nebo konotace. Poklad je obraz pro něco vzácného, světu nevlastního, s čím máme pramalou zkušenost, protože se s tím nemáme obvykle možnost konfrontovat, a je třeba dát se vést hodnotami, které jsme citem v Duchu svatém přijali za vlastní. Novozákonní poklad je dobrým znakem pro všechno, čím je Ježíšova zvěst, evangelium a Království nebeské. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Reflexe pohanství u Minucia Felixe a jeho předchůdců.
Říhová, Ladislava ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan Amos (oponent) ; Fialová, Radka (oponent)
Hlavním tématem práce je analýza teologického obzoru méně známého křesťanského apologety Marka Minucia Felixe. Jeho jediné dochované dílo, dialog Octavius, představuje zcela ojedinělý typ argumentace ve prospěch křesťanského náboženství v pohanském světě, jež je vedena z pozic filosofických. Práce se vedle překladu a analýzy samotného textu věnuje charakteristice samotného autora, jeho literárního záměru, zasazení v kontextu apologetické literatury (v tomto ohledu formoval bádání především spor o primát v oblasti latinské apologetiky mezi Minuciem a Tertulliánem). Teologická analýza není možná bez obsahové analýzy jednak textu samotného a jednak historického a kulturního kontextu. Vlastní překlad autorky prezentovaný ve formě latinsko-české bilingvy je kromě stručných výkladových poznámek doplněn o studii s teologicky zaměřenou analýzou, jež v českém jazykovém prostředí dosud chybí. Pojednány jsou: vztah Minucia ke většinové církvi, důvody pro specifický postoj k Písmu, vztah k římskému náboženství a kultu, vztah k judaismu, postoj k filosofii, teologické důrazy autorovy a jeho specifická koncepce "filosofického křesťanství". Klíčová slova apologetika - dialog - křesťanství - raná církev - Minucius Felix - překlad
Literární vztah mezi Markovým a Tomášovým evangeliem
Eder, Pavel ; Dus, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Literární vztah mezi Markovým a Tomášovým evan- geliem chce poskytnout bližší pohled na vztah mezi kanonickým Evange- liem podle Marka a apokryfním Evangeliem podle Tomáše. První část práce nabízí obecnější úvod: Po prolegomenech k Markově a Tomášově evangeliu se soustředí na současné hypotézy literárního vztahu mezi Tomášovým evangeliem a synoptiky, jak jsou diskutovány v novějších článcích a mono- grafiích. Druhá část diplomové práce předkládá tři studie paralelních tomášov- ských a markovských Ježíšových výroků. Tam, kde je to potřeba, činí také exkurz do dalších synoptických spisů. Pomocí metody lingvistické kom- parace na daných logiích rekonstruuje dějiny redakce, a blíže tak osvětluje původní literární vztah těchto dvou starověkých spisů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Dus, Jakub
2 Dus, Jan A.
1 Dus, Jan Amos
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.