|
|
Jazykové biografie a sociální sítě příslušníků české národnostní menšiny (na příkladu česko-chorvatského a chorvatsko-českého bilingvismu Čechů v Chorvatsku
Stranjik, Helena ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Vukovič, Petar (oponent) ; Dudok, Miroslav (oponent)
Cílem práce Jazykové biografie a sociální sítě příslušníků české národnostní menšiny (na příkladu česko-chorvatského a chorvatsko-českého bilingvismu Čechů v Chorvatsku) je přispět k poznání jazykového chování příslušníků české menšiny z českých i smíšených, česko-chorvatských rodin, žijících na území Chorvatska. Jazyk je jedním ze základních rysů identity jedince i skupiny. Jako společenský fenomén má dvě základní funkce: komunikační (prostředek komunikace) a identifikační (jedinec se užitím některého jazyka identifikuje s určitou skupinou). Na příkladu české menšiny v Chorvatsku se snažíme o vypozorování jazykových procesů, které probíhají v krajanských rodinách, a faktorů, které v národnostních menšinách působí na udržení jazyka. V úvodu práce je představena česká menšina v Chorvatsku, od přistěhování Čechů na území dnešního Chorvatska, jejich organizování, založení českých spolků a škol, po dnešní podobu existence a organizace menšiny a postavení české menšiny v zákonech Republiky Chorvatska. Pojednáno je o jazyce příslušníků české menšiny a shrnuty jsou základní prameny, které se menšině věnují z různých aspektů. Třetí kapitola představuje vnímání jazykových biografií/autobiografií a sociálních sítí v české a zahraniční odborné literatuře, definice pojmů, metodologii a její omezení, a shrnuje...
|
|
|
Tradition of purism in Croatian linguistics
Vlašić, Marija ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Dudok, Miroslav (oponent) ; Šurla, Andrej (oponent)
Dizertacni pnice se zabyva tradici purizmu v chorvatske jazykovede. Sleduje yYvoj chorvatskeho jazyka se zretelem na existujici tezi, ze purismus je imanentni soucasti chorvatskeho jazyka. Autorka se zamefuje na Ulohu chorvatske jazykovedy v utvareni tohoto tradicniho obrazu a snaZi se interpretovat motivy a perspektivy teto tendence. Predmetem prace je role, kterou puristicke principy hraji v budovani jazykove identity a analyza dlouhodobych dopadu teto tendence. V uvodni kapitole je podan prehled teoritickYch stanovisek k terminu purizmus, aktualni uvahy soucasne sociolingvistiky a vylozen postoj kroatistiky k puristickemu charakteru chorvatskeho jazyka. Puristicke tendence chorvatskeho jazyka jsou v chorvatske jazykovede pokladany za prvek trvale provazejici jazykovY yYvoj a z toho duvodu je purizmus vniman jako vYznamny identifIkacni prvek zabudovany do same podstaty chorvatskeho jazyka. Druha kapitola prinasi uZsi pohled na diachronni yYvoj chorvatskeho jazyka. Autorka se v nem zamefuje na analyzu materialu, v nichZ jsou patrny prvky implicitniho i explicitniho purizmu (od predstandardizacniho obdobi, z pocatkU standardizace, zejmena pak z obdobi narodniho obrozeni) a metody, jejichZ prostiednictvim byly tyto prvky prezentovany jako charakteristicke tendence chorvatskeho jazyka. ...
|
|
|
Slovenština ve Vojvodině: status a komunikační uplatnění
Novotná, Věra ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Nekvapil, Jiří (oponent) ; Dudok, Miroslav (oponent)
Slovenština ve Vojvodině představuje jednu ze živých a životaschopných realizací slovenského jazyka mimo území Slovenska - zkoumání vývoje jejího statusu a komunikačního uplatnění je v orientaci na slovenštinu v menšinovém prostředí aktuální výzkumné téma. Slováci na dnešním území Vojvodiny žijí více než 260 let. Přišli sem nejvíce z území dnešního středního, méně západního Slovenska, někteří po určité době života na území dnešního Maďarska. V průběhu doby se měnily podmínky života i státní útvary, ale Slováci si zachovali všechny národnostní atributy, kulturu a jazyk. Práce přináší vývojové demografické charakteristiky a analýzu současného právního stavu, školství a jednotlivých složek kultury v životě slovenské menšiny ve Vojvodině. Jazyk vojvodinských Slováků se vyvíjel v podmínkách odloučení od mateřské země (geografické i politické sféry) a je předmětem odborného výzkumu vojvodinských i slovenských slovakistů od konce 18. století. V práci se podává přehled tohoto bádání i jeho významných osobností. Vývoj slovenského jazyka v daném prostředí od začátku probíhá v koexistenci s dalšími jazyky. Vojvodina je multinacionální oblast s kontaktem slovanských i neslovanských jazyků, kde srbský jazyk je dominantní. Mnoho obyvatel Vojvodiny je z těchto důvodů přirozenými bi/multilingvisty. Z hlediska postavení a...
|
host ::
RSS.