Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití výchovy prožitkem a zkušeností pro neformální výuku dějepisu na 2. stupni ZŠ a nižším stupni víceletých gymnázií
Dudek, Petr ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Psohlavec, Lukáš (oponent)
Název práce: Využití výchovy prožitkem a zkušeností pro neformální výuku dějepisu na 2. stupni ZŠ a nižším stupni víceletých gymnázií Cíl: Cílem této práce bylo vytvořit a zrealizovat neformální vzdělávací program pro žáky devátých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, který by sloužil k doplnění výuky dějepisu za použití prvků zkušenostního učení. Dílčím cílem bylo zhodnotit program samotnými účastníky ankety. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 54 žáků devátých tříd základní školy a čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia. Sběr dat byl proveden pomocí ankety, která obsahovala šest uzavřených otázek a jednu otázku otevřenou. Data byla vyhodnocena pomocí grafů a popisné statistiky. Výsledky: Výsledky ankety ukazují, že 53,7 % probandů podobný edukativní program nikdy předtím nezažilo. Celková organizace i náročnost programu byla vnímána 65 % probandy pozitivně. 55,5 % probandů uvedlo jako hlavní přínos osvojení nových schopností a faktických informací týkajících se tématu edukativního programu, pro který byl vytvořen. Pouze 13 % probandů kriticky zhodnotilo přínos programu pro aplikaci nově nabytých schopností a vědomostí ve škole či mimo ní. Z odpovědí vyplývá, že přes 30 % probandů ocenilo pobyt venku. Závěr: Diplomová práce se zabývala vytvořením a realizací neformálního...
V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta
Dudek, Petr ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce nesoucí název V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta má za cíl prozkoumat Kantovu filosofii náboženství a odpovědět tak na otázku: V co smí rozumná bytost dle Immanuela Kanta doufat? Abychom dospěli k shora vytyčenému cíli, budeme se v první kapitole zaobírat Kantovou etikou povinnosti, abychom se tak alespoň pokusili nalézt odpověď na otázku: Jak má rozumná bytost žít, aby vůbec směla doufat? Jistý způsob života je totiž pro Kanta nezbytným předpokladem možnosti doufat. V kapitole druhé se zaměřujeme na Kantovu kritiku důkazů boží existence, která předchází Kantově zásadní nauce o postulátech čistého praktického rozumu. Počínaje kapitolou třetí začínáme chronologicky mapovat Kantovu filosofii náboženství. Vstupujeme tedy do Kantova předkritického období a pokoušíme se interpretovat Kantův dopis, v němž nacházíme první důležitá stanoviska našeho myslitele vůči křesťanství. Do Kantova kritického období vkračujeme společně s kapitolou čtvrtou, v níž rozpracováváme již zmíněnou nauku o postulátech čistého praktického rozumu. Poslední dvě kapitoly čerpají z Kantova pokritického spisu. V kapitole O lidské přirozenosti se blíže seznamujeme s Kantovým pojetím lidské přirozenosti, dále také srovnáváme, v čem se toto pojetí shoduje či snad různí s předcházejícími...
Adaptační kurzy na pražských gymnáziích
Dudek, Petr ; Kalkusová, Lucie (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název práce: Adaptační kurzy na pražských gymnáziích Cíl: Cílem práce je zmapovat situaci na pražských gymnáziích ohledně pořádání adaptačních kurzů, jejich délky, míst konání, personálního obsazení a programové náplně. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 19 státních pražských gymnázií. Sběr dat byl proveden pomocí elektronické korespondence. Výzkumnou metodou byl elektronický dotazník, který obsahoval 13 otázek. Data byla následně vyhodnocena pomocí základních statistických metod a interpretována pomocí grafů. Výsledky: Všechny školy účastnící se výzkumu pořádají lyžařské a adaptační kurzy. V programu adaptačních kurzů všech škol byly uvedené hry v přírodě, a to konkrétněji hry seznamovací, 18 škol zařazuje také hry rozvíjející komunikaci 17 škol hry rozvíjející důvěru. V programu se dále u 15 škol objevuje turistika, 13 škol zařazuje lanové překážky. Kurzů se ve všech případech účastní třídní učitelé, z hlediska zázemí dvě třetiny škol využívají rekreační střediska s ubytováním v chatkách, jedna třetina penziony. Nejvyužívanější forma stravování probíhá plnou penzí, kterou využívá 16 škol. Klíčová slova: adaptace, sportovní kurz, pražská gymnázia, hry v přírodě, aktivity v přírodě
V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta
Dudek, Petr ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce nesoucí název V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta má za cíl prozkoumat Kantovu filosofii náboženství a odpovědět tak na otázku: V co smí rozumná bytost dle Immanuela Kanta doufat? Abychom dospěli k shora vytyčenému cíli, budeme se v první kapitole zaobírat Kantovou etikou povinnosti, abychom se tak alespoň pokusili nalézt odpověď na otázku: Jak má rozumná bytost žít, aby vůbec směla doufat? Jistý způsob života je totiž pro Kanta nezbytným předpokladem možnosti doufat. V kapitole druhé se zaměřujeme na Kantovu kritiku důkazů boží existence, která předchází Kantově zásadní nauce o postulátech čistého praktického rozumu. Počínaje kapitolou třetí začínáme chronologicky mapovat Kantovu filosofii náboženství. Vstupujeme tedy do Kantova předkritického období a pokoušíme se interpretovat Kantův dopis, v němž nacházíme první důležitá stanoviska našeho myslitele vůči křesťanství. Do Kantova kritického období vkračujeme společně s kapitolou čtvrtou, v níž rozpracováváme již zmíněnou nauku o postulátech čistého praktického rozumu. Poslední dvě kapitoly čerpají z Kantova pokritického spisu. V kapitole O lidské přirozenosti se blíže seznamujeme s Kantovým pojetím lidské přirozenosti, dále také srovnáváme, v čem se toto pojetí shoduje či snad různí s předcházejícími...
Problém viny u Martina Bubera a Karla Jasperse
Dudek, Petr ; Jandejsek, Petr (vedoucí práce) ; Fischer, Ondřej (oponent)
Ve své bakalárské práci se zabývám problematikou viny z pohledu Martina Bubera a Karla Jasperse. Nejdríve ve své práci predkládám životopisy obou význacných existenciálních filosofu, ponevadž práve životní osudy sehrály významnou roli v procesu formování jejich názoru k problematice viny. Následne pak pristupuji k popisu možných zpusobu vyrovnávání se s vinou v živote cloveka jak z pohledu Martina Bubera, tak z pohledu Karla Jasperse.Záverem také uvádím srovnání obou filosofických náhledu na problém viny.

Viz též: podobná jména autorů
3 Dudek, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.