|
|
Programy podpory zdraví na základních školách v Jihočeském kraji
Dubská, Linda ; Zelinková, Anna (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu podpory zdraví na základních školách Jihočeském kraji. Pozornost je věnována současné situaci v dále jsou zkoumány jednotlivé programy. Text dále sleduje, jak ředitelé základních škol a pracovníci Státního zdravotního ústavu hodnotí účinnost programů podpory zdraví. Na základě kvalitativního šetření mezi zmíněnými aktéry jsou identifikována se do značné míry liší úrovní propracovanosti. Přínosem práce by mělo být zjištění aktuální situace při implementaci vybraných programů podpory zdraví, zhodnocení efektivnosti a návrhy opatření na zlepšení zjištěné situace.
|
|
|
Programy podpory zdraví na základních školách v Jihočeském kraji
Dubská, Linda ; Tumová, Anna (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce na téma Programy podpory zdraví na základních školách v Jihočeském kraji pojednává o projektech, které jsou zaměřeny na zdraví žáků navštěvujících základní školy. Cílem práce bylo jednak zjistit, jaký je přístup ředitelů vybraných základních škol v Jihočeském kraji k programům podpory zdraví a dalším cílem bylo zhodnocení a také posouzení postojů ředitelů k účinnosti využívání těchto programů. Práce je za účelem naplnění cílů rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž teoretická je zaměřena na vymezení základních pojmů, jako jsou např. zdraví, zdravý životní styl, programy podpory zdraví, prevence, determinanty zdraví apod. V dalších částech práce jsou popsány jednotlivé programy podpory zdraví, které jsou školám v Jihočeském kraji nabízeny a které zkoumané školy také využívají. V praktické části vycházím z výzkumného šetření, které je rozděleno do dvou bloků. První blok je zaměřen na ředitele základních škol a druhý blok se týká poskytovatelů programů podpory zdraví. V návaznosti na stanovené cíle bylo zjištěno, že úroveň implementace se do značné míry liší, neboť ředitelé škol někde mají implementaci již velmi propracovanou a velký počet programů, jinde je programů jen pár a implementace pokulhává. V návaznosti na dílčí cíl bylo zjištěno, že pohled na účinnost se...
|
|
|
Zdravotní pojištění a připojištění nadstandardní péče
DUBSKÁ, Linda
Zdravotnictví bychom mohli definovat jako soustavu odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotních potřeb obyvatelstva. Základním zdrojem financování zdravotní péče je zdravotní pojištění, které zaujímá přibližně 77 %. Zdravotní pojištění se opírá o článek 31 Listiny základních práv a svobod a je založeno na několika principech. Ze státního rozpočtu plyne do zdravotnictví okolo 3,8 % výdajů. Dalším zdrojem financování jsou soukromé zdroje, mezi které patří například regulační poplatky u lékaře, příplatek za léky a stomatologické výrobky a také nedávno zavedené platby za nadstandardy. Podíl spoluúčasti pojištěnců je nízký a jedná se pouze o doplňkovou formu financování. V současnosti však jejich význam roste. Zdravotnictví je financováno i z jiných zdrojů, které jsou pouze okrajové a zaujímají zanedbatelné 1 % příjmů. Jedná se například o charitativní a dobročinné příspěvky. Financování zdravotnictví je v současnosti problémem, který má celosvětové rozměry. Je tomu tak hlavně díky pokroku a novým medicinským technologiím, jejichž nabídka přesahuje hospodářské možnosti všech států. V rámci zajištění finanční stability systému a udržení nákladů na přijatelné úrovni došlo k reformě českého zdravotnictví. Součástí reformních snah je racionalizace poptávky po zdravotní péči prostřednictvím zavedení regulačních poplatků a díky tomu i získání nových zdrojů. Reforma s sebou přinesla také zavedení tzv. nadstandardů, tj. ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče, která má do systému přinést více soukromých výdajů. Občané České republiky tak mohou vedle základní zdravotní péče hrazené z povinného zdravotního pojištění využít i nadstandardní služby, za které si však musí připlatit. Jedná se např. o možnost získání kvalitnějších materiálů nezbytných k léčbě či ošetření (ekonomicky náročnější varianta zdravotní péče), vlastní volbu lékaře ? operatéra, nadstandardní vybavení pokoje při hospitalizaci apod. Pokud se pojištěnec rozhodne pro ekonomicky náročnější variantu, je ze zákona povinen uhradit rozdíl ceny mezi touto méně hospodárnou variantou a variantou základní. Seznam nadstandardů v současnosti obsahuje 18 položek a měl by se dále rozrůstat. Cílem bakalářské práce je shrnout současnou právní úpravu dané problematiky a zejména zjistit, zda respondenti jsou ochotni využít možnost připojištění za účelem čerpání nadstandardní péče. V teoretické části je nastíněn historický vývoj zdravotního pojištění, principy zdravotního pojištění a jeho institucionální zajištění. Pozornost je věnována výdajům, které plynou do českého zdravotnictví a pro mezinárodní srovnání je stručně popsáno fungování zdravotnických systémů ve vybraných státech. Závěr teoretické části obsahuje informace o problematice nadstandardní péče a o přístupu tuzemských pojišťoven k možnosti připojištění této zdravotní péče. Praktická část práce je zaměřena na zjištění zájmu pojištěnců jednak o využití nadstandardní péče a dále o to, zda respondenti uvažují o možnosti soukromého pojištění pro případ jejího čerpání, popřípadě jaké formy a druhy péče upřednostňují. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum a metoda dotazování. V rámci výzkumu byly stanoveny 3 hypotézy.
|
host ::
RSS.