|
|
Vliv lesního managementu na biodiverzitu lesa
Dušátko, Martin ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Bače, Radek (oponent)
Lesy hostí přibližně 80 % druhů všech terestrických organismů. Ve 20. století lidský tlak na lesní ekosystémy drasticky narostl a představuje trvalou hrozbu pro světovou biodiverzitu. Cílem této práce je shrnout dosavadní znalosti o vlivech lesního managementu na organismy a identifikovat působící mechanismy. Nejstarší podoby lesního managementu byly hospodaření v nízkém a středním tvaru lesa s poměrně vysokou biodiverzitou spíše raných sukcesních stádií. Přechodem na klasické intenzivní lesnictví došlo k zastínění porostů a úbytku členitosti. V posledních desetiletích někde probíhá další intenzifikace managementu použitím rychle rostoucích dřevin, ale zároveň sílí uvědomění o potřebě nastolit v lesnictví dlouhodobě udržitelné podmínky. Hospodářský les má oproti přírodnímu lesu podstatně nižší průměrný věk stromů, vykazuje prostorovou homogenitu a nižší členitost, nevyskytují se v něm staré a odumřelé stromy, tedy prvky, na které je vázána vysoká diverzita organismů. Často dochází i ke změně druhového složení dřevin. Lidský management rovněž nabourává a oslabuje přírodní disturbanční režimy. V mnoha ekonomicky vyspělých státech jsou lesy fragmentovány již dlouho a v rozsáhlých zalesněných oblastech, které se zachovaly do 20. století, probíhá masivní odlesňování a fragmentace v dnešní době. Lidské působení...
|
|
|
Vývoj struktury primárních smíšených temperátních lesů v závislosti na režimu disturbancí
Dušátko, Martin ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Altman, Jan (oponent)
Diplomová práce rekonstruuje disturbanční historii fragmentu smíšeného temperátního pralesa v rezervaci Kornietová na Slovensku. Metodou výzkumu je odběr dendrochronologických vzorků a strukturních dat na založených výzkumných plochách. 6 ze 14 výzkumných ploch zasáhla kolem roku 1830 extrémní disturbance, která odstranila prakticky celé horní korunové patro. Následovalo dlouhé období téměř bez disturbancí. Druhou skupinu charakterizoval režim slabých disturbancí zasahujících porost každých zhruba 30 až 40 let. Ze strukturního hlediska se skupiny prokazatelně lišily tvarem rozložení DBH a výskytem velkých stromů. Plochy se silnou disturbancí měly výrazně více velkých stromů s DBH nad 600 mm, protože úhrnná míra disturbování je u těchto ploch po roce 1830 výrazně nižší než u druhé skupiny. Ostatní zkoumané parametry jako objem mrtvého dřeva, druhové složení nebo míra zmlazení nebyly prokazatelně rozdílné. Jiné studie předpokládají, že při režimu slabých disturbancí zmlazuje nejlépe buk, zatímco silné disturbance svědčí jehličnanům. Výsledky naší studie tomuto předpokladu nenasvědčují. V průběhu zpracování a vyhodnocování dat se také ukázalo, že dosud docházelo k velké míře chybovosti. Správné datování buku je obtížnější, než se myslelo, avšak při dostatku zkušeností možné. Nesynchronizované pozaďové...
|
|
|
Vliv lesního managementu na biodiverzitu lesa
Dušátko, Martin ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Bače, Radek (oponent)
Lesy hostí přibližně 80 % druhů všech terestrických organismů. Ve 20. století lidský tlak na lesní ekosystémy drasticky narostl a představuje trvalou hrozbu pro světovou biodiverzitu. Cílem této práce je shrnout dosavadní znalosti o vlivech lesního managementu na organismy a identifikovat působící mechanismy. Nejstarší podoby lesního managementu byly hospodaření v nízkém a středním tvaru lesa s poměrně vysokou biodiverzitou spíše raných sukcesních stádií. Přechodem na klasické intenzivní lesnictví došlo k zastínění porostů a úbytku členitosti. V posledních desetiletích někde probíhá další intenzifikace managementu použitím rychle rostoucích dřevin, ale zároveň sílí uvědomění o potřebě nastolit v lesnictví dlouhodobě udržitelné podmínky. Hospodářský les má oproti přírodnímu lesu podstatně nižší průměrný věk stromů, vykazuje prostorovou homogenitu a nižší členitost, nevyskytují se v něm staré a odumřelé stromy, tedy prvky, na které je vázána vysoká diverzita organismů. Často dochází i ke změně druhového složení dřevin. Lidský management rovněž nabourává a oslabuje přírodní disturbanční režimy. V mnoha ekonomicky vyspělých státech jsou lesy fragmentovány již dlouho a v rozsáhlých zalesněných oblastech, které se zachovaly do 20. století, probíhá masivní odlesňování a fragmentace v dnešní době. Lidské působení...
|
host ::
RSS.