|
|
Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Plant-soil feedback (PSF), zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, je jedním z mechanismů, který může přispívat k úspěchu invazních rostlin. Které ze složek půdy na tom však mají nejvýraznější podíl? Ve dvoufázovém pokusu jsem sledovala změny v klíčení a růstu rostlin v reakci na intraspecifickou kultivaci půdy: vybrané druhy rostlin byly pěstovány v substrátu z půdy nekultivované či kultivované stejným druhem rostliny, obsahujícím různé varianty množství a složení půdní bioty. Vliv změn v biotické a abiotické složce půdy byl poté vyhodnocen a porovnáván v rámci párů příbuzných invazních a původních rostlin. Hlavním pozorovaným jevem byla značná rodová a druhová specificita odpovědí na změněné půdní podmínky. Změny ve složení půdy způsobené kultivací ovlivnily klíčení i biomasu pokusných rostlin pozitivně, neutrálně i negativně, jejich dopad se značně lišil mezi jednotlivými pokusnými druhy - na některé ze sledovaných druhů měly větší vliv změny v abiotické složce půdy, některé reagovaly zejména na změny ve složení půdní bioty. Půdní biota nicméně ovlivnila klíčení i biomasu sledovaných rostlin i nezávisle na kultivaci - na biomasu rostlin měla přítomnost všech složek půdní bioty negativní vliv. S přibývajícím množstvím a zastoupením patogenů, hub, mikro- a mesofauny v půdě se tedy dosažená biomasa...
|
|
|
TESTOVÁNÍ NOVÝCH POTENCIÁLNÍCH LÁTEK PRO LÉČBU ALZHEIMEROVY NEMOCI
Drtinová, Lucie ; Pohanka, Miroslav (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Mokrý, Milan (oponent)
Univerzita Obrany v Brně Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Katedra toxikologie a Centrum pokročilých studií Student: Mgr. Lucie Drtinová Školitel: pplk. doc. RNDr. Miroslav Pohanka, Ph. D., DSc Téma disertační práce: Testování nových potenciálních látek pro léčbu Alzheimerovy nemoci Alzheimerova nemoc (AD) představuje nejčastější formu demence, která se projevuje ztrátou zejména krátkodobé paměti, prostorovou dezorientací, progresivní úbytkem kognitivních funkcí a postupnému zhoršování intelektu. Odhaduje se, že celosvětově trpí demencí asi 36 milionů lidí (převážně AD) a toto číslo nadále roste. AD je nepředvídatelné, multifaktorialní onemocnění bez známé příčiny a kauzální terapie. Ve většině post mortem vyšetřených mozků byla objevena ztráta nervové tkáně, oxidativní poškození vyvolané zánětem a rozpadem neuronů, extracelulárně agregovaný amyloid beta v amyloidní plak a smotky hyperfosforylovaného tau proteinu. Ve všech případech toto onemocnění končí letálně, a to po 2-10 letech od stanovení diagnózy. V současnosti je dostupná pouze symptomatická farmakoterapie pro AD a většina léčených pacientů si vůči ní vybuduje po čase toleranci. Účinek léčiv používaných při léčbě AD je založen na inhibici acetylcholinesterasy (AChE) (donepezil, galantamin, rivastigmin) nebo na inhibici...
|
|
|
Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Plant-soil feedback (PSF), zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, je jedním z mechanismů, který může přispívat k úspěchu invazních rostlin. Které ze složek půdy na tom však mají nejvýraznější podíl? Ve dvoufázovém pokusu jsem sledovala změny v klíčení a růstu rostlin v reakci na intraspecifickou kultivaci půdy: vybrané druhy rostlin byly pěstovány v substrátu z půdy nekultivované či kultivované stejným druhem rostliny, obsahujícím různé varianty množství a složení půdní bioty. Vliv změn v biotické a abiotické složce půdy byl poté vyhodnocen a porovnáván v rámci párů příbuzných invazních a původních rostlin. Hlavním pozorovaným jevem byla značná rodová a druhová specificita odpovědí na změněné půdní podmínky. Změny ve složení půdy způsobené kultivací ovlivnily klíčení i biomasu pokusných rostlin pozitivně, neutrálně i negativně, jejich dopad se značně lišil mezi jednotlivými pokusnými druhy - na některé ze sledovaných druhů měly větší vliv změny v abiotické složce půdy, některé reagovaly zejména na změny ve složení půdní bioty. Půdní biota nicméně ovlivnila klíčení i biomasu sledovaných rostlin i nezávisle na kultivaci - na biomasu rostlin měla přítomnost všech složek půdní bioty negativní vliv. S přibývajícím množstvím a zastoupením patogenů, hub, mikro- a mesofauny v půdě se tedy dosažená biomasa...
|
|
|
Mechanismy ovlivňující zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou u invazních druhů
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazní rostliny způsobují celosvětově značné ekologické a hospodářské škody. Aby bylo možné jejich působení zamezit, je třeba porozumět mechanismům rostlinné invaze. Jedním z vysvětlení úspěšnosti invazních rostlin je jejich efektivní využívání zpětnovazebných interakcí mezi rostlinou a půdou. Zpětná vazba s půdou do velké míry ovlivňuje prospívání rostliny. Zatímco u většiny rostlin bývá vnitrodruhová zpětná vazba s půdou spíše negativní, u invazních rostlin je pozorována zpětná vazba méně negativní či dokonce pozitivní. To může být dáno tím, že invazní rostliny vykazují schopnost měnit složení půdy a přizpůsobovat ji ku svému prospěchu. Tato práce se zabývá jednotlivými složkami zpětné vazby mezi rostlinou a půdou, abiotickými i biotickými faktory ovlivňujícími tento proces, a shrnuje jejich význam pro rostlinné invaze. Předmětem navazující diplomové práce bude výzkum významu dílčích biotických a abiotických složek ve zpětné vazbě a zjišťování jejich role v rostlinné invazi. Klíčová slova: rostlinné invaze, zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, mutualismus, biotické faktory, abiotické faktory
|
|
|
TESTOVÁNÍ NOVÝCH POTENCIÁLNÍCH LÁTEK PRO LÉČBU ALZHEIMEROVY NEMOCI
Drtinová, Lucie ; Pohanka, Miroslav (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Mokrý, Milan (oponent)
Univerzita Obrany v Brně Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Katedra toxikologie a Centrum pokročilých studií Student: Mgr. Lucie Drtinová Školitel: pplk. doc. RNDr. Miroslav Pohanka, Ph. D., DSc Téma disertační práce: Testování nových potenciálních látek pro léčbu Alzheimerovy nemoci Alzheimerova nemoc (AD) představuje nejčastější formu demence, která se projevuje ztrátou zejména krátkodobé paměti, prostorovou dezorientací, progresivní úbytkem kognitivních funkcí a postupnému zhoršování intelektu. Odhaduje se, že celosvětově trpí demencí asi 36 milionů lidí (převážně AD) a toto číslo nadále roste. AD je nepředvídatelné, multifaktorialní onemocnění bez známé příčiny a kauzální terapie. Ve většině post mortem vyšetřených mozků byla objevena ztráta nervové tkáně, oxidativní poškození vyvolané zánětem a rozpadem neuronů, extracelulárně agregovaný amyloid beta v amyloidní plak a smotky hyperfosforylovaného tau proteinu. Ve všech případech toto onemocnění končí letálně, a to po 2-10 letech od stanovení diagnózy. V současnosti je dostupná pouze symptomatická farmakoterapie pro AD a většina léčených pacientů si vůči ní vybuduje po čase toleranci. Účinek léčiv používaných při léčbě AD je založen na inhibici acetylcholinesterasy (AChE) (donepezil, galantamin, rivastigmin) nebo na inhibici...
|
|
|
In vitro reaktivace cholinesteras inhibovaných pesticidy
Drtinová, Lucie ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Vlček, Vítězslav (oponent)
Souhrn In vitro reaktivace cholinesteras inhibovaných pesticidy Organofosforové pesticidy jsou toxické látky komerčně dodávané jako insekticida pro ochranu zemědělských komodit, protiepidemických opatření atd. Použití pesticidů je v České republice regulováno zákonem, a v rámci celé Evropské unie je trendem sledovat a regulovat používání přípravků s obsahem pesticidů. V diplomové práci jsem hodnotila účinnost nově připravených oximových reaktivátorů acetylcholinesterasy (AChE) za použití standardní spektrofotometrické metody a multikanálového spektrofotometru. Po experimentálním testování schopnosti inhibovat AChE jsem vybrala tři pesticidy schopné vazby na AChE bez metabolické aktivace: paraoxon ethyl, paraoxon methyl a DFP. Následně jsem experimentálně sledovala schopnost 78 vybraných oximových reaktivátorů in vitro obnovit aktivitu AChE po předchozí inhibici. Podařilo se dokázat, že DFP inhibovanou AChE lze reaktivovat s vysokou účinností za pomocí monokvartérních reaktivátorů, ale i biskvartérní reaktivátory jsou rovněž účinné. Naproti tomu se paraoxon ethyl a stejně tak i paraoxon methyl ve větší míře daly reaktivovat pouze biskvartérními reaktivátory. Počet oximových skupin se nezdá být důležitým faktorem předurčujícím účinnost těchto reaktivátorů pro paraoxon methyl a ethyl. Závěrem lze říci, že v...
|
host ::
RSS.