|
|
Vztah olfaktorických funkcí a psychopatologie u pacientů s poruchou autistického spektra
Dudová, Iva ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Drtílková, Ivana (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Cílem naší práce bylo vyšetřit čichové funkce (čichový práh, čichovou identifikaci a čichovou preferenci) a zjistit jejich vztah k závažnosti psychopatologie u dětí s poruchou autistického spektra (PAS). 35 pacientů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem (průměrný věk 10,8 ± 3,6 let; 31 chlapců) bylo porovnáno s 35 zdravými kontrolami (průměrný věk 10,4 ± 2,4 let; 28 chlapců). Obě skupiny se statisticky významně nelišily ani průměrným věkem (p = 0,598), ani zastoupením pohlaví (p = 0,324). Čichová identifikace a čichový práh byly měřeny pomocí testu Sniffin' Sticks. Čichová libost byla měřena na 5-ti položkové škále při použití testu Sniffin' Sticks, části čichové identifikace. Pro určení závažnosti autistické psychopatologie byla použita observační škála dětského autistického chování CARS (Childhood Autism Rating Scale). U osob s PAS bylo naměřeno ve srovnání s kontrolní skupinou výrazně nižší skóre čichového prahu v testu Sniffin' Sticks (6,3 ± 3,1 vs. 7,9 ± 2,0; p = 0,025), tedy zjištěna výrazně snížená senzitivita. Pacienti s PAS byli signifikantně lepší ve správné identifikaci vůně pomeranče (94 vs. 63%; p < 0,05) a signifikantně horší ve správné identifikaci vůně hřebíčku (40 vs. 74%; p < 0,05). Pro dalších 14 položek nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Pro celkové skóre...
|
|
|
Vztah olfaktorických funkcí a psychopatologie u pacientů s poruchou autistického spektra
Dudová, Iva ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Drtílková, Ivana (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Cílem naší práce bylo vyšetřit čichové funkce (čichový práh, čichovou identifikaci a čichovou preferenci) a zjistit jejich vztah k závažnosti psychopatologie u dětí s poruchou autistického spektra (PAS). 35 pacientů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem (průměrný věk 10,8 ± 3,6 let; 31 chlapců) bylo porovnáno s 35 zdravými kontrolami (průměrný věk 10,4 ± 2,4 let; 28 chlapců). Obě skupiny se statisticky významně nelišily ani průměrným věkem (p = 0,598), ani zastoupením pohlaví (p = 0,324). Čichová identifikace a čichový práh byly měřeny pomocí testu Sniffin' Sticks. Čichová libost byla měřena na 5-ti položkové škále při použití testu Sniffin' Sticks, části čichové identifikace. Pro určení závažnosti autistické psychopatologie byla použita observační škála dětského autistického chování CARS (Childhood Autism Rating Scale). U osob s PAS bylo naměřeno ve srovnání s kontrolní skupinou výrazně nižší skóre čichového prahu v testu Sniffin' Sticks (6,3 ± 3,1 vs. 7,9 ± 2,0; p = 0,025), tedy zjištěna výrazně snížená senzitivita. Pacienti s PAS byli signifikantně lepší ve správné identifikaci vůně pomeranče (94 vs. 63%; p < 0,05) a signifikantně horší ve správné identifikaci vůně hřebíčku (40 vs. 74%; p < 0,05). Pro dalších 14 položek nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Pro celkové skóre...
|
|
|
Elekrofyziologické koreláty dětského autismu
Kulísek, Robert ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Krajča, Vladimír (oponent) ; Drtílková, Ivana (oponent)
Dětský autismus jako hlavní představitel skupiny pervazivních vývojových poruch (dále PVP) představuje i po více než 60 letech probíhajícího výzkumu stále velkou výzvu pro odborníky jak z oblasti základního výzkumu tak i pro klinické pracovníky. Závažnost této skupiny poruch byla dlouhou dobu podceňována, autismus byl zpočátku považován za velmi vzácné onemocnění . Po sjednocení a ustálení diagnostických kritérií a především díky zefektivnění diagnostických metod se však ukazuje, že se jedná o mnohem častější, navíc klinicky velmi závažné postižení. Včasná terapeutická intervence je podmíněna rozpoznáním prvních příznaků , přesnou diagnózou včetně stanovení prognózy a pečlivým dlouhodobým sledováním vývoje. Péče o pacienta s autismem je komplexní a vyžaduje pozornost celého týmu specialistů z různých medicínských oborLl. Dosavadní léčebné možnosti jsou však nadále neuspokojivé. Významnou a dosud kontroverzní otázkou je vzájemný vztah mezi pervazivními vývojovými porucham i, epilepsií a EEG epileptiformními abnormitami , které jsou s autismem ve vysoké míře asociovány. Je zvažován jejich patogenetický podíl na nepříznivém regresivním vývoji u některých pacientů , případný negativní vliv na intelektové funkce a behaviorální profil pacientů. Zdrojem inspirujících poznatkůjsou také některé epileptické syndromy...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.