Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Praha a její logistické zázemí. Proměny města a jeho technických sítí v letech 1913-1952
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Kryštof Drnek Praha a její logistické zázemí. Proměny města a jeho technických sítí v letech1913-1952 Abstrakt Práce se zabývá vztahem mezi Prahou jako městem a vodovodní, kanalizační, plynárenskou a elektrifikační sítí. Struktura kapitol a jednotlivých částí je řazena tak, aby odrážela intuitivní strukturu, ale i dobové a logické chápání jednotlivých struktur. Nejprve je stručně podána historie vývoje města samotného v dané epoše - jsou nastíněna politická a hospodářská měřítka, která určovala lokální vývoj metropole i vývoj jednotlivých sítí. Následují kapitoly o samotných technických sítích, které za sebe řadí vodovody, kanalizaci, plynárenskou síť a nakonec elektrifikaci. Práce postupuje podle měřítek užitých pro dělení obecního majetku z roku 1926. Zatímco vodovody a kanalizace patří do skupiny vytvořené podle potřeby, významu a účelu, plyn a elektřina jsou součástí skupiny vytvořené dle hospodářské výnosnosti. Na závěr jednotlivých kapitol je zařazeno stručné shrnutí vývoje města a jednotlivých sítí, sdružených do dvou vzájemně souvisejících skupin - vodovody s kanalizací a plyn spolu s elektřinou. Popsané dvojice inženýrských sítí ve svém stavebním vývoji ponejvíce ovlivňovaly sebe navzájem. Na druhou dvojici měly jen nepatrný vliv a v podobě drobných utilitaristických detailů (např. odkanalizování...
Praha - od zemské metropole monarchie k hlavnímu městu republiky. Vývoj logistického zázemí města v letech 1913-1952
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jásek, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se zabývám vztahem mezi Prahou jako městem a vodovodní, kanalizační, plynárenskou a elektrifikační sítí. Dosavadní výzkum byl prozatím soustředěn především na jednotlivé subjekty a dopad jejich samostatného vývoje na sebe navzájem byl opomíjen. Ve své práci se snažím najít odpovědi na otázky obecného charakteru (nakolik ovlivnil vývoj těchto sítí vývoj samotného města? Nebo se tak stalo obráceně a město samo podmiňovalo svým vývojem vznik jednotlivých sítí?) ale i charakteru detailního (jaký byl vzájemný vývoj těchto technických sítí a ovlivnil vývoj jedné sítě i vývoj sítě jiné? Nakolik změnily tyto nově vzniklé sítě život obyvatel Prahy? Změnily i chápání dosud platných norem bydlení?) Struktura kapitol a jednotlivých částí je řazena tak, aby odrážela intuitivní strukturu, ale i dobové a logické chápání jednotlivých struktur. Nejprve je stručně podána historie vývoje města samotného v dané epoše - jsou nastíněna politická a hospodářská měřítka, která určovala lokální vývoj metropole i vývoj jednotlivých sítí. Následují kapitoly o samotných technických sítích, které za sebe řadí vodovody, kanalizaci, plynárenskou síť a nakonec elektrifikaci. Postupuji takto podle měřítek užitých pro dělení obecního majetku z roku 19261. Zatímco vodovody a kanalizace patří do skupiny vytvořené podle potřeby,...
Dějiny pražské správy vodárenství v meziválečném období
Drnek, Kryštof ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Jásek, Jaroslav (oponent)
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma, které je poněkud stranou všeobecného vědeckého zájmu. Dějiny správy nejsou přespříliš oblíbeným tématem širší vědecké obce a týká se to i dějin správy vodárenství. Domnívám se, že je to poněkud neprávem. Vodárenství je jakousi šedou osobou v pozadí historických událostí, její správa o to více. Bez její administrace by se jakékoliv dnešní velkoměsto, Prahou počínaje a Vídní a Londýnem konče, nikdy nedostalo na svou současnou úroveň. Její postupný vznik i vznik oboru, který řídila, byl pomalý, provázený stejnými problémy jako ostatní průmyslová odvětví s tím rozdílem, že distribuce vody a její odvod se na pořad změn a reforem dostával až jako poslední, tedy většinou ve chvíli, kdy již hrozilo akutní nebezpečí zhroucení daného stavu. Při svém výzkumu jsem nejvíce využil tři instituce - Archiv hlavního města Prahy, Archiv pražských vodovodů a kanalizací a Národní knihovnu. Mezi hlavní prameny, které jsem zde našel a o které jsem se při své práci opřel, patří série Almanachů hlavního města Prahy, které vycházely mezi lety 1889 a 1939. Mezi další užité prameny patří personální složky tehdejších činovníků pražského vodárenství, současná odborná literatura a jednotlivé prameny, povětšinou ve formě dobových odborných publikací. Tyto publikace se nacházejí ve formě...
Průmyslové podnikání Pražské obce v první polovině 20. století. Průmyslové závody hlavního města Prahy, s.r.o.
Štěpánek, Ondřej ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Drnek, Kryštof (oponent)
Tato práce řeší průmyslové aktivity pražské obce na trhu stavebních hmot v první polovině 20. století, zejména pak v letech 1921-1948, ve kterých úspěšně fungovala společnost "Průmyslové závody hlavního města Prahy", v níž měla obec svůj poloviční podíl. Hlavním cílem je zmapovat činnost této společnosti provozující vápenky, cihelny a pilu. Zaměřil jsem se na její vývoj a význam podniku. Práci jsem řešil zejména na základě informací z Archivu hlavního města Prahy, z fondu Průmyslových závodů. Provedený výzkum dokládá množství vyrobených a prodaných surovin, dále pak také důležité budovy na kterých se dodavatelsky podílela. Hlavním přínosem této práce má být "znovuobjevení" zajímavého podniku, který významně podporoval stavební ruch v Praze, dodával stavební hmoty nejen na obecní stavby a tvořil konkurenci kartelům.
Nerealizovaná Praha. Historický vývoj neuskutečněné regulace a urbanizace Prahy a souvisejících stavebních projektů v 1.pol. 20.století
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Ira, Jaroslav (oponent)
Cílem disertační práce je přehled historického vývoje a vykonané práce na nikdy nerealizované regulaci a stavební úpravě hlavního města Prahy. Tento vývoj je popisován tematicky, na základě jednotlivých oblastí, kterými se navrhovaný regulační plán zabýval. Zároveň je vybráno několik dlouhodobých stavebních projektů, na kterých je formou historické sondy detailně ukázán proces vytvoření projektu, jeho posouzení a následná implementace do regulačního plánu. Práce je zasazena do období mezi oběma světovými válkami, tj. mezi lety 1918 - 1939, s tematickým přesahem přes obě stanovená data. Klíčová slova: Regulace, urbanizace, Praha, Státní regulační komise pro Prahu a okolí, Nové Město, Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží, Nuselský most, Petřínská komunikace, Letenská pláň, Invalidovna, čistírna odpadních vod, vodárna na užitkovou vodu.
Průmyslové podnikání Pražské obce v první polovině 20. století. Průmyslové závody hlavního města Prahy, s.r.o.
Štěpánek, Ondřej ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Drnek, Kryštof (oponent)
Tato práce řeší průmyslové aktivity pražské obce na trhu stavebních hmot v první polovině 20. století, zejména pak v letech 1921-1948, ve kterých úspěšně fungovala společnost "Průmyslové závody hlavního města Prahy", v níž měla obec svůj poloviční podíl. Hlavním cílem je zmapovat činnost této společnosti provozující vápenky, cihelny a pilu. Zaměřil jsem se na její vývoj a význam podniku. Práci jsem řešil zejména na základě informací z Archivu hlavního města Prahy, z fondu Průmyslových závodů. Provedený výzkum dokládá množství vyrobených a prodaných surovin, dále pak také důležité budovy na kterých se dodavatelsky podílela. Hlavním přínosem této práce má být "znovuobjevení" zajímavého podniku, který významně podporoval stavební ruch v Praze, dodával stavební hmoty nejen na obecní stavby a tvořil konkurenci kartelům.
Praha a její logistické zázemí. Proměny města a jeho technických sítí v letech 1913-1952
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Kryštof Drnek Praha a její logistické zázemí. Proměny města a jeho technických sítí v letech1913-1952 Abstrakt Práce se zabývá vztahem mezi Prahou jako městem a vodovodní, kanalizační, plynárenskou a elektrifikační sítí. Struktura kapitol a jednotlivých částí je řazena tak, aby odrážela intuitivní strukturu, ale i dobové a logické chápání jednotlivých struktur. Nejprve je stručně podána historie vývoje města samotného v dané epoše - jsou nastíněna politická a hospodářská měřítka, která určovala lokální vývoj metropole i vývoj jednotlivých sítí. Následují kapitoly o samotných technických sítích, které za sebe řadí vodovody, kanalizaci, plynárenskou síť a nakonec elektrifikaci. Práce postupuje podle měřítek užitých pro dělení obecního majetku z roku 1926. Zatímco vodovody a kanalizace patří do skupiny vytvořené podle potřeby, významu a účelu, plyn a elektřina jsou součástí skupiny vytvořené dle hospodářské výnosnosti. Na závěr jednotlivých kapitol je zařazeno stručné shrnutí vývoje města a jednotlivých sítí, sdružených do dvou vzájemně souvisejících skupin - vodovody s kanalizací a plyn spolu s elektřinou. Popsané dvojice inženýrských sítí ve svém stavebním vývoji ponejvíce ovlivňovaly sebe navzájem. Na druhou dvojici měly jen nepatrný vliv a v podobě drobných utilitaristických detailů (např. odkanalizování...
Dějiny pražské správy vodárenství v meziválečném období
Drnek, Kryštof ; Jásek, Jaroslav (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma, které je poněkud stranou všeobecného vědeckého zájmu. Dějiny správy nejsou přespříliš oblíbeným tématem širší vědecké obce a týká se to i dějin správy vodárenství. Domnívám se, že je to poněkud neprávem. Vodárenství je jakousi šedou osobou v pozadí historických událostí, její správa o to více. Bez její administrace by se jakékoliv dnešní velkoměsto, Prahou počínaje a Vídní a Londýnem konče, nikdy nedostalo na svou současnou úroveň. Její postupný vznik i vznik oboru, který řídila, byl pomalý, provázený stejnými problémy jako ostatní průmyslová odvětví s tím rozdílem, že distribuce vody a její odvod se na pořad změn a reforem dostával až jako poslední, tedy většinou ve chvíli, kdy již hrozilo akutní nebezpečí zhroucení daného stavu. Při svém výzkumu jsem nejvíce využil tři instituce - Archiv hlavního města Prahy, Archiv pražských vodovodů a kanalizací a Národní knihovnu. Mezi hlavní prameny, které jsem zde našel a o které jsem se při své práci opřel, patří série Almanachů hlavního města Prahy, které vycházely mezi lety 1889 a 1939. Mezi další užité prameny patří personální složky tehdejších činovníků pražského vodárenství, současná odborná literatura a jednotlivé prameny, povětšinou ve formě dobových odborných publikací. Tyto publikace se nacházejí ve formě...
Praha - od zemské metropole monarchie k hlavnímu městu republiky. Vývoj logistického zázemí města v letech 1913-1952
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jásek, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se zabývám vztahem mezi Prahou jako městem a vodovodní, kanalizační, plynárenskou a elektrifikační sítí. Dosavadní výzkum byl prozatím soustředěn především na jednotlivé subjekty a dopad jejich samostatného vývoje na sebe navzájem byl opomíjen. Ve své práci se snažím najít odpovědi na otázky obecného charakteru (nakolik ovlivnil vývoj těchto sítí vývoj samotného města? Nebo se tak stalo obráceně a město samo podmiňovalo svým vývojem vznik jednotlivých sítí?) ale i charakteru detailního (jaký byl vzájemný vývoj těchto technických sítí a ovlivnil vývoj jedné sítě i vývoj sítě jiné? Nakolik změnily tyto nově vzniklé sítě život obyvatel Prahy? Změnily i chápání dosud platných norem bydlení?) Struktura kapitol a jednotlivých částí je řazena tak, aby odrážela intuitivní strukturu, ale i dobové a logické chápání jednotlivých struktur. Nejprve je stručně podána historie vývoje města samotného v dané epoše - jsou nastíněna politická a hospodářská měřítka, která určovala lokální vývoj metropole i vývoj jednotlivých sítí. Následují kapitoly o samotných technických sítích, které za sebe řadí vodovody, kanalizaci, plynárenskou síť a nakonec elektrifikaci. Postupuji takto podle měřítek užitých pro dělení obecního majetku z roku 19261. Zatímco vodovody a kanalizace patří do skupiny vytvořené podle potřeby,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.