|
| |
|
|
Izotopové složení fluid extrahovaných z fluidních inkluzí
Drahota, Jakub ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Žák, Karel (oponent)
Zlatonosné mineralizace a ložiska zlata v Českém masivu jsou vázané především na středočeskou metalogenetickou zónu. V této diplomové práci byla zkoumána křemenná žilovina z ložisek Mokrsko, Kašperské hory, Jílové u Prahy a Kasejovice, která vznikala z H2O-CO2±CH4±N2 fluid za teplot cca 500-300 řC. Křemen byl mechanicky i chemicky přečištěn a ve vakuové aparatuře pro termální dekrepitaci fluidních inkluzí bylo kryogenně separováno CO2 k následnému stanovení izotopového složení uhlíku. Naměřené hodnoty δ13 C-CO2 leží v rozmezí od -15,7 do -6,5 ‰ PDB. Takto rozsáhlé variace vylučují pouze jediný zdroj uhlíku a pro většinu lokalit lze uvažovat uhlíku ze dvou zdrojů a o jejich mísení. Jako nejpravděpodobnější zdroj se jeví uhlík homogenizované svrchní kůry a uhlík organického původu mobilizovaný při metamorfních procesech.
|
|
| |
|
|
Izotopové složení fluid extrahovaných z fluidních inkluzí
Drahota, Jakub ; Žák, Karel (oponent) ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce)
Zlatonosné mineralizace a ložiska zlata v Českém masivu jsou vázané především na středočeskou metalogenetickou zónu. V této diplomové práci byla zkoumána křemenná žilovina z ložisek Mokrsko, Kašperské hory, Jílové u Prahy a Kasejovice, která vznikala z H2O-CO2±CH4±N2 fluid za teplot cca 500-300 řC. Křemen byl mechanicky i chemicky přečištěn a ve vakuové aparatuře pro termální dekrepitaci fluidních inkluzí bylo kryogenně separováno CO2 k následnému stanovení izotopového složení uhlíku. Naměřené hodnoty δ13 C-CO2 leží v rozmezí od -15,7 do -6,5 ‰ PDB. Takto rozsáhlé variace vylučují pouze jediný zdroj uhlíku a pro většinu lokalit lze uvažovat uhlíku ze dvou zdrojů a o jejich mísení. Jako nejpravděpodobnější zdroj se jeví uhlík homogenizované svrchní kůry a uhlík organického původu mobilizovaný při metamorfních procesech.
|
host ::
RSS.