|
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal ; Gaudek, Tomáš
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
|
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
host ::
RSS.