Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krajští hejtmané v Čechách (1537 - 1848)
Sedláčková, Helena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Drašarová, Eva (oponent) ; Sviták, Zbyněk (oponent)
disertační práce Disertační práce se zabývá nejnižším článkem správy v Čechách - krajskými úřady se zřetelem na jejich personální obsazení v letech 1537-1848. Časové vymezení práce předurčilo dochování pramenů centrálních institucí a tištěných kalendářů a schematismů, které umožnily s výjimkou části problémových let třicetileté války sestavit řadu, krajských hejtmanů v tomto období. První dvě kapitoly práce si stručně všímají vývoje krajů a povinností krajských hejtmanů, vymezují tak jejich působení ve společnosti. Jádro práce představují následující dvě kapitoly, které sledují v chronologickém sledu účast šlechty na vedení kraje. Nejdříve se sleduje podíl vyšší šlechty a v jejím rámci aristokracie na zastávání úřadu, přičemž se období rozděluje na tři úseky, první na dobu před Bílou horou, poté na léta 1631-1713 a poslední vymezují roky reforem krajů v roce 1714 a 1751. Důvodem dělení na časové úseky je přijatá metoda, pomocí níž se vyčleněním největší majitelů pozemkové držby v krajích v době pobělohorské, osvětlí podíl aristokracie na krajské správě. Další kapitola si všímá druhého krajského hejtmana vybíraného z rytířů, který podle zásad zemských zřízení v letech 1508- 1751 stál spolu se zástupcem z vyššího stavu v čele úřadu. Závěrečné období působení krajských hejtmanů v letech 1751-1848, v...
Problematika rodinných archivů v Čechách. Příklad rodinného archivu Metternichů. Kapitola z dějin soukromého archivnictví
Kahuda, Jan ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Drašarová, Eva (oponent) ; Kubů, Eduard (oponent)
Cílem této práce je sledování vývoje rodinného archivu Metternichů, zejména jeho geneze, způsobů zpracování, možností využívání a biografie některých osobností, které jsou s jeho osudem spjaty. Autor se pokouší dosáhnout tohoto cíle dvěma způsoby. 1) podrobnou analýzou vývoje rodinného archivu od jeho počátků až po současnost na základě interpretace pramenů týkající se jeho vývoje, organizace, zpracování a zpřístupnění, 2) zasazením osudů rodinného archivu do rámce vývoje šlechtických archivů v Čechách i do rámce teoretického a metodologického přístupu k dějinám archivnictví a archivů. Úvodní část práce je věnována rozboru zahraniční i domácí literatury týkající dějin archivnictví a archivů a na vybraných příkladech jsou charakterizovány metodické přístupy k této problematice, v samotné práci poté aplikované. V první části práce je představena problematika šlechtických rodinných archivů v Čechách, autor sleduje postupně otázky terminologické, genetické (základní linie vývoje tohoto typu archivů od středověku do 20. století, způsoby zpracování rodinných archivů a osobnosti jejich archivářů. Autor se dále věnuje roli státu při péči o rodinné archivy, samostatný exkurz představuje kapitola o osudech Československé archivní společnosti jako zájmové organizace československých archivářů. V závěrečné...
Židovský náboženský život v českých zemích v období do roku 1867 do Mnichovské smlouvy.
Oliberiusová, Nina ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Kořalka, Jiří (oponent) ; Drašarová, Eva (oponent)
Nina Oliberiusová Židovský náboženský život v Čechách (se zvláštním zřetelem k Praze) v období od roku 1867 do Mnichovské dohody (z pohledu představitelů českožidovského hnutí) The Jewish religious live in Bohemia (especially in Prague) since 1867 till the Munich agreement (from the point of view of the members of the Czech-Jewish movement) Zvolila jsem toto téma práce, jelikož v současné době dochází k obnově židovského náboženského života v českých zemích. Naše židovské obce byly zcela zdecimovány po tragédii šo'a. Mnozí přeživší zde nezůstali a z mnoha různých důvodů odešli po porážce nacistického Německa do Izraele, Spojených států amerických či jiných zemí. Ti, kteří zde setrvali, se snažili o obnovení ŽNO, v mnoha obcích ale k obnově nedošlo, často z prostého důvodu nedostatku členů. Jiné obce obnoveny byly, ale měly jen krátké trvání. Židé byli v hojné míře vystaveni pronásledování komunistickým režimem. Teprve tedy od r. 1989 se ŽNO u nás svobodně rozvíjejí. Považuji tedy za podstatné ukázat židovský náboženský život v Čechách před nástupem totalitních režimů a to, na co může dnešních deset obcí, sdružených do Federace židovských obcí, navázat. Existuje velké množství historických prací zabývajících se historií židů v Čechách. Pro stručné nastínění situace před sledovaným obdobím jsem čerpala z...
Spolky, modernizační prvek regionu Vlašimska (1848-1918)
Novotná, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Drašarová, Eva (oponent)
Předkládaná rigorózní práce "Spolky, modernizační prvek regionu Vlašimska (1848- 1918)" se věnuje komparativně zaměřenému a obsahově analyzujícímu výzkumu českého společenského života na Vlašimsku v období 1848 až 1918. Pomocí výzkumu všech zásadních aspektů, k nimž patřily stanovy, socioprofesní složení, vnitřní a vnější život spolků, spory a konflikty uvnitř i navenek, jakož i politizace vybraných spolků je zachycen pokud možno přesný a ucelený obraz spolkového života a jeho zásadní atributy. Práce vychází především z pramenné základny a použité odborné literatury.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.