Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Insolvenční řízení ve světle novely č.31/2019 Sb.
Douda, Jiří ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komplexním zhodnocením novely insolvenčního zákona č. 31/2019 Sb. ve vztahu k předchozí právní úpravě. Důvodem pro zpracování tohoto tématu byla aktuálnost problematiky oddlužení ve vztahu k fyzickým osobám nacházejícím se v dluhové pasti a absence efektivního a legálního řešení jejich finanční situace. V úvodní kapitole se práce věnuje popisu insolvenčního řízení a definuje podstatné znaky oddlužení. V další kapitole se autor zabývá stěžejními důvody vzniku a hlavními cíli předmětné novely, jakožto i zhodnocením vhodnosti a aplikovatelnosti novelizovaných ustanovení insolvenčního zákona. Autor se v práci věnuje zejména novelizovaným ustanovením insolvenčního zákona, která mění celkový koncept oddlužení fyzických osob. Zároveň se autor zamýšlí nad aplikačními a interpretačními problémy spojenými s jednotlivými ustanoveními a navrhuje jejich řešení. Závěrem autor pojednává o dopadech novelizace z hlediska právního, ekonomického a společenského a hodnotí, zda stanovené cíle novely byly splněny.
Insolvenční řízení z pohledu dob a časových lhůt
Douda, Jiří ; Hásová, Jiřina (vedoucí práce) ; Moravec, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá insolvenčním řízením z pohledu dob a časových lhůt. Cílem práce je ověřit dvě hypotézy stanovené v úvodu. Autor se zabývá významem dob a časových lhůt už z dob římského práva. Dále autor věnuje pozornost detailnímu rozboru ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, která obsahují pojednání o době nebo časové lhůtě. V závěru práce autor zhodnotí přínos novely insolvenčního zákona, která nabyde účinnosti v létě 2017 a současně navrhne novelu zákona de lege ferenda včetně možných dopadů, která tato novela může přinést.
Stanovištní nároky a prediktivní modelování výskytu druhu Huperzia selago
Trachtová, Pavla ; Wild, Jan (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Studie zabývající se výskytem montánních a boreomontánních druhů v roklích pískovcových skalních měst jsou ojedinělé a výskyt těchto druhů je zde vysvětlován přítomností teplotní inverze. Nabízí se tedy otázka, jaké faktory omezují výskyt těchto druhů v inverzních roklích. Tato práce se zaměřuje na odhalení faktorů, které ovlivňují výskyt druhu Huperzia selago v inverzních roklích pískovcových skalních měst a používá pro to stanovištní proměnné zaznamenané přímo u populací H. selago a proměnné odvozené z digitálního výškového modelu. Tyto odvozené proměnné jsou také použity k vytvoření dvou prediktivních modelů geografické distribuce druhu H. selago na území Národního parku České Švýcarsko. Když shrneme dohromady proměnné s největší vypovídající hodnotou z prediktivních modelů a stanovištní podmínky signifikantně odlišné od kontrolních lokalit, dostaneme typické stanoviště druhu H. selago. Takové stanoviště se bude pravděpodobně nacházet na skále ve spodní části údolí. Faktory ovlivňujícími vhodnost stanoviště jsou: vlhkost, typ vegetace, sklon, a vzdálenost ke dnu údolí.
Přispívá vodní stres a mezidruhová konkurence k funkční konvergenci nebo divergenci vlastností mokřadních rostlin?
Műnichová, Radka ; Douda, Jan (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Práce je založena na experimentu trvajícím pět let. V 52 plastových nádobách byly pěstovány čtyři druhy mokřadních rostlin. Jednalo se o dva druhy trav (Calamagrostis canescens a Deschampsia cespitosa) a dva druhy ostřic (Carex elata a Carex elongata). Byly nastaveny tři typy vodního režimu: vysoká, nízká a kolísavá hladina vody, kdy se po roce střídala vysoká a nízká hladina vody. Rok před první sběrem byl vystříhán nejsilnější kompetitor Carex elata. Pro hodnocení vlivu vodního režimu (vodního stresu) a odstranění dominanty (konkurence) na funkční vlastnosti druhů a společenstva byly vybrány dva ukazatele: specifická listová plocha (SLA) a obsah sušiny v listech (LDMC). SLA je indikátor strategií využívání zdrojů, konkurenceschopnosti o světlo a účinnosti fotosyntézy. Druhy s vysokým SLA jsou obvykle lepší konkurenti o světlo, ale hůře snášejí vodní stres. LDMC odráží investice rostliny do trvalých listových struktur, a tudíž do retence živin. Tato studie prokázala vliv vodního režimu na LDMC. Výrazný vliv byl pozorován u druhu Deschampsia cespitosa, která měla vyšší průměrné hodnoty LDMC v suchém vodním režimu, což naznačuje zvýšené investice do trvalých listových struktur. A vliv odstranění dominanty na SLA, kdy v nádobách bez odstranění dominanty byly průměrné hodnoty SLA vyšší. Zvýšená SLA naznačuje zvýšenou intenzitu kompetice o světlo. Předkládaná práce potvrdila indikační potenciál specifické listové plochy a obsahu sušiny v listech pro detekci různých typů stresu v podmínkách mokřadních společenstev.
Vliv pěstování jehličnatých monokultur na diverzitu rostlin
Němeček, Jakub ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Struktura a funkce monokulturních lesů jsou odlišné od lesů přirozených. To má vliv na diverzitu bylinného patra. Změny bylinného patra jsou zvláště patrné v případě monokulturních jehličnatých porostů. Ty jsou z hlediska druhové bohatosti vůbec nejchudší. Diverzita lesa v zastoupení druhu dominanty byla doposud analyzována s nedostatečnými výsledky. Tato práce pak přináší poznatky o druhovém složení a bohatosti takových monokultur. Zároveň přináší informace o dalších faktorech prostředí, které ovlivňují diverzitu a druhovou skladbu stanoviště. Potvrzením je, že jehličnaté monokultury jsou druhově, a to početně i skladbou, odlišné od monokultur listnatých. Zároveň jehličnaté monokultury mění podmínky prostředí a celé biotopy. Navíc na jehličnaté monokultury, v místě studované lokality Křivoklátska, nejsou vázány žádné druhy bylinného patra.
Změny lesní vegetace v čase - srovnání druhového složení a biodiverzity s historickými údaji
Vojík, Martin ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Práce přináší výsledky výzkumu dlouhodobé změny polopřirozené lesní vegetace nížinných lesů v polesí Klínec (fytogeografický okres Střední Povltaví), které tvoří spojení mezi severovýchodní částí Brdské vrchoviny (Hřebeny) a údolím Vltavy. Výzkum změny lesní vegetace za posledních bezmála 60 let probíhal metodou opakovaných fytocenologických snímků na polotrvalých plochách. Jako referenční data byly použity historické fytocenologické snímky V. Samka z roku 1957, které byly poskytnuty Českou národní fytocenologickou databází. Opakováno bylo 29 snímků, které byly lokalizovány pomocí historických dat v prostředí GIS. Ve studovaném území byl zjištěn posun ke stínomilnějším společenstvům (úbytek světlomilných a rozšíření stínomilných druhů) způsobený zápojem stromového a keřového patra v důsledku rozšíření a dominance listnatých stromů. Druhová bohatost (alfa diverzita) v území prokazatelně klesla. Homogenizace vegetace nebyla v klíneckém polesí prokázána. V území došlo k rozšíření druhů na živiny bohatých stanovišť a k úbytku druhů červeného seznamu cévnatých rostlin. Zaznamenáno bylo také značné rozšíření nepůvodních a invazních druhů. Vegetační změna v oblasti byla pravděpodobně nejvíce ovlivněna změnou lesního hospodaření v nížinných lesích (zánik pařezení a převod na nepravé kmenoviny), eutrofizací prostředí (spady dusíku z atmosféry, splachy ze zemědělských ploch) a působením lesní, zejména černé zvěře.
Mezidruhové interakce v mokřadním společenstvu v závislosti na vodním režimu: dlouhodobý test stress-gradient hypotézy
Růžičková, Kateřina ; Douda, Jan (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Stress-gradient hypotéza predikuje změnu mezidruhových vztahů z negativních na kladné podél gradientu stresu. Základní předpoklad je, že přítomnost jednoho druhu (facilitátora), který např. vyrovnává nepříznivé podmínky prostředí, usnadňuje růst ostatním rostlinným druhům. V rámci 5ti letého experimentu bylo zjišťováno, jestli se mezidruhové interakce (tj. míra facilitace a konkurence) mění v závislosti na vodním režimu. Tři mokřadní druhy (Calamagrostis canescens, Carex elongata a Deschampsia cespitosa) byly pěstovány v experimentálních nádobách s přítomností a bez přítomnosti dominantního druhu (Carex elata). Hydrologický gradient (= gradient stresu) byl simulován třemi vodními režimy: suchým, kolísavým a mokrým. Úspěšnost druhů v rámci jednotlivých režimů byla korelována s vlastnostmi rostlin zastupovaných biomasou, počtem ramet a výškou rostlin. V práci byly stanoveny a testovány následující předpoklady: Při nízké intenzitě stresu (na mokrém vodním režimu) funguje C. elata jako kompetitor. Naopak při vyšší intenzitě stresu (na suchém vodním režimu) představuje C. elata facilitátora, který usnadňuje koexistujícím druhům růst. Tento předpoklad se potvrdil pouze u druhu D. cespitosa, kterému se na suchém režimu dařilo lépe v přítomnosti dominantního druhu, kterým byl facilitován. U ostatních dvou druhů ke změně mezidruhových vztahů nedošlo a zůstaly negativní. Dále výsledky ukázaly, že na suchém režimu byla v přítomnosti dominantního druhu mezi koexistujícími druhy nižší intenzita kompetice. Experiment ukázal, že odpověď jednotlivých druhů se podél gradientu stresu může lišit. Hydrologický gradient také ovlivňuje charakter a intenzitu vzájemných interakcí mezi druhy.
Vliv fenotypu hostitelské rostliny na vývoj fytofágního hmyzu.
Židlická, Dana ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Teplota a další klimatické proměnné, jako je např. úhrn srážek, jsou dominantní abiotické faktory, které ovlivňují míru herbivorie i vlastnosti rostlin. S těmito faktory se mění výskyt herbivorů a úroveň obrany rostlin proti herbivorům. V této bakalářské práci je zkoumán vliv populace původu hostitelské rostliny kostřavy červené (Festuca rubra) na vývoj motýla okáče poháňkového (Coenonympha pamphilus). Kostřavy pocházely z Norska ze čtyř míst s různými lokálními klimatickými podmínkami. Na kostřavy byly vysazovány housenky prvního instaru okáče poháňkového, který je běžným druhem nespecializovaného herbivora (housenky žerou veškeré běžné druhy trav). Na jednu živnou rostlinu bylo většinou umístěno 5 - 6 housenek a odděleno hustým monofilem od okolního prostředí. Poté byly kostřavy s housenkami umístěny na venkovní záhon, dokud se housenky nezakuklily. Úspěšnost přežívání housenek na jednotlivých kostřavách byla vyjádřena jako podíl přeživších housenek do posledního instaru k vysazeným housenkám. Housenky lépe přežívaly na populacích kostřav, které pocházely z vyšších nadmořských výšek (nižší průměrné teploty) než na populacích z nižších nadmořských výšek (vyšší průměrné teploty). Lze tedy usuzovat na lepší adaptaci rostlin z nižších nadmořských výšek na boj s herbivory. Samice ze všech populací kostřav měly vyšší hmotnost než samci. Rozdíly v tělesné hmotnosti těla mezi populacemi existovaly, ale jejich význam je třeba brát s rezervou vzhledem k nízkému počtu měřených jedinců (dochovaných do dospělosti). Výsledky této práce jsou v souladu s obecným předpokladem, že s vyšší nadmořskou výškou se mění, tedy klesá, úroveň herbivorie.
Květena a vegetace vybraných vlhkých a rašelinných luk v okolí Havlíčkova Brodu
Kutlvašr, Josef ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Ve vegetační sezoně 2015 probíhal na vybraných vlhkých a rašelinných lukách poblíž Havlíčkova Brodu (Českomoravská vrchovina) výzkum květeny a vegetace. Pomocí formalizovaných fytocenologických metod (přiřazování podle formálních definic - Cocktail, podobnostní FPFI index) byla provedena klasifikace společenstev luk. Na lokalitách bylo zaznamenáno 9 různých vegetačních skupin, z nichž bylo 7 společenstev zařazeno na úroveň asociace a 2 společenstva na úrověň svazu. Nejčastějším společenstvem je vlhká pcháčová louka asociace Angelico sylvestris- Cirsietum palustris. Hojně se vyskytují také jiné asociace svazu Calthion palustris, a to Scirpetum sylvatici a Lysimachio vulgaris-Filipenduletum ulmariae. Na sušších místech v okrajích lokalit byly zjištěny kulturnější společenstva - asociace Poo- Trisetetum flavescentis (svaz Arrhenatherion elatioris) a Poo trivialis-Alopecuretum pratensis (svaz Deschampsion cespitosae). Bylo nalezeno celkem 13 ohrožených taxonů Červeného seznamu České republiky. Z nich se nejhojněji vyskytují druhy Dactylorhiza majalis, Tephroseris crispa a Valeriana dioica. Vzácnější výskyt pak mají druhy Carex hartmanii, Carex paniculata, Eleocharis mammilata subsp. mamillata, Epilobium palustre, Pedicularis sylvatica, Potamogeton lucens, Comarum palustre, Scorzonera humilis, Sparganium erectum a Trifolium spadiceum. Některé lokality (Bartoušov, Čistá, Dlouhá Ves-Pod silnicí, Mozerov a Skorkov) by bylo vhodné vyhlásit jako významný krajinný prvek (VKP) pro bohatý výskyt těchto ohrožených druhů.
Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
Douda, Jiří ; Moravec, Tomáš (vedoucí práce) ; Bauer, Patrik (oponent)
Bakalářská práce se zabývá přesnou interpretací daných skutkových podstat vybraných hospodářských trestných činů. V první kapitole nalezneme obecný výklad základních ekonomických pojmů, konkrétně hospodářská kriminalita, daně a účetnictví. Druhá část je věnována skutkovým podstatám hospodářských trestných činů, která navazuje na kapitolu třetí, jež pojednává o trestně právní odpovědnosti. Závěr bakalářské práce se zaměřuje na konkrétní interpretací dvou hospodářských trestných činů včetně srovnání vybraných skutkových podstat.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Douda, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.