Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
UNICELLULAR ALGA CHLORELLA AS A FEED SUPPLEMENT, CURRENT EXPERIENCE AND FUTURE PERSPECTIVES
Kotrbáček, V. ; Doucha, Jiří ; Kuchařová, V. ; Doubek, J.
We studied the effect of Chlorella biomass as a feed supplement. In laying hens we found that diet supplemented with 1 % (i.e. 10 g/kg) of dry disintegrated heterotrophically grown Chlorella biomass significantly increased content of carotenoids in egg yolks of 8 experimental animals already after the first week of supplementation (P<0,01). Compared to 8 control hens these differences remained significantly higher until the end of the eight-week experiment. The average carotenoid concentration was 17,3 mu g per g of yolk in control group and 25,3 mu g per g of yolk in experimental animals (P<0,01). Autotrophically grown Chlorella was supplemented to the 30 gilts one month prior the expected first heat in a dose of 1,5 g per animal per day. These sows entered heat earlier and the number of pregnancy was higher in comparison to the 30 control animals. Other studies observed digestibility of selenium organically bound in Se-enriched Chlorella. The level of selenium in blood, colostrum and also tissues of new born piglets was determined. Group of 8 sows was supplemented with Se-enriched alga during the pregnancy and 3 days after parturition at a dose of 0,3 mg of selenium per 1 kg of feed. The same amount of selenium in the form of sodium selenite was administrated to the control group of 8 individuals. Organic form of selenium significantly increased concentration of Se in blood of sows and colostrum (P<0,05). Piglets born to supplemented sows had also significantly higher level of Se in heart, muscles and liver (P<0.01). The use of fresh Chlorella biomass produced outdoors on a dairy farm was experimentally tested. The liquid fresh biomass applied to dairy cows during the pregnancy at a dose of 15 g dry mass per cow increased the dry matter content in colostrum from 17,5 g per 100 ml of colostrum in control group to 20,5 g per 100 ml of colostrum in supplemented cows (P<0,05).
Řasy jako surovina pro výrobu bioetanolu
Doucha, Jiří ; Lívanský, Karel ; Doušková, Irena ; Zachleder, Vilém
Mnoho zemí aktivně vyvíjí program produkce biopaliv. Vedoucí postavení má v tomto směru Brazílie, kde současnou spotřebu benzínu ze 30 % pokrývá etanol vyráběný relativně levně z cukrové třtiny. Ve vyspělých zemích se bioetanol (3-5 % současné spotřeby benzínu) vyrábí především z kukuřice (USA) nebo z pšenice (EU). Nicméně produkce etanolu z obilnin je drahá. Slibnou surovinu představují mikroskopické řasy. Některé mohou překročit výtěžky zemědělských plodin 10–15 krát. Technologie růstu jednobuněčných řas v tenké vrstvě na nakloněných rovinách je porovnána se světově rozšířeným způsobem kultivace v otevřených bazénech. Bylo zjištěno, že díky vyšším výtěžkům a nižší spotřebě energie, jsou náklady na výrobu biomasy v tenkovrstvých reaktorech pouze 20 % v porovnání s otevřenými bazény
Odstranění CO2 ze spalin pocházejících ze spalovny komunálního odpadu a produkce biomasy pomocí mikroskopických řas
Doušková, Irena ; Doucha, Jiří ; Novák, P. ; Umysová, Dáša ; Vítová, Milada ; Zachleder, Vilém
Spaliny pocházející ze spalovny komunálního odpadu byly využity jako zdroj CO2 pro kultivaci řasy Chlorella vulgaris, čímž bylo dosaženo jednak snížení produkčních nákladů a současně bioremediace CO2. Během experimentů jsme obdrželi následující výsledky: Využití spalin pro míchání fotobioreaktoru a dodávku CO2 je vhodné. Růstová rychlost řas kultivovaných na spalinách je dokonce vyšší než při kultivaci s použitím směsi čistého CO2 a vzduchu. Toxikologické analýzy získané biomasy ukázaly pouze mírné překročení obsahu rtuti, zatímco všechny ostatní látky (další těžké kovy, PAU, PCDD/F a PCB) byly pod limity pro potraviny
Influence of chlorella - unicellular algae on reproductive function of animals
Kotrbáček, V. ; Doucha, Jiří
We have carried out a set of biological tests with biomass of chlorella - green fresh water algae cultivated in the Institute of Microbiology of the Academy of Sciences in Třeboň.

Viz též: podobná jména autorů
1 Doucha, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.