Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
První posvátná řeč Ailia Aristeida: úvod, překlad a komentář
Lišková, Markéta ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit českému čtenáři zvláštní a poměrně neznámý spis slavného pozdně antického řečníka Ailia Aristeida - Hieroi Logoi. Toto dílo nabízí netradiční pohled na antické náboženství, zprostředkovaný jeho vzdělaným a oddaným stoupencem. Svým obsahem a stylem je to jakási osobní zpověď antického věřícího člověka, jejíž zajímavost spočívá především v tom, že žádné podobné dílo z řeckého pohanského světa dochováno nemáme. Autor nám zanechal svědectví nejen o svém vlastním prožívání vztahu k bohům, ale též podrobně pojednal o praktikách jednoho z nejpopulárnějších pozdně antických náboženských kultů - kultu boha Asklépia. Právě velmi osobní styl výpovědi činí toto dílo pozoruhodným a mnozí historikové řeckého náboženství ho ve svých knihách alespoň stručně zmiňují. Osobní styl výpovědi a líčení nejrůznějších životních starostí, pocitů, událostí, setkání apod. činí z Hieroi Logoi téměř moderní autobiografii, rozhodně však historicky první osobní snář v antické (a evropské) literatuře. Je zde rovněž mnoho materiálu, který může sloužit psychologům k rozboru osobnosti autora, a i z tohoto hlediska je dílo unikátní. Tím, že ukazuje, jakými způsoby profánní i chrámoví lékaři reagovali na evidentní psychické poruchy autora, je dílo pozoruhodné též pro historiky psychologie. Hieroi Logoi...
Slovo a obraz: popisy obrazů Filostratem starším
Mešhlová, Martina ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent)
Práce se zabývá ruznými teoriemi o autorství díla EiKóvt:c; (Obrazy) a sleduje, jakým směrem se v dnešní době bádání ubírá. Dnes se objevuje názor, že autorem díla je Filostratos III. (Lémnios). Přidržuji se puvodního určení autorství. Dalším cílem práce je sledovat, zda mohly mít Filostratovy popisy obrazu základ v galerii, jež skutečně existovala, nebo byla neapolská galerie pouhou fikcí a popisy obrazu progymnasmaty zkušeného sofisty. Ačkoliv jím Filostratos bezesporu byl, dospěla jsem k názoru, že je reálná teorie, která tvrdí, že jeho dílo bylo založeno na skutečných obrazech. Druhá část práce je věnována teoretickému pojetí ekfraze u antických rétoru v 1. až 5. století n. I. a JeJrmu uplatnění v některých antických literárních žánrech a konkrétních popisech. Závěr práce patří překladum deseti vybraných popisu obrazu z díla EiKóvt:c; a možnému vlivu Filostratova díla na některé novodobé evropské malíře.
Řecká emigrace v Československu (1948-1968). Od jednoho rozštěpení k druhému
Tsivos, Konstantinos ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Hladký, Ladislav (oponent) ; Dostálová, Růžena (oponent)
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM TSIVOS, Konstantinos. Recká emigrace v Ceskoslovensku (1948-1968). Od jednoho rozštepení k druhému. Praha: Institut mezinárodních studií FSV UK, 2010, str. Vedoucí disertační práce: PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc. ANOTACE Predkládaná disertacní práce je historickou studií, která seznamuje ctenáre s dosud málo probádanou problematikou vzniku a zformování recké politické emigrace v Ceskoslovensku v období od roku 1948 do roku 1968. Soustreduje se predevším na sledování politického vývoje emigrace, která byla úzce spjata s Komunistickou stranou Recka. Zvlášte pak sleduje otázku zformování identity emigrantu v souvislosti s dopady dvou rozštepení reckých komunistu v dobe destalinizace a následne v dobe pražského jara. Jednotlivá témata jsou pritom zkoumána v politické a socio-kulturní rovine v kontextu politického vývoje v Recku a v Ceskoslovensku.
Professor Nikolai Lvovich Okunev (1885-1949) - his life and work
Jančárková, Julie ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent) ; Vavřínek, Vladimír (oponent)
Disertace je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885-1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho vědecká činnost, započatá již době studií na Petrohradské univerzitě, hrála důležitou roli v oblasti studia staroruského, byzantského a středověkého arménského umění a architektury. Poté, co N. L. Okuněv z politických důvodů opustil svou vlast, žil v letech 1920-1923 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od r. 1923 do r. 1949 pak v Československu. Více než 20 let přednášel na pražské Karlově univerzitě, kde vychoval řadu žáků. Byl členem Slovanského ústavu, redaktorem vědeckého časopisu Byzantinoslavica, zakladatelem Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu. Jeho práce, napsané v období emIgrace, se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla a kulturní počiny jsou v disertaci nahlíženy v širokém kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze), historie významných vědeckých akcí (výpravy do staroruských měst, Zakavkazska, na Balkán, archeologické výzkumy v Ani v Arménii, restaurátorské práce v kostele sv. Pantelejmona v...
Pojem synthesis ve spisu De compositione verborum Dionýsia z Halikarnássu
Pavlík, Jiří ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Text se týká rétorické teorie, stylistiky a dějin literární kritiky. Zabývá se teoretickou koncepcí stylu prezentovanou Dionýsiem z Halikarnássu v díle De compositione verborum, ve kterém se styl pojednává se zřetelem k své skladebné stránce, takzvané synthesi (). Práce je založena na kritické četbě a analýze primární a sekundární literatury. Poskytuje přehled moderního bádání o jednotlivých otázkách a prezentuje problematiku synthese v kontextu současného zájmu o helénistickou eufonickou poetiku. Po dvou úvodních kapitolách věnovaných dochované Dionýsiově literárněkritické tvorbě a rukopisné tradici a struktuře textu De compositione verborum poskytuje seznámení s Dionýsiovým konceptem synthese a jeho historickým a systémovým pozadím. Třetí kapitola práce se zabývá vymezením synthese vůči další oblasti stylu, která spočívá ve výběru slov () a nad kterou podle Dionýsia synthesis svým estetickým efektem vyniká. V další kapitole se představují tři modely pojímání synthese, které se v De compositione verborum objevují různou měrou. Těžiště Dionýsiova výkladu je v třetím z nich, který spočívá v estetických hodnotách akustických vjemů. Hlavními příčinami krásné a příjemné synthese jsou podle Dionýsia fonetické a rytmické vlastnosti posuzovaných textů. Následující dvě kapitoly práce se proto zabývají úlohou...
Motiv moře v novořecké literatuře
Frontzová, Kateřina ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Čapková, Sylvi (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je rozebrat motiv moře ve vybraných dílech novořecké literatury se zaměřením na prózu. Toto téma propojuje lingvistiku a literaturu. Moře hraje v životě Řeků velmi důležitou roli od počátků antické civilizace dodnes. Práce pozoruje, jak se specifická provázanost řecké literatury s mořem odráží v dílech jednotlivých autorů. Práce je rozdělena do tří kapitol. V úvodu se pokoušíme o rekapitulaci historického vývoje mořeplavby a o stručný nástin výskytu mořské tematiky v antické a byzantské literatuře. Účelem druhé kapitoly je názorně ukázat konkrétní zpracování motivu plavby a námořní tematiky v realistických dílech novořeckých autorů 20. století. Třetí kapitola se podrobně věnuje dílům autorů "maloasijské školy" a skládá se ze čtyř částí. Dvě části třetí kapitoly jsou zaměřeny na rozbor jazyka a stylu dvou románů v pasážích úzce propojených s mořskou tematikou, jedná se o Královnu moře Stratise Myrivilise a Aiolskou zemi Iliase Venezise. Oba autoři ve výše jmenovaných dílech použili pověst o mořské panně. Srovnáním jejich odlišného přístupu k látce pověsti se zabývá další část. Poslední část je věnována řeckému folkloru a pohádkám, které měly na autory při psaní těchto dvou románů velký vliv. Hlavním záměrem práce je postihnout nesčetné množství podob moře v novořecké próze...
Řecká emigrace v Československu (1948-1968). Od jednoho rozštěpení k druhému
Tsivos, Konstantinos ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Hladký, Ladislav (oponent) ; Dostálová, Růžena (oponent)
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM TSIVOS, Konstantinos. Recká emigrace v Ceskoslovensku (1948-1968). Od jednoho rozštepení k druhému. Praha: Institut mezinárodních studií FSV UK, 2010, str. Vedoucí disertační práce: PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc. ANOTACE Predkládaná disertacní práce je historickou studií, která seznamuje ctenáre s dosud málo probádanou problematikou vzniku a zformování recké politické emigrace v Ceskoslovensku v období od roku 1948 do roku 1968. Soustreduje se predevším na sledování politického vývoje emigrace, která byla úzce spjata s Komunistickou stranou Recka. Zvlášte pak sleduje otázku zformování identity emigrantu v souvislosti s dopady dvou rozštepení reckých komunistu v dobe destalinizace a následne v dobe pražského jara. Jednotlivá témata jsou pritom zkoumána v politické a socio-kulturní rovine v kontextu politického vývoje v Recku a v Ceskoslovensku.
Professor Nikolai Lvovich Okunev (1885-1949) - his life and work
Jančárková, Ioulia ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent) ; Vavřínek, Vladimír (oponent)
Disertace je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885-1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho vědecká činnost, započatá již době studií na Petrohradské univerzitě, hrála důležitou roli v oblasti studia staroruského, byzantského a středověkého arménského umění a architektury. Poté, co N. L. Okuněv z politických důvodů opustil svou vlast, žil v letech 1920-1923 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od r. 1923 do r. 1949 pak v Československu. Více než 20 let přednášel na pražské Karlově univerzitě, kde vychoval řadu žáků. Byl členem Slovanského ústavu, redaktorem vědeckého časopisu Byzantinoslavica, zakladatelem Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu. Jeho práce, napsané v období emIgrace, se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla a kulturní počiny jsou v disertaci nahlíženy v širokém kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze), historie významných vědeckých akcí (výpravy do staroruských měst, Zakavkazska, na Balkán, archeologické výzkumy v Ani v Arménii, restaurátorské práce v kostele sv. Pantelejmona v...
Pojem synthesis ve spisu De compositione verborum Dionýsia z Halikarnássu
Pavlík, Jiří ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent) ; Kurzová, Helena (oponent)
Text se týká rétorické teorie, stylistiky a dějin literární kritiky. Zabývá se teoretickou koncepcí stylu prezentovanou Dionýsiem z Halikarnássu v díle De compositione verborum, ve kterém se styl pojednává se zřetelem k své skladebné stránce, takzvané synthesi (). Práce je založena na kritické četbě a analýze primární a sekundární literatury. Poskytuje přehled moderního bádání o jednotlivých otázkách a prezentuje problematiku synthese v kontextu současného zájmu o helénistickou eufonickou poetiku. Po dvou úvodních kapitolách věnovaných dochované Dionýsiově literárněkritické tvorbě a rukopisné tradici a struktuře textu De compositione verborum poskytuje seznámení s Dionýsiovým konceptem synthese a jeho historickým a systémovým pozadím. Třetí kapitola práce se zabývá vymezením synthese vůči další oblasti stylu, která spočívá ve výběru slov () a nad kterou podle Dionýsia synthesis svým estetickým efektem vyniká. V další kapitole se představují tři modely pojímání synthese, které se v De compositione verborum objevují různou měrou. Těžiště Dionýsiova výkladu je v třetím z nich, který spočívá v estetických hodnotách akustických vjemů. Hlavními příčinami krásné a příjemné synthese jsou podle Dionýsia fonetické a rytmické vlastnosti posuzovaných textů. Následující dvě kapitoly práce se proto zabývají úlohou...
Slovo a obraz: popisy obrazů Filostratem starším
Mešhlová, Martina ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent)
Práce se zabývá ruznými teoriemi o autorství díla EiKóvt:c; (Obrazy) a sleduje, jakým směrem se v dnešní době bádání ubírá. Dnes se objevuje názor, že autorem díla je Filostratos III. (Lémnios). Přidržuji se puvodního určení autorství. Dalším cílem práce je sledovat, zda mohly mít Filostratovy popisy obrazu základ v galerii, jež skutečně existovala, nebo byla neapolská galerie pouhou fikcí a popisy obrazu progymnasmaty zkušeného sofisty. Ačkoliv jím Filostratos bezesporu byl, dospěla jsem k názoru, že je reálná teorie, která tvrdí, že jeho dílo bylo založeno na skutečných obrazech. Druhá část práce je věnována teoretickému pojetí ekfraze u antických rétoru v 1. až 5. století n. I. a JeJrmu uplatnění v některých antických literárních žánrech a konkrétních popisech. Závěr práce patří překladum deseti vybraných popisu obrazu z díla EiKóvt:c; a možnému vlivu Filostratova díla na některé novodobé evropské malíře.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Dostálová, Radka
2 Dostálová, Renata
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.